Svatý rok

Jean Gabin je herec-pojem, o němž lze bez nadsázky napsat, že zatímco jiní herci se o role ucházejí, v Gabinově případě platí, že je poctou pro roli, kterou si vybere. Vynikající "šprechr", skvělý mistr uměřeného realistického herectví, charakterizovaného maximální sevřeností a až strohou úsporností gest i mimiky, záříi ve svém posledním filmu způsobem, který bere dech. Nepochybně i proto, že má vynikající sekundanty v "lupinovi" Jeanu-Claudu Brialim, stále půvabné Danielle Darieuxové i v neméně zdatném policejním komisaři Barbierovi v podání pro mne zcela neznámého Henri Virlojeuxe a znamenitém, skvěle vypointovaném scénáři Galeyově a Vilfridově, jehož přednosti dále zdůrazńuje skvělá režie klasika francouzského hraného filmu Jeana Giraulta. Detektivní komedie, postavená na francouzském espritu, je současně jízlivým pohledem na společnost své doby. Kritické ostří je "mixováno" ne jako hlavní ingredience, ale naopak jako cosi navenek druhotného, s příběhem téměř nesouvisejícího. Ale skutečnost, že prokreslení psychologie a myšlení protagonistů, ale i okrajovějších postav je věnována mimořádná pozornost, naznačuje mnohé, mj. i již konstatovaný kritický osten ať už v konzulově postavě v Tangeru či v podnikatelském pragmatismu zástupce italských aerolinií nebo zjevném diletantství trojice únosců, z nichž se herecky jako nejvýraznější jeví Nicoletta Machiavelli, není náhodná. Pozoruhodně zdařilé sloučení "lehkého" a "hlubokého" pohledu ve zdánlivě běžné klasické detektivce si uchovává svou svěžest, živost a nadčasovost pohledu a záběru i po desetiletích, která uplynula od jejího natočení. (12.11.2009)

Celkom vtipné krimi so zaujímavou pointou. Aj keď je tam lietadlo, zbrane a výbušnina, ide skôr o konverzačný boj medzi únoscami a kňazmi a tiež policajnou spravodlivosťou na opačnej strane. Na spravodlivosť nakoniec dôjde, keď bezcharakterných unoscov vystriedajú tí s charakterom. Keby mal film trochu lepší spád, bol by výborný. (21.12.2014)

Starý kriminálník Max Lambert (Jean Gabin) a jeho spoluvězeň Pierre Bizet (Jean-Claude Brialy) uprchnou z vězení. Chtějí se dostat do Itálie, kde před mnoha lety zakopal Max balík zlata, a pak se zdejchnout někam za teplem. Maskování za kněze se zdá být bezchybné, dokud ale jejich letadlo neunese parta teroristů. Max bude muset zachovat chladnou hlavu, a zločinců se zbavit - ale jen tak, aby neprozradil své krytí... Jojo, v roce 76 bylo ještě všechno v pořádku - žádné komplikované scénáristické kličky, jen stoprocentní zábava, od začátku až do samotného (bohužel trochu očekávaného) konce. Skoro neustále jsem se bavil, jak abbé (Brialy) uklidňuje Maxe (Gabin), v obavě, že mu utečou nervy a zachová se tak jak by se normálně zachoval (oceňuji herecký výkon ja Brialyho, tak hlavně skvělého Jeana Gabina + povedený český dabing)... (16.05.2014)

Poslední film Jeana Gabina, klasická převleková zápletka, nenáročný děj který odsejpá a vynikající hlášky, např. "Jsme v prdeli, monsignore:-) Každý fanoušek francouzské komedie by neměl Boží rok vynechat, protože obsahuje všechny ingredience a tu nezbytnou lehkost, která dělá francouzskou komedii francouzskou komedii :) (15.07.2011)

Myslím, že pojem komedie není pro tento film úplně výstižný, neboť nejde o zábavu v nyní používaném měřítku, pochopitelně chybí takový ten prvoplánovitý mastný humor, který za poslední léta plní obrazovky, což je jedině dobře. Jde spíše o paradoxní příběh vězňů, kteří se na Svatý rok rozhodnou, že využijí tlačenice a utečou. Letadlo však unesou teroristé a plány se začnou ztrácet. Konec je pak opravdu bizarní... Perfektní je opět Jean Gabin. (04.02.2008)