Drákula

Badhamův Drákula doplácí kromě příliš pietního zpracování na své stáří. Je to s ním jako s autem. Padesát a více let staý vehikl bude už navždy ceněným veteránem, zatímco dvacet let starý auťák je bezcenný vrak. Pro filmové fanoušky zhýčkané možnostmi moderních trikových technologií obsahuje Drakula příliš málo efektů a pro milovníky klasiky ještě není dost starý na to, aby se stal objektem adorace. Režisér Badham pojal svého Drákulu spíš jako romantický milostný střet v hororových kulisách. Jeho hrabě je spíš takový floutek a vášnivý milovník, který svým obětem ubližuje jen jakoby mimochodem a někdy vlastně nerad. Tím ovšem svého zlosyna Badham zlidštil, není to zkrátka takový děsivý netvor, vlastně spíš tragická postava. Romantizujícímu pojetí odpovídá výběr exteriérů i (dobrých) hudebních motivů. Režijně je to pojaté jako artová záležitost, tím se ovšem Badham vzdal lákavých možností využít prvků "pokleslé" erotiky - milostné scény jsou snímané přes červený filtr. Herecky slušně a zajímavě obsazené, Franku Langellovy nicméně chybí větší dávka záporného charisma. Celkový dojem 65 %. (05.01.2008)

Hlavní plus tohotot filmu spočívá v tom, že se autoři snažili o originální přístup. Děj příběhu je sice navlas stejný jako u knižní předlohy, i když zkrácený, ale 95 procent scén je oproti knize nebo starším filmovým verzím novým. Přestože se tam děje zhruba to samé vše je poddáno úplně jinak. Děj se celý odehrává v Anglii, příběh začíná i končí na moři, scénáristé trochu zamíchali jednotlivými postavami - Jonathan je zasnouben s Lucy, která je dcerou doktora Sewarda, Mina je dcerou Van Helsinga a stává se Drákulovou první obětí atd., Jonathan používá automobil, Drákula jezdí na koni a funguje i ve dne, pokud je odpočinutý a zdržuje se uvnitř, kde je tma - plno takovýchto detailů celkový příběh příjemně oživují. Frank Langella byl dobrým Drákulou, přestože vypadal moc dobrácky. I tak ale jeho scény, kdy se plíží dolů po zdi anebo zahalen do mlhy vchází do Lucyina pokoje patřily k těm nejlepším. (16.11.2008)

Zatím druhý nejlepší film o slavném krvežíznivém hraběti z pera Brama Stokera. Neříkám, že je to nejlepší adaptace, protože tou být ani nemůže vzhledem k pozměněné struktuře příběhu, ale podobnost je opravdu výrazná. Velkým trumfem snímku je rozhodně obsazení, které se nemusí za nic stydět. Ať už vynikající Frank Langella, který dělá Draculům kinematografie čest. Výtvarná stránka je třeba za Coppolovým Draculou takových 50 let pozadu, ale to nebude chyba filmu, jako jiného pohledu tvůrce. Ovšem některé reálie jsou opravdu krásné a hrabětův nový domov v Anglii má své pavoučí kouzlo... Ani atmosféra rozhodně nic neztrácí, ale roky nejde vymazat a na filmu se hodně podepsaly... Přesto překvapivá kvalita s pár velmi pěknými momenty. (08.01.2010)

V první řadě musím napsat, že Frank Langella je naprosto skvělý Drákula a každý jeho pohled, každé gesto, každý krok jsem si užil. Vrchovatou měrou k tomu přispěla hutná atmosféra z dílny Johna Badhama podpořená hudbou Johna Williamse a o řadě scén nejde říct nic výstižnějšího, než že jsou nezapomenutelné (například Drákulovo první slézání domu je hororová extratřída). Co se týče příběhu, ten Stokerovu předlohu sice ctí, ovšem zároveň ji pořádně zohýbal. Ale asi chápu, proč tvůrci něco (pro někoho) tak rouhačského provedli. Chtěli diváky znalé předlohy překvapovat a tím pádem i více děsit. A mně nezbývá než konstatovat, že se jim to povedlo. (15.06.2015)

Nebyly to ani Freddy ani Chucky, ani zombíci ale tenhle opus režisérského chameleona Badhama, který navždy poznamenal moje dětství. Někde v 11-12 to byl můj první horor a věci jako šplhající upír nebo volání upírské dcerušky "papá" se navždy vryly do mé paměti. Nostalgie a překvapení, že jsem ten film skutečně našel fungují silně i při hvězdičkovém hodnocení, ale i tak se jedná o výborný film. Výprava je skvostně temná, čemuž dopomáhají lokality jako polorozpadlý blázinec nebo totálně rozpadlý hrad, film má solidní spád a jedna výborná scéna střídá druhou a samotný Drákula? Ten je v tomhle filmu sice romantičtější, ale také smrtelně nebezpečný a schopný všeho. A i po těch letech z něj jde pořádný strach. Stačí když naprosto v klidu sáhne na kříž a s výsměchem ho nechá shořet na prach. U spousty scén včetně brutálního finále jsem se divil, že jsem to jako dítě rozdýchal. Pro tentokrát s mírně přivřenýma očima maximální hodnocení a čert vem přeházené postavy nebo pár logických nesmyslů. A pochopitelně horor roku 1979. (20.07.2014)