Reklama

Reklama

Příběh se odehrává v Anglii na počátku 20. století. Maud Wattsová už od dětství pracuje v londýnské prádelně. I přes drsné a nerovné pracovní podmínky se vypracuje na mistrovou. Je vdaná a má jednoho syna. Vše se změní ve chvíli, kdy se náhodou zaplete do protivládního protestu sufražetek bojujících za volební práva žen. Maud nejprve ze zvědavosti a postupně čím dál aktivněji propadá tomuto boji a úsilí získat stejná práva jako muži. Zároveň se jí ale v důsledku toho začne hroutit spokojený rodinný život. Je několikrát zatčena, přichází o domov, muže i syna. I když je všemi opovrhovaná, dál vytrvává ve svém boji. Boj za volební právo žen a jejich zrovnoprávnění s muži bude v Británii pokračovat ještě další dvě desetiletí. (TV Nova)

(více)

Videa (6)

Trailer 2

Recenze (73)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Sufražetka je bohužel velmi důležitý film. A s politováním musím konstatovat, že stejně jako celá kohorta jiných filmů zpracovávajících obdobně důležitá témata, se téměř s naším divákem nepotkal. Naštěstí Sufražetku podpořila trojice velkých jmen, Carey Mulligan, Helena Bonham Carter a Meryl Streep a tedy alespoň díky nim má film šanci se probojovat na své místo na slunci. Nicméně žijeme v době, kdy mnozí prošli základní školní docházkou a o sufražetkách nikdy neslyšeli. Volební právo žen mnohé ženy považují za samozřejmost a nijak si neuvědomují, že takové další "maličkosti" jako jsou jejich další práva, ať už se týkající dětí nebo majetku, nejsou ničím automaticky daným. Po velmi náročném 20. století je skutečně bolestné žít v dnešní době, která nezná své kořeny, ani v jednotlivostech, ani v hlavním vývoji běhu věcí, skutků a činů. Není příjemné sledovat Sufražetku, ale je velmi důležité přemýšlet o viděném. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Ďalší skvelý film, o ktorom vie, len hŕstka informovaných nadšencov. To je veľká škoda, keď sa nakrútia zaujímavé filmy, ktoré sa v podstate, viac - menej - ignorujú, je to najmä, britský film s britskou témou, s britskou režisérkou, ktorá tomu šéfuje správnym, až fenomenálnym spôsobom, lebo treba si priznať, že britský ansámbel, je vskutku - excelentný. Bravúrne herecké obsadenie, na čele s krásnou Carey Mulligan, ktorá nemusí mať na sebe tonu make - upu, pretože, to nie je ani potrebné, vtedy mali ženy, iné starosti, ako docieliť, aby mohli plnohodnotne prispievať do spoločnosti, i so svojimi voličskými hlasmi, ktoré im odopierali, vzbúrili sa proti tomu, demonštrovali, až jeden čin na dostihoch, zmenil ich pozíciu, ale trvalo to ešte viac ako desaťročie, kým sa dostali na úroveň, svojho mužského pohlavia, že sa stali rovnocennými spoločenskými partnermi so svojimi občianskými právami, aby neboli len matky - rodičky, ale i ONY sa mohli zapájať do volieb. Hovorím o Anglicku, Londýne, kde sídli Westminster, čo je ich - PARLAMENT, v časovej osi, na začiatku 20. storočia, presne - keď sa zvláštnym spôsobom potopil parník TITANIC, t.j - rok 1912. , odvtedy sa začína príbeh sufražetiek, čo je žena - členka radikálneho hnutia za zrovnoprávnenie žien, ktoré vzniklo okolo roku 1900. Hnutie sa najsilnejšie presadzovalo vo Veľkej Británii. Používalo extrémistické formy boja. Názov filmu, je o nich, ktorý tento, vynikajúci film, sa tomu venuje, kostýmy, výprava i hudba, dáva reálne, na vlastnej koži, pocítiť, aká bola vtedy doba, keď ženy makali v práčovniach, a takto žili po celý svoj život, zodrať sa, makať, už od ranných liet, a nič viac k tomu ! Mne sa film, extrémne pozdával, a to vďaka, výborným hereckým výkonom a samotnej téme ! ()

