Muž na laně

Nevidieť tento film v IMAX 3D, bol by to určite slabší zážitok. Prvá časť filmu ma obsahovo a pocitovo až tak nezasiahla, nakoľko počúvať arogantného, nepríjmene sebavedomého hlavného hrdinu, ktorému slová ako pokora, úcta a vďaka ani oblúkom nič nehovoria, mi neprišlo príliš zaujímavé. Keďže som očakávala šikovného umelca plného vášne k povrazolezctvu, ktorý na lano skladá nie len svoje nohy, ale celé svoje srdce, bez ohľadu na to, či ich opäť niekedy položí späť na zem, dlhšie sa mi nedostával žiadny priestor na vybudovanie si akýchkoľvek sympatií. Ale každý sme iní a niekto sa proste potrebuje ocitnúť 400m nad zemou, aby tú pokoru našiel. Spolu s Annie som bola preto veľmi vďačná, keď si Philippa k sebe povolali dve vežičky. Bála som sa, že záverečný výstup, na ktorý som sa pochopiteľne tešia najviac, nebude trvať dlhšie než minútu a hneď bude po všetkom. No prvým Philippovým krôčikom som sa na lane odrazu ocitla spolu s ním a neskutočne si tú jazdu užila. Vôbec som necítila strach, poskytol sa mi krásny pohľad na celý NY, cítila som voľnosť a neskutočnú slobodu. A myslím, že to sú tie pocity, pre ktoré sa oplatí riskovať všetko. Pretože viete, že aj keby sa to nakoniec skomplikovalo, toto stálo zato. Celé jeho záverečné vystúpenie bolo nádherné, či už pocitovo, obrazovo, hudobne..a odrazu tam niekde pri oblakoch pocítite okrem sviežeho vzduchu aj krásne prirodzené splynutie s hlavnou postavou. (24.10.2015)

“PROČ?“... /// Cesta na to nejvelkolepější pódium na světě, kde se splní bláznivej klukovskej sen (jestli ty jsi chlape toho bin Ládina neinspiroval…). Velký divadlo! Ne kvůli frajerovi, kterej netrpěl závratěma, ale spíš proto, že všichni zúčastnění z tohohle kusu vymáčkli maximum (možná i víc!). Není to jen vo čumění na chlápka na laně. Je to vo pocitech. Dělá se mně blbě při pohledu dolů a přestože jsem už velkej kluk (nebo možná právě proto), dokážu vocenit sílu výzvy a schopnost udělat maximum pro její pokoření. Tohle si zaslouží uroněnou chlapskou kroupu! Páč kdo z vás (nás) dokázal něco, co zůstane navěky? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti a knihy, který napsal Philippe Petit, neznám. 2.) Hledám místo, kde si pověsím lano. 3.) Lano je můj druhej domov. 4.) Thx za titule „Dracarys“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ** (11.03.2016)

Námět už líp zpracovat nešel o tom žádná. Technický aspekty filmu jsou výborný. Velký plátno včetně 3D filmu vysloveně sluší. Nemůžu se však zbavit dojmu, že Robert místy vysloveně vařil z vody a některé scény natahoval, jak puberťák pindíka. Alan Silvestri trošku vykrádal sám sebe, tu Forrest Gump, tu Predátor (titulky), alespoň tedy já jsem si to v uších vyslyšel. Hudebně u mě nejvíc zabodoval Beethoven a jeho klavírní. Joseph sympaťák, ale na lano by mě nedostal ani heverem. Za to Ben Kinsley by mě na svý charisma zlanařil do cirkusu na to tata. (07.10.2015)

Na dvojčata jsem se vyšplhal hned po návratu z Everestu, což svědčí především o mojí supr trupr filmový kondici. A teď, když jsem se poplácal, vám povím, proč je Muž na laně silnější než Himalájský opus. To proto, že Philipp byl na tom laně sám. Sám za sebe, sám tváří v tvář svému životnímu snu, který si na rozdíl od bandy horolezců na jedno použití jednoduše nekoupil, nýbrž složitě vybojoval. I přes jeho světovou aroganci na mě jeho příběh působil upřímněji. Mít sen a k sobě pár přátel, jen tak se dostaneš krom tam i nazpátek. Zemeckis zabodoval, má jen tu smůlu, že dokument natáhl lano ještě o pár pater výš. (12.10.2015)

Pocta padlému monumentu. Další Zemeckisův majstrštyk se skvělým příběhem, úchvatnými triky a mocně bijícím srdcem. Gordon-Levittův Petit neskutečným způsobem nabudí do života. Vypráví, popisuje a ani na vteřinu nenudí. Digifest, jistě, přeamerikanizované, jistě, ale pokud vše tak dokonale slouží příběhu, je mi to šumák. Dovolte, abych se představil, jmenuji se Philippe Petit a jsem provazochodec. (14.10.2015)