Bosch

Nadrůměrný kriminální seriál, který v mnoha ohledech předčí i tolik adorovaný Temný případ. Nekoná se zde žádná filozofická exhibice, žádný okultismus, žádné nasílu navozované tajemno a rutinérsky předkládaná melancholie. Tohle vyprávění se většinu času drží při zemi, jsou zde uvěřitelné charaktery bez křečí, úsporné a nedoslovné dialogy, dobrý casting, perfektní vedení herců a v první řadě skvělý Titus Welliver v hlavní roli. Jen jedineční herci dokážou zahrát svou roli s takovým charismatem a přitom velmi civilně a uvěřitelně. Až do čtvrté epizody jsem nepochyboval o pěti hvězdách, tam ale přijde dost neuvěřitelný dějový zvrat, který mé nadšení nahlodal. Předposlední díl pak připomene béčkovou seriálovou konkurenci. Dost mi vadil i herec jedné sebevědomé grimasy jménem Lance Reddick. Seriálu by asi taky pomohlo osm epizod místo desíti. Přes tyto výhrady jde o naprostou špičku v žánru kriminálního seriálu. S01 -100%, S02 - 80%, S03 - 60% (24.08.2015)

Po sedmi sezónách si u mě seriál udržel vysoké hodnocení, což jistě není náhoda. Že mě bavil seriál natočený na motivy knih mého oblíbeného autora, to taky nebude náhoda. Jsem si naprosto jistý, že pokud by se tvůrci nedrželi knižních předloh jen velmi vzdáleně, uzavíral bych své celkové hodnocení pětihvězdou. Oni se ale pustili cestou častých inovací, přičemž mnohé z nich vedly k ději, který mě příliš nezaujal, a právě proto to s nejvyšším hodnocením tak úplně nedopadlo. Navzdory tomu uznávám, že nešlo v žádném případě o ztrátu času, že jsem byl velmi spokojen, a hned se pustím  do Odkazu. / Poučení: Michael Connelly umí a stojí za přečtení. (08.03.2023)

Každý, kdo se po absolvování kurzů Slabikáře slaboduše nezarazil u Hery Potratů, Hangrgejsů či Padesátí odstínů neohrabaných sexuálních fantazií padesátiletých vepřovic ví, že sáhnout po Míšovi Konelym znamená sáhnout po tom nejlepším, co bylo v žánru napínačů a detektivek v posledních padesáti letech vyprodukováno. Úžasný vypravěčský talent, dokonale lahodná stylistika, fantastické a originální zápletky a až genitální propracovanost děje, přesně takhle by měly vypadat bestselery v ideálním a moudrém světe bez slaboduchých dětí, vypatlaných patnáctek a tupých a nadržených starých panen. Naštěstí však konečně začínají dostávat reálné vizuální kontury i masturbační fantazie všech soudných čtenářů! Když v roce 2002 senilnějící Klint a egoistický Helgeland dokurvili Míšovu jinak famózní Krvavou stopu změnou pachatele a hlavně obsazením Blbějšího do role masového vraha, což je asi tak stejné fopá, jako by hrál Hanibala Lektra Lůj Definé, vypadalo to s dalšími filmy dost na poševní ústí. Pak však zaplaťSatan přišel Advokát, kterého už Míša nepustil lehkomyslně z ruky, a tak si dnes konečně můžu na obrazovce pocákat xicht svého nejoblíbenějšího detektiva všech dob, mimochodem i naprosto skvěle vykástingovaného, a už se mi tolik nebudou xobě lepit stránky v knihách. Těch s Bošem je dnes 22, tak doufám, že tento skvostný seroš bude mít minimálně dvakrát tolik dílů než třeba buzerantské Glí nebo ultrablbá Veronika Mars, ať se nemusím tolik bát, že žiju výhradně ve světě vyteplených lopat. První řada byla excelentní kompilací Parku ozvěn a Města kostí, druhá bude složena z Pádu, Posledního kojota a Kufrového tanga. Ohledně třetí jsem zrovna poslal Míšovi mejla, že chci okamžitě Devět draků, což je DMSM ten nejlepší Boschský kousek, a jestli ne, tak verbala kurevsky nasere. Snad ještě víc, než ten místní pokrytecký madarký buzerant (POMABU), který mě na jedné straně láká, ať mu jedu dělat negra do Varů, ale v zaplaceném celostátním píárku prohlásí, že jsem tu jen velkoryse trpěné zlo. No, Michal snad takový pičus nebude a něco takového si nelajsne! (09.08.2015)

Hurá. Retro noir jak se patří. Charisma hlavního hrdina v hluchých místech vylepí, to co by případně nefungovala, nebo jemně skřípalo, ale během té jedné epizody, která přecházela schválení celé série, jich moc není. Navíc se během pilotu setkáváme s velkým množství eventuálních vedlejších postav, které jsou minimálně zajímavé. Koroner v batikovaným tričku a nakrátko střižená velitelka, v obtáhlým tričku u mě vedou. Při správném a střízlivém vedení, tu máme detektivní senzaci. (10.02.2015)

U Bosche se setkaly tři věci. Connellyho boží předlohy. Dokonale padnoucí civilní atmosféra rozpálenýho Hollywoodu. A Titus Welliver, asi nejlíp obsazenej detektiv ze starý školy, co kdy v televizi byl. S obdivuhodnou schopností neztrácet glanc ani v pozdějších sériích (za vůbec nejlepší považuju pátou řadu v utajení) mi Bosch prostě natrvalo zůstane v srdci a nesplyne s konkurencí. Navždy si tak budu pamatovat jazz, skvěle napsanou otcovskou rovinu, nesmyslnej výhled z jeho obejváku a pochopitelně i GET OF YOUR ASS AND GO KNOCK ON DOORS. (07.07.2021)