Na návštěvě

Jak je známo, Shyamalan si nechává překvapení až úplně nakonec a né jinak tomu bylo zde. Díky FF to sice nemá takovou atmosféru jako jiné jeho projekty, ale jde si svým způsobem vlastní cestou. Už od začátku je jasné, že u babičky a dědy není něco v pořádku a to se právě projeví ke konci filmu, který má z mého pohledu jednu významnou perličku, kterou bych já osobně nechtěl nikdy zažít a to je samozřejmě scénka s plínou. ech... :D (24.01.2016)

M. Night Shyamalan sa po niekoľkých vysokorozpočtových a na môj vkus až príliš komerčných záležitostí, ktoré som pre istotu radšej vynechal konečne zase vrátil k menším filmom a nedopadlo to vôbec zle. Síce som tomu spočiatku ani moc neveril, predsa len je tento hororový subžáner found fountage v poslednej dobe dosť využívaný a tým pádom už ani zďaleka tak atraktívny, ako kedysi a navyše som v tom ani vôbec nevidel žiadny potenciál, od dvojice súrodencov na návšteve u svojich nikdy nepoznaných starých rodičov som čakal prinajlepšom len priemernú žánrovku, ale s výsledkom som teda nadmieru spokojný. A navyše sa potvrdilo, že Shyamalan má v sebe stále talent, keďže dejovo to vlastne nie je ničím výnimočné, aj keď ten jeden zvrat je predsa len nečakaný a film posunie ešte o niečo vyššie, ale aj tak to skutočne zostane len u tej návštevy podivných, no aj tak vlastne relatívne uveriteľných príbuzných, tu sa žiadny prechod do iného subžánru s nejakým tým nadprirodzenom nekoná, ale Shyamalan z toho dokázal vyťažiť maximum a verím tomu, že v rukách drvivej väčšine nielen žánrových tvorcov by sa to celé rozpadlo. Lebo celá tá hororová línia je na prvý pohľad vlastne úplne absurdná, predtým by som vôbec neveril, že niečo takéto aj môže fungovať, aby to nepôsobilo len nechcene smiešne, alebo rovno trápne, no tu to funguje. A tak nielen, že sa na to väčšinu času pozerá viac, než dobre, pričom mi tu až prekvapivo dobre sadlo aj to neustále využívanie techniky, ale aj jednotlivé hororové sekvencie sú napriek absurdnému obsahu napínavé a celkovo výborne zvládnuté, už naháňačka pod domom jasne naznačila, že toto bude zaujímavá záležitosť, ale bez problémov je na tom aj humor, pár krát som sa musel zasmiať. Veľkým plusom sú aj postavy, detské duo je až prekvapivo sympatické a páčil sa mi ich prístup, ktorý je navyše aj na pár momentov uveriteľný, ale ani starí rodičia nesklamú, samozrejme obzvlášť stará matka, ktorá to zvládla perfektne. A tak som si The Visit síce pozrel vlastne len kvôli Shyamalanovi, keďže som bol zvedavý, ako sa podaril jeho návrat k menším filmom, ale výsledok dopadol nad moje očakávania. Nie je to žiadny žánrový klenot, ktorý by som potreboval vidieť viackrát, ale jeho potenciál sa už snáď ani lepšie zvládnuť nedal. Výborná práca a som zvedavý, s čím Shyamalan príde najbližšie. 75% (24.10.2015)

Shyamalanova návratu jsem se před dvěma lety dost obával a nakonec mi proklouzl mezi prsty. A přesně jsem si říkal, jestli to nebude až moc komorní a lowbudgetové, aby si v Blumhouse ověřili, že na to Manoj stále má. A přesně takové to je, bohužel v neprospěch věci. Řemeslo tam rozhodně je a poslední dvacetiminutovka je velkolepá hororová přehlídka slasheru , na kterou ještě dlouho nezapomenu. Jenomže zbylá hodina je tak strašně rozvleklá a vesměs nezajímavá, že jsem se už po dvaceti minutách celkem nudil. Už v té době bylo jasné, kam film směřuje a asi by tomu seděla spíše tak poloviční stopáž, pak by to byl poměrně nářez. (11.09.2017)

No áno, poslať svoje deti samé len tak rodičom, s ktorými sa už dlho nebavíme, asi nie je najlepší nápad. To si treba pamätať. Ďalší z dlhého radu hororových thrillerov, ktorý sa v prvom rade snaží hrať na atmosféru. Tá je zároveň aj to najlepšie, čo film ponúka, nemôžem sa však ubrániť pocitu, že sa v tomto smere dalo urobiť viac. Kvázi až posledná polhodinka robí z tohto snímku hororovú parádičku, to je polhodinka, ktorá vážne stojí za to. Na druhú stranu, koniec som si predstavoval trocha inak. 70/100 (22.11.2015)

Ve scénáři jsou strašné logické díry, chování některých postav v určitých situacích je lepší nekomentovat a celé je to silně průhledné. Samotný found footage styl už zdaleka nepůsobí jako ozvláštňující prvek, ale spíše jako přežitá umělecká volba, v rukou obou dětí navíc krajně nerealistická a příliš "dokonalá". Na druhou stranu důmyslná hra s pravidly několika žánrů, diváckými očekáváními v dílčích momentech a grandiózní výkon Deanny Dunagan. Svou přiznanou až okatou filmovostí mi The Visit připomínal Raimiho Drag Me to Hell. (22.03.2016)