Reklama

Vědma 

všechny recenze uživatele

Skvěle obsazený fílm, zpracovávající poněkud zanedbávané téma boje žen za práva, která se nám dnes zdají samozřejmá. Trochu to připomínalo boj disidentů proti komunismu, kdy to vlastně vypadalo, že ti, za které bojují o to vlastně nestojí a vyloženě s tím bojem nesouhlasí a potom vybojovaná práva rádi využívají. Trochu přehnané bylo hození vlastně všech mužů, snad se dvěma výjimkami do jednoho pytle. ()

Minimie 

všechny recenze uživatele

Moc jsem od filmu nečekala - dokonce se přiznám, že mě tématika ženských práv příliš nelákala, ale nakonec to rozhodně stálo za to! Všichni by měli Suffragette povinně vidět, zejména proto, že debata rovnoprávnosti je aktuální i dnes, více než sto let po zde zobrazených událostech. Kolikrát mi naskakovala husí kůže při pohledu na to, co všechno si tyhle statečné ženy musely vytrpět kvůli prostému přání, aby jejich názory měly ve společnosti stejnou váhu jako ty mužské. Film bych vystihla dvěma výrazy (omluvte angličtinu): eye-opener a must-see . Taky bych ráda podotkla, že se nejedná jen o sérii protestů rozzuřených žen, hlavně se tu hraje na emoce, vkusně a s mírou. Carey Mulligan podává naprosto bravurní výkon, nominace na Oscara by mě u ní vůbec nepřekvapila. Celé herecké obsazení je více než uspokojivé a jména jako Helen Bonham Carter nebo Meryl Streep už snad ani není třeba zmiňovat. // "We break windows. We burn things. Because war is the only language men listen to." // "We're in every home. We're half the human race, you can't stop us all." ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Carey Mulligan mě každým dalším filmem baví víc a víc, ale casting je jediné pozitivum, které se tady dá najít. Film se omezuje pouze na zlí a zbabělí muži vs. hodné, trpící a statečné ženy. Já sice chápu, že život v patriarchální anglické společnosti nebyl pro chudší ženské žádný med, ale čeho je moc, toho je příliš. Ovšem věřím, že pro feministická hnutí se tohle stane kultovní záležitostí. 30% ()

Galerie (47)

Zajímavosti (7)

  • Maud Watts (Carey Mulligan) je fiktivní postava, která je však založena na několika skutečných ženách, které se určitou měrou podíleli na prosazení politickách práv pro ženy. (jezurka42)
  • Film se natáčel i v britském parlamentu. Jedná se o ojedinělou záležitost, naposledy se zde natáčelo v roce 1950. (jezurka42)
  • Ve filmu vystupují skutečné postavy. Emmeline Pankhurst (Meryl Streep) - 1858 - 1928, zakladatelka hnutí za ženské volební právo, po smrti manžela založila v roce 1903 organizaci WSPU (Women's Social and Political Union), po radikalizaci hnutí byla několikrát uvězněna. Emily Wilding Davison (Natalie Press) - 1872 - 1913, militantní bojovnice WSPU, mnohokrát zatčená a napadená policií. Zemřela v roce 1913 po zraněních, která utrpěla na dostizích, když vběhla na závodiště pod kopyta koně, kterého vlastnil král Jiří V. Pravděpodobně svým činem chtěla upoutat pozornost a narušit závod, ale nechtěla spáchat sebevraždu. (bllm)

Související novinky

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

17.11.2016

Letos se čtyřdenní přehlídka (24. – 27. listopadu 2016) v Uherském Hradišti zaměří na postkoloniální britský film a britské filmové novinky. Kromě dvou hlavních témat připravuje kino Hvězda poutavý… (více)

Reklama

Reklama