Bídníci

Když v roce 2012 vyšla další z mnoha adaptací Bídníků v muzikálové podobě, řekl jsem si, že si musím tenhle známý příběh připomenout. Na muzikál jsem se dívat nechtěl a žádný z předchozích pokusů jsem si už pořádně nepamatoval. Proto jsem se mrkl rovnou na nejlépe hodnocenou verzi s Jeanem Gabinem z roku 1958. Dobře jsem udělal, film je skvělý a splňuje dle mě vše, co by měla zdařilá filmová adaptace literární klasiky splňovat. Chválit bych mohl jednu složku za druhou a trvalo by to dlouho. Mám jen jednu drobnou výtku. Vypravěč byl zbytečný. Jean Gabin je skvělý herec a nikdo mi nemusí popisovat, jak se cítí. Poctivé čtyři hvězdy a další z celé řady adaptací už vidět nepotřebuji. (15.05.2020)

Film, který mě okouzlil jako malé dítě, film, který patřil k mým oblíbeným v pubertě a film, který zůstane jednou pro vždy mým oblíbeným. Milující Jean Valjean, který našel nový smysl života v adoptované dceři, tragická Fantina, která pro ni zemřela, romanticky rozervaný Marius váhající mezi láskou a revolucí, nešťastná Eponina a nesmiřitelný Javert. Filmové adaptace knih mě jako čtenáře velmi často zklamou. Tady mě naopak film přivedl ke knize a nadšení jenom narostlo. Myslím, že Eponina věta: "Jak to bylo? Co mi dáte, pěknou pusu na Silvestra? Teprv máme červen!" je jedno z nejtragičtějších vyznání lásky, co kdy ve filmu zazněly. (31.08.2010)

Jedná se bezesporu o jedno z nejlepších zpracování knižní klasiky, zvláště výkony hlavních tvůrců, J.Gabina a Bourvila, staví snímek do nadčasové podoby. Nevšední je také mimořádná hudba a dobové kostýmy. Narozdíl od verze Roberta Hosseina, film nepůsobí vůbec temně a depresivně, spíše světle a výchovně, čehož dosahuje ukázkovým způsobem. (04.10.2011)

Díky stáří a tím, že se jedná o francouzské zpracování, působí atmosféra snímku opravdu velmi věrohodně, ale to je bohužel jediné větší plus, spolu s Jeanem Gabinem. Jinak mi přijde, že i přes (oproti běžným filmům) poměrně dlouhou stopáž (neodpovídající ovšem rozsáhlosti děje) zde není dostatečně vystihnuto to podstatné a dramatické, a naopak některé scény (např. boje v ulicích) jsou zbytečně přetažené. Z toho vyplývá, že se vytrácí osudovost postav (hlavně Javert je marný) a chvílemi jsem se docela nudil. Navíc film očividně stárne, zejména způsob umírání postav je spíš komický. Takže sice lepší, přesto jen 3 hvězdičky. (12.04.2012)

Vážení, dovolte mi použít slova, která ve čtvrtém ročníku střední školy vyslovil před tabulí jeden z mých více nadaných třídních spolubojovníků. Podotýkám, že se vždy pyšnil faktem, že jediná literatura, která mu omylem zkřížila jeho životní cesty, byl jeden díl čtyřlístku a dramatický příběh Coura a Courka. - ,,Jako takhle - Sou to Chudáci, to napsal Francouz, ten Hugo, a je to drámo. Se tam vyskytuje Žánžán, kerej docela má hlad, tak votočí nějaký housky. Prosím? Aha. No, prostě pečivo. A voni ho vodvezou do krimu...co? Na gajeje? No, tak tam, jo, a von nějak veme roha asi. A najde si tu....Klozetu? (vyděšený pohled do davu napovídajících) Co? Jo, hehe, Kazetu. Co že je jeho? Asi stará, ne? Né, si nedělám prd...legraci. Je to jeho to....(co? cože?) jo, strouhanka. To je asi blbost, co? Skovanka, jo. A von je honí ten, fízl. Aha. Tak pardon, policejní inspektor. Jak se jmenoval, jo? Éééé Jarda. (co?) Javrda teda. No a ten Javrda je docela vostrej hajzl, do toho se nějak zamotaj ňáký němý barikády......." Zde došla vyučujícímu míra decentnosti, definitivně nasadil šílený úsměv a poslal jej se čtyřkou směrem k židličce. Díky čemuž byl můj velevážený kolega připuštěn k maturitě, kterou absolvoval v podobném dechberoucím stylu. Dnes se vyskytuje v několika dozorčích radách....To nic, jen taková vsuvka o dávno padlých hrdinech. Tato verze Ubožáků je klasická, nostalgická a nejlepší. A ten starý dědek s vizáží pomuchlaného citronu byl skutečně famózní herec! (03.02.2013)