Drákula

Možná trochu volná, ale pro mě osobně zatím nejlepší adaptace Draculy, jakou jsem měl dosud možnost vidět. Možná proto, že jsem ji viděl už jako malý a pekelně se u ní bál. Skvělý byl představitel Draculy Frank Langella, připadal mi charismatičtější, přirozenější a živější než Lugosi i Lee. Coppolova verze s Oldmanem mi nesedla nějak celkově. Taky Lawrence Olivier jako Van Helsing mi přišel konečně snesitelný a ne tak nesympatický jako v ostatních zpracováních, kdy mi nezbylo než fandit Drákulovi. (11.09.2007)

No jo, tohle běhalo jako klasika na ORF ještě za totáče a pamatuju si z toho ty podivné sluneční erupce a závěrečnou scénu. Jinak je poznat, že je to podle divadelní hry, protože se to odehrává jen ve dvou prostředích (sanatorium a zámek), ale zase musím uznat, že výprava a kamera tady kouzlí a dodávají jalové historce jalově odvyprávěné daleko víc. Langella hraje svého Draculu také skvěle, ale ostatní - u holek mi to přijde jako chyba castingu, tak nevýrazné herečky jsem dlouho neviděl (navíc netuším, co Dracula viděl na silné Lucy, když si ji nakonec stejně zhypnotizoval k obrazu svému a udělal z ní ne-silnou) a fakt těžko říct, proč by kvůli takovým někdo nesmrtelný ztrácel hlavu. Nápadník Lucy vypadá jak instalatér z německého erotického filmu a kupodivu ani Pleasance, ani Olivier film nijak nezachraňují. Jednou za čas se to dá zkouknout, má to zajímavou atmosféru, ale jinak je to zdlouhavě a nudně natočené s nepříjemnými herci. (23.01.2021)

V první řadě musím napsat, že Frank Langella je naprosto skvělý Drákula a každý jeho pohled, každé gesto, každý krok jsem si užil. Vrchovatou měrou k tomu přispěla hutná atmosféra z dílny Johna Badhama podpořená hudbou Johna Williamse a o řadě scén nejde říct nic výstižnějšího, než že jsou nezapomenutelné (například Drákulovo první slézání domu je hororová extratřída). Co se týče příběhu, ten Stokerovu předlohu sice ctí, ovšem zároveň ji pořádně zohýbal. Ale asi chápu, proč tvůrci něco (pro někoho) tak rouhačského provedli. Chtěli diváky znalé předlohy překvapovat a tím pádem i více děsit. A mně nezbývá než konstatovat, že se jim to povedlo. (15.06.2015)

Zajímavá a netradičně pojatá verze Draculy, která se může pyšnit pěkným hereckým obsazením v čele s Frankem Langellou v titulní roli a Laurencem Olivierem v roli Van Helsinga. Hudba Johna Williamse je jako vždy krásná. Škoda jen, že mě drákuloviny nikdy moc nebraly, stejně jako většina dalších upířích filmů. Tenhle však určitě má co ukázat a mohu ho s klidem doporučit. (18.10.2011)

Badhamův Drákula doplácí kromě příliš pietního zpracování na své stáří. Je to s ním jako s autem. Padesát a více let staý vehikl bude už navždy ceněným veteránem, zatímco dvacet let starý auťák je bezcenný vrak. Pro filmové fanoušky zhýčkané možnostmi moderních trikových technologií obsahuje Drakula příliš málo efektů a pro milovníky klasiky ještě není dost starý na to, aby se stal objektem adorace. Režisér Badham pojal svého Drákulu spíš jako romantický milostný střet v hororových kulisách. Jeho hrabě je spíš takový floutek a vášnivý milovník, který svým obětem ubližuje jen jakoby mimochodem a někdy vlastně nerad. Tím ovšem svého zlosyna Badham zlidštil, není to zkrátka takový děsivý netvor, vlastně spíš tragická postava. Romantizujícímu pojetí odpovídá výběr exteriérů i (dobrých) hudebních motivů. Režijně je to pojaté jako artová záležitost, tím se ovšem Badham vzdal lákavých možností využít prvků "pokleslé" erotiky - milostné scény jsou snímané přes červený filtr. Herecky slušně a zajímavě obsazené, Franku Langellovy nicméně chybí větší dávka záporného charisma. Celkový dojem 65 %. (05.01.2008)