Snoopy a Charlie Brown. Peanuts ve filmu

Štvala mě ta epizodnost, protože i když tam byla jedna hlavní zápletka, celkově mi to pospolu moc nedrželo. Taky ten Snoopyho literární příběh mě moc nebavil, spíš nudil, ale jinak si nemám moc na co stěžovat. Je to příjemný filmeček s hezkou animací, sympatickými postavami, rychle to uteče, u něčeho jsem se i pobavil a závěr to mělo očekávaný, ale hezký. Taky se mi líbilo, že to bylo celé pozitivní, velmi milé a na ten film bych klidně koukl znova, což se o dost současných animácích říct moc nedá, takže nevidím důvod, proč nedat 4*. I přes tu epizodnost se mi ten film nakonec (pro mě až překvapivě) líbil. Btw, film jsem zde hodnotil přesně jako tisícátý. 4* (08.04.2020)

PIXAR SE VYBLIL NA STŘÍBRNÉ PLÁTNO... PAK SE POSRAL A PAK TY SRA*KY ROZMAZAL A UDĚLAL Z NICH ANIMACE KTERÝM VDECHNUL ŽIVOT! HNUS!!! Je mi uplně u řitě že je v tom pár vtipných gegů a cáklej pes si zde plní své ještě cáklejiší sny.... raději koukat na dva souložící sněhuláky než na tenhle infantilní blivajzzzzzzz.... Někdo namaloval na nafukovací baléonek chcicht a uděl z toho seriál? Seriál možná, ale film? O_O (23.04.2016)

Roztomilé, vtipné a ze života. Peanuts ve filmu možná není úplně podle komiksových stripů, ale to by přeci ani nemohlo fungovat! Můžu se tedy radovat z toho, že všechny základní myšlenky zůstaly zachovány a Charlieho Browna si jako prototyp loosera se zlatým srdcem nelze nezamilovat. Navíc to má moc sympatickou animaci skvěle míchající 2D a 3D, která je zas něco trochu jiného než všechny ty okaté pastelové disneyovky. (27.05.2018)

Na pětašedesátilétýho psa má Snoopy pořád kouzlo a sílu bavit! Kupodivu jsem vůbec netrpěl, i když nejsem fanda Charlieho Browna a ani neznám jeho eskapády. Kolekce skečů, provázaná honbou za "Malou Zrzečkou" (ano, zní to trošku divně), si mě nakonec získala. Je to milý, kapku starosvětský animovaný biják, který se ale nemusí nutně líbit nejmenším divákům, které už dnes v jejich uhmataných tabletech nebaví sledovat Rákosníčka, Boba a Bobka nebo Malou čarodějnici. (07.11.2015)

Miluju Peanuts. Miluju ten jemný situační humor plný životních mouder, filosofování i těžkých depresí, kterým Charlie Schulz ve svých stripech již desítky let baví celý svět. Peanuts hladí po duši a často se trefují do černého. Pokud bych celovečerní animovaný debut s "Buráčky" měl za něco pochválit, pak za hlubokou poklonu komiksové předloze a jejímu autorovi. Animovaná stylizace je opravdu bezvadná a s půvabem sobě vlastním vystihuje ten hřejivě známý pocit z kreslených stripů, přičemž se třeba neopomíná ani vizuální vjem různých ruchů a zvukových efektů. Potíž je pouze v soudržnosti děje jakožto celku. Film je plný doslovných citací a odkazů na řadu situací, vtipů i hlášek obsažených v Schulzových stripech, ale není to úplně ono. Ty stripy totiž většinou fungují na bázi tří nebo čtyřokénkového pásma obrázků a jednoduchého gagu s výraznou pointou. Což v celofečerním formátu znamená, že musíte dohromady spíchnout několik různorodých stripů (protože chcete do filmu dostat co nejvíce známých postav, včetně obávaného Rudého barona) do jednoho kusu a odvyprávět tak příběh, který má nějakou hlavu a patu. V tu chvíli je však ono kouzlo pryč a zbyde jen sled několika toporně navazujících scén s kolísavou kvalitou. Tvůrci se ovšem s nelehkým úkolem poprali se ctí a snímek naštěstí nikdy neklesne k laciné blbině pro slintající caparty. Primárně je film samozřejmě cílen na dětské publikum a myslím, že školou povinné drobotině i jejich dospělému doprovodu se bude více než zamlouvat. Přiznám se, že mně osobně v posledním záběru před závěrečnými titulky, v němž animátor partičku školáků "překreslí" do černobílého obrázku se Schulzovou parafou, navlhlo jedno oko. Dávám tři, ale myslím čtyři. [Jonáš v kině / 6] (20.11.2015)