Death House

Herecký obsazení je hodně nadupaný. O to větší je zklamání. Film je jasným důkazem, že ani obsazení hororových veteránů a legend vám nezaručí úspěch filmu. Většina z nich se ve filmu jen mihne, v tom lepším případě si jich užijeme jen pár minut. Děj je triviální což by mi až tak nevadilo kdyby příběh snímku tak nehorázně nenudil. Připadalo mi, že film má nejmíň dvakrát tak delší stopáž než je uváděno. To bylo fakt utrpení. S větším rozpočtem, lepším scénářem a daleko lepším režisérem než je B. Harrison Smith ( kterej nenatočil zatím nic koukatelnýho ) by to mohl být dobrej odvaz. Tohle je ale podle mě výsměch hororovýho žánru, kterej se jen snažil přiživit na známých hororových tvářích. Jdu blejt..... (08.07.2020)

Ak polovicu filmu strávite tým, že sa hráte s mobilným telefónom a pozriete si dokonca radšej sponzorovaný príspevok na Instagrame ako by ste sa sústredili na dej filmu, zrejme to vypovedá veľa o jeho kvalite. Nech si milovníci hororov tvrdia čo chcú a nech sa stretla akákoľvek "guru" zostava hororu, tento výtvor tromfol ešte aj produkciu štúdia Asylum a napriek tomu, že hodnotenie odpad udeľujem sporadicky, prvému tohtoročnému sa nevyhnem, ani keby som sa akokoľvek snažil. Harrison Kováč rovnako ako všetkých svojich filmoch opäť nesklamal a svoju latku drží naďalej vysoko. (11.01.2019)

Malo to byť hororové Expendables a dopadlo to ako nepodarené béčko. Známych i menej známych tvárí z hororového žánru je tu požehnane, ale čo z toho keď vlastne každý je tu len na okamih a takmer nikto nemá vo filme zásadnejšiu rolu( možno s výnimkou Kanea Hoddera). Death House je ťažko béčkový, nízkorozpočtový a navyše vôbec nezvláda zrejme to najpodstatnejšie vo filme- gore scény. Pôvodný úmysel stojí za pochvalu, ale vo výsledku ani neviem či sa to dalo natočiť ešte horšie. 1* len za herecké obsadenie, inak nebolo naozaj z čoho brať. 10% (04.03.2021)

Dafuq did I just watch? Absolutní režisérská a scenáristická inkompetence. Že to bude laciné, jsem čekal. Že hned od začátku nebudu mít nejmenší ponětí, co se děje a proč se to děje, o něco míň. První hodinu na vás film neustále hází nové a nové informace... které ale nedávají smysl, s ničím nesouvisí a ani je k ničemu nepotřebujete. Je to fádní zápletka zabalená do chaosu monumentální expozice o státem financovaných supervěznicích (ve kterých nic nefunguje právě proto, že jsou financované státem), nadpřirozených vrazích, brainwashingu, mazání vzpomínek, hologramech, virtuálních realitách, dobru a zlu a nacistech. A nadto se to strašně snaží dělat nějaký komentář o využívání bezdomovců. Nebo tak něco. Prostě to vypadá, jako by si Harrison Smith byl vědom, že mu nikdo nezaplatí těch pět (nebo kolik) plánovaných sequelů, tak to radši všechno nacpal sem. Jestli si vážně myslel, že to bude fungovat, nevím. Co ale vím, je, že když vám jedna postava řekne, že dovede měnit a mazat a nahrávat vězňům nové vzpomínky a vy z toho chcete udělat závěrečný zvrat, možná byste měli přehodnotit, jestli v další scéně několikrát zdůraznit, že si hlavní postavy nic nepamatují. A taky, že když nemáte peníze na CG, možná nemějte ve filmu CG. A když nevíte, jak funguje psychologické profilování, EMP, gravitace a muzika, možná radši nemějte ani to. O nasvětlení radši nemluvě. Vlastně jediné, co tady funguje, jsou praktické gore efekty. Ty jsou fakt parádní. Samozřejmě jsou jenom v pár vteřinách, ale komu čest, tomu čest. Jinak mizérie. A je to smutné, protože to opravdu má (sice taky na pár vteřin, ale stejně) spoustu divácky vděčných obličejů a být to přímočarý survival akčňák o dvou agentech odříznutých v supervěznici, jejichž jedinou nadějí je baddest MF Kane Hodder, a mít to v ruce třeba John Hyams, který přímočaré akčňáky umí, mohla z toho být fajn kultovka. Takhle jsou tihle hororoví Postradatelní přesně to: postradatelní. A nejhorší je, že při všem tom bordelu film není ani zábavný. Jenom frustrující. A zajímalo by mě, jestli všechen ten bordel byl už v původní Hansenově verzi, nebo to – jestli omluvíte moji francouzštinu – domrdal až Smith (po nahlédnutí do jeho filmografie mám skoro jasno). Nejhorší typ braku – nudnej brak. A to "In a loving memory..." na konci je jak plivnutí do ksichtu. (13.05.2019)

Candymana Todda hned v první minutě viděti - v dobrý horror doufati a na něj se těšiti. To jsem ale ještě netušil, o jakou psychedelickou anarchii nakonec půjde. Nebudu to prodlužovat - tohle jsem opravdu, ale opravdu nepobral. Ale i tak jsem na to čuměl vcelku se zájmem, zvědav co z toho pojde... totiž vzejde. Několik záběrů bylo zajímavých, několik ženských pěkných, ale tipuju že scénárista, rejža i střihač byli na tripu. A nebo jsem už fakt vylízaná lopata. (10.01.2019)