Nebezpečné známosti

Tahle díla nejsou pro mne. Problémy, především sexuální, vyšších vrstev jsou mi zválené, a tak vidím jen přehlídku zlých charakterů a výměny mileneckých dvojic ve stylu nekonečných seriálů na Nově. Nejspíše se ta smetánka nudí, když vymýšlí podobné blbiny, ostatně, když á člověk prachy, mám pocit, že ho přestanou věci obecně bavit a hledá ptákoviny, aby se rozptýlil, i kdyby to mělo někomu ublížit. Prostě ten děj, postavy a jejich problémy jsou pro mne zcela nezajímavé, povrchní a jako z jiného světa. Nemám tady ani jednu postavu, které bych fandil, což nejen porušuje Vonnegutovo pravidlo, ale samotného mne to nebaví. Jinak kamera, herci, výprava, všechno fajn, ale pocitově ten film nabízí jen výplach Augiášových chlívů. (08.10.2022)

Musím se přiznat, že jsem se rozhodla jít na tenhle film podívat (když byla ta možnost...ano, plátno) jedině z důvodu, že tam hrál Boris Vian. Řekla jsem si, že další adaptaci Nebezpečných známostí nějak přežiju. Co se nestalo, film mě naprosto pohltit. To bych od Vadima nečekala...na druhou stranu od Moreau a Philipea ano. (01.06.2006)

Román je samozřejmě ideální předlohou a Jeanne Moreau a Gérard Philipe bezmála ideální představitelé. Jenže z celého filmu na hony čiší počátek šedesátých let, a to zejména to horší z nich. Muzikou, střihem, nepřemoženou cudností tam, kde cudnost není na místě, už se mi dnes nechtělo se na to znovu ani dodívat do konce. (17.05.2011)

...káply ďábelskou esenci do božských bytostí. Magnetizující, erotizující, leč zničující jsou "včelí lásky" pana a paní Valmont. Pod pokličkou, mezi řádky, před tím druhým, nedrží v tajnosti milostné návrhy a dvoření. Své úlovky, úspěšná tažení, ale všeho do času... Zatímco těla byla ještě žhavá, jejich hrátky v krajinách ducha nezůstanou bez poskvrnky. "Popálen je ten, kdo si hraje s ohněm." Aristokratka zla. Škůdce v růžové zahradě. Charismatičtí, prokletí klasici v oboru svůdnickém. (24.10.2018)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Laclosovy stejnojmenné románové předlohy. Ačkoli tomuto filmu nelze upřít řadu zajímavostí - historicky první filmová adaptace slavné předlohy, jazzový doprovod Arta Blakeyho, herecká přítomnost Borise Viana, vynikající výkon Jeanne Moreau, atd. - osobně mi přivodil nemalé zklamání. Snímek je v úvodních titulcích označen jako volná adaptace a z předlohy vskutku nezůstal kámen na kameni. Přenesení do současnosti by mi ani tak nevadilo (chápu, že minimálně z finančních důvodů to má své opodstatnění), ale vysloveně protivné jsem shledal to, jak svévolně scénář přejímá z předlohy to, co se mu hodí do krámu - je to právě výskyt podobných detailů, které vytrženy z kontextu románu ztrácejí smysl a které mě kvůli mé obeznámenosti s Laclosovým textem přivádí v úžas, jakému paskvilu nechal Vadim vzniknout. Za sebe nemám problém prohlásit, že u Vadima jeho osobní život (5 manželství se slavnými blondýnami) dalece zastínil ten profesní - zatím jsem od něj viděl dva filmy a oba jsem shledal jako velice slabé. Uvážím-li, že je toto Vadimův nejlépe hodnocený film na ČSFD, pak je to pro jeho filmografii vážně neradostná vizitka. (11.05.2013)