Villmark 2

Villmark Frit Villt wanna be. Sanatorium je dostatečně výživné místo k vyřádění, bohužel Pål Øie je vykleštěn a nemá odvahu se odvázat, dostáváme tedy hodinovou nudu, poté následuje 30 minut nahánění, ale chybí tomu údernost i síla. Místy se režisérovi daří kouzlit atmosféra, záporák má fajn vzhled, ale bohužel velmi špatné vražedné náčiní, které nás zřejmě připravilo o šťavnaté gore. Zajímavější než první díl, ale pořád nůďo. Alespoň je to hezky natočeno. 55% (08.12.2015)

Bohužel, ale tohle je oproti jedničce kvalitativní sešup o dobré dvě třídy. Navíc to s ní nemá absolutně nic společnýho, jelikož se původně malý, ale působivý lesní horor proměnil na tuctovou vyvražďovačku. To, že les vystřídalo ne zcela opuštěné sanatorium, ještě beru. Co však hlava nebere, tak je absence jakékoliv atmosféry, protože onen rozsáhlý labyrint se k tomu vyloženě nabízel. Navíc to dost smrdí citelnou snahou zalíbit se širší divácké obci: tentokrát žádné hrátky s kamerou či se světlem a stínem, tady se jde poměrně rychle na věc a divák se o původu záporáků dovídá už po pár minutách. Ale nebudu to dál zbytečně okecávat, tohle prostě bolelo. (40%) (21.12.2015)

Ohh tak tenhle Norský bubák, na mně ke konci roku vyskočil a příjemně mně překvapil. Jasně pro mnohé to neni, taková pecka jako jednička, nicméně já si to užil. V první polovině, hezky pracuje bubácká atmosféra a v v té druhé, se zase rozjedou vraždy. Ale ta atmosféra, ta byla perfektní, na les ani tak nedojde, ale to sanatorium, to bylo odporný. Plíseň, všude voda, pískání a cupitání, tedy krásně vyvolávalo děs. A byť sem se s postavami nijak nesžil, tak sem si přál aby to někdo přežil. Gore nečekejte a násilí je zde umírněné, ale ten výplach, ten byl výborný. No za mně super a ještě výborná písnička tam hraje. (31.12.2016)

"Azbest, plísně, rtuti sud... neznals bolest doposud. Tuberácká demolice? Sova houká: Nikdy více!" Náhodou, tenhle norský eintopf z rezavé vojenské konzervy, nalezené v nemocniční kantýně tuberáckého sanatoria, byl kupodivu poživatelný, sice mírně klišoidně zatuchlý, ale zasytil, aniž otrávil. A kdyby mezi čerstvým demoličním masem, z nuceného výseku na lékařských jatkách, byl alespoň jeden sympatický kousek, kterému/které bych mohl držet palce při boji o přežití, zaklapal bych spokojeně zobákem (právě vytaženým z díry v hlavě plesnivé norské sykepleier) a střílečkou hřebíků bych tomu přímo do čela nastřelil i čtvrtou hvězdu. Závěr na pohodu, mnou očekávaný, něžně melancholický. Aneb čiň slepé čertici dobře, injekční pidlou do zad se ti odmění. (17.09.2021)

S Villmarkem má Villmark 2 společnýho asi jen režiséra a trochu lesa, ale dle hodnocení jedničky to asi nejednoho hororáře spiše potěší. Co se zápletky týče, tak se jede v šabloně Grave Encounters, přičemž se naštěstí nejedná o FF. Takže škrtáme hatery jedničky, škrtámě hatery FF a můžeme taky škrtnout hatery duchařin, protože ona je to taková duchařina bez duchů. Pål Øie nemá problém s budováním atmosféry, takže neurčitostní hodinka je v závěru naklopena do creepy naháněčky, jež pokukuje například po této severské slasherové pecce. Je trochu škoda, že tvůrci nevyšperkovali tento povedený horor trochou poctivýho gore, protože prostoru tam bylo spousta, bohužel zůstalo jen u vybízení. Nebudu rozporovat, že se nejedná o nic originálního, ale já si pravděpodobně Villmark 2 do letošní TOPky dám. Dá se doporučit! (04.12.2015)