Otcové a dcery

Příběh Otcové a dcery v tomto psychologickém dramatu za kvakerské účasti gladiátorského Russella jsem vsákl na jeden dlouhý zátah, který ve mně zanechal pocit přemýšlivé trudomyslnosti. Aaron Paul ukázal, že nepotřebuje nijak výraznou rychlost k tomu, aby dokázal, že umí i hrát. Amanda Seyfried je jako vždy se svými vyboulenými kukadly kouzelná a z Kylie Rogers roste velká herečka, u níž doufám, že její dětský talent nezanikne ve světě drog a jiných opojných látek. Byla by to škoda. Russell Crowe si vybral látku, která není pro všechny, zhostil se jí velmi dobře a já jsem v potěše, že tuhle roli na svoje ramena nasadil, neb to bylo v jeho podání srdcervoucí herecké opojení. (11.11.2015)

Och, podle všeho na čase si zvyknout, že ta malá roztomilá holčička z filmu Divoká stvoření jižních krajin nebyla jen jednorázovou kometou, která by zazářila a zase zašla, ale že je podle všeho na regulérní cestě stát se uznávanou herečkou - vedle mnohých ostřílených hereckých jmen, která se zde objevují po jejím boku, si rozhodně ostudu neutrhla, naopak. Všichni společně nechali vzniknout filmu, který je nabitý emocemi a silnými momenty - když naběhly závěrečné titulky, neuniklo mi, že jedna citlivá duše přede mnou stírá slzy dojetí, a jistě nebyla jediná. Čímž by mělo být mj. řečeno, že je to film určený spíše ženskému publiku, které má v oblibě (kvalitní!) romantické filmy (stačí se podívat na výčet mediálních partnerů filmu a jsme doma - samá ženská cílovka), ale ani muži by filmem nemuseli pohrdnout - osobně mě ten film bavil hodně. Ne vše mi tam sice sedlo (vadila mi přítomnost určitých klišé spojovaných s profesí spisovatelů a psychologů, jakož i snad až příliš melodramatické vyznění celého snímku), ale jako celek je to velmi pěkný film, který za sebe nemám problém každému doporučit. Pro Rusella Crowa je to po letech spíše slabších filmů konečně pěkná role (která samozřejmě vykazuje řadu do očí bijících podobností s jeho rolí Johna Nashe z filmu Čistá duše, což nakonec není nijak na škodu), a pokud jde o Amandu Seyfried, musím říct, že jsem té holce s velkýma očima už naprosto propadl, a mám ji čám dál radši (ostatně přesně před 4 měsíci jsem zde na ni pěl chválu u filmu Méďa 2). Výborné rodinné drama, které by nemělo v listopadových premiérách zůstat přehlédnuto - přeji filmu co největší návštěvnost. (02.11.2015)

Primár Chocholoušek by mal radosť. A iste nielen on. Aj všetci muži by boli úplne nadšení. Ak by sa každá žena s citovou traumou z detstva správala ako posledná štetka, tak to by mohli profesionálne šlapky rovno zbaliť živnosť. Toľko voľnej lásky, ach! Druhý aspekt je Russell Crowe a jeho záchvaty. Všetky tie psychosomatické, trasľavé a k smrti vedúce stavy som videla toľkokrát, že už ma to k slzám neprivedie. Hlavne celá juhokórejská kinematografia je na podobných telesných deterioráciách asi aj fundamentálne založená. Menej ako tri hviezdy sa tomu ale udeliť každopádne nedá, pretože to nie je žiadny nudný a plytký film. Opakované sledovanie neprichádza do úvahy. (31.05.2017)

Film, ktorý vás dostane kúsok po kúsku, minútu po minúte. Prvá polhodinka sa nemusí zdať obzvlášť strhujúca, postupne sa ale s dejom dostávate do toho a vtiahne vás to celého. Herecké výkony nadštandardné vo všetkých ohľadoch. Russell Crowe už nikomu nemusí dokazovať že je ozajstným pánom hercom. Jeho scény s triaškou sú skutočným prejavom vysokej školy hrania, Russell to už má natrénované od čias Čistej duše. Amanda Seyfried prekvapuje čím ďalej, tým viac a zdá sa, že jej budúcnosť nebude márna. Veľmi ma takisto prekvapila mladá herečka, či dievčatko, Kylie Rogers, svojej role sa chytila veľmi prirodzene a s Russellom tvorila hodnovernú dvojicu otec- dcéra. Len ten skok o 25 rokov mi pripadal trochu priveľa, predsa len Amanda, hoci má sama už 30 rokov, na toľko nevyzerá, no vo filme zobrazuje ženu po tridsiatke. Nesedelo mi to. V každom prípade práve tu som prekvapený, že nedošlo k žiadnym nomináciám na oscara, minimálne za najlepší film, v porovnaní len s takým Brooklynom je snímok o level vyššie. (26.02.2016)

Ďalší film, v ktorom Russell trpí duševnou poruchou a máva záchvaty, asi nezvládnem. Už teraz ma chytá triaška, len čo vidím jeho tvár. Ale asi sú mu tieto role súdené. Rovnako tak má zas Amanda veľké smutné oči, aby človeka rozplakali. A ja som veru plakala. Áno, ja osobne. A to mi naposledy tiekli slzy, keď sa Leonardo ponoril za Titanicom na dno. Celý príbeh bol pretkaný spomienkami na minulosť a bolo z neho cítiť silné emócie. Tú ťažobu na hrudi som prežívala s ňou a bola čím ďalej, tým vačšia. S blížiacimi sa titulkami sa moja nálada presúvala do záporných hodnot a jediné, po čom som túžila, bolo vziať flašu chlastu, zavrieť sa do spálne a s nikým aspon týždeň nekomunikovať. (20.01.2017)