Den začíná

Mám veľmi rád túto periódu. Pevné herecké výkony, zastavenie časom a nezabudnuteľný poetický nádych, ktorý všednostiam dodáva nehorázneho lesku. Akoby jedna životná udalosť mala mať priestor na komplexné rozpovedanie francúzskej duše z nižších vrstiev, ktorá bojuje voči okoliu. Isteže nejde o širokorozsiahlu psychologickú anabázu, na to sa poetický realizmu nehrá a ani na obskulárnu melodramatickú kriminálku vytvárajúcu forsiráciu napätia. Možno nie je Le Jour se lève najdôležitejším snímkom francúzskej odnože realizmu, ale prekvapí nelineárnym rozprávaním a bohatou nádielkou emócií v strete cynizmu a oddanosti. Gabin je bohovský, tieto role mu maximálne sedia a som si všimol ako tuna pomerne schudol. Na jeho charizme to však nemá pochopiteľne žiaden zásadný vplyv. (21.06.2016)

To, že Gabinovi zrovna tyhle role sedí je asi celkem jasné. Má na to obličej, má na to schopnosti a diváci mu prostě věří. Ten příběh je dobře vystavěný, ale nějak se mi nezamlouvalo tempo, ani to, kam příběh směřoval. Rozhodně mu nechybí kvality, o tom se nedá přít, ale na druhou stranu, když mě film nezaujme, tak mě prostě tolik nezaujme. (27.08.2014)

V prvních minutách filmu sledujeme poměrně napjaté okamihy s vrahem, který zůstal sám s pistolí v zamčeném hotelovém pokoji, obklíčeném zvenku zděseným davem a policajty. V retrospektivách pak následuje v zcela odlišné atmosféře až poeticky laděný příběh o životě a lásce mladého zamilovaného muže. Zvláštní napětí vytváří zde právě onen kontrast, když se před divákem vynárá otázka, jak je možné, že se takový, na první pohled zcela šťastný člověk mohl dopustit vraždy a tak zběsilého konání. Nejpředvídatelnější možnost v podobě milostného konfliktu a žárlivosti se sice brzy na to odehrávat začne, ale rozhodně není nouzi o překvapení i v podobě nevěry z druhé strany či vzájemné konfrontace dvou milenek. V rámci soudobé tvorby strhující thriller s velmi originálními rozprávěčskými postupy, ze kterého si odnáším silný filmový zážitek plný napětí, nepokoje a dusna. Odnáším si taky zážitek z výkona Jeana Gabina, který byl už za mlada vážně borec! 90% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (09.02.2019)

Když den začne opravdu špatně, zpravidla se sype všechno, na co sáhnete. Jsou však věci, které nelze vzít zpět. Ocitáte se na zásadní křižovatce svého života, a to, jak z ní vyjdete předznamená Váš další osud. Na této křižovatce se ocitl i Jen Gabin ve snímku Den začíná. Již od začátku byla cítit sklíčená atmosféra, uvolňována retrospektivními pohledy do jeho dříve spokojeného života, kdy se zamiloval do křehké dívky. Je zřejmé, že den skončí špatně, protože to už tak v životě chodí, ale přesto jsem si trochu přál, aby to tak nedopadlo. Velmi silné. (09.02.2010)

Ten příběh je blbě odvyprávěn. Flashbacky do minulosti hlavního hrdiny se naprosto zbytečně střídaj se součaností. Podle mě bud jedno nebo druhý obojí je vždycky na hovno a málokdy to funguje neb to hrozně ubírá na souznění s dotyčným o kterým se ve finále zase až tak moc beztak nedovíme, Finálovej flasback je sice výbornej a krásně to všechno uzvaře a emočně vygraduje, ale stejně bych to udělal jinak, kdybych teda z filmařiny uměl víc než prásknout klapkou. Pokud jde o herce, tak Jean Gabin to samozřemě táhne a je tradičně výbornej, ale tady si myslím, že všichni ostatní až příliš na Gabina sázeli a podcenili zbytek. (19.01.2013)