Delirium

Nič, viac ako priemer by som tomu nedal ani za boha. Úvodných asi 40 minút sa mi páčilo, pretože aj keď je to klasika, v ktorej hlavnému hrdinovi tradične dobre drbe (snáď nikto neuverí, že v tom dome straší naozaj), má to atmosféru, na toho chudáka sa valia podivné prízraky a asi dvakrát ma fakt dobre zamrazilo. No odkedy sa tam zjaví jeho brat, už bez ohľadu na to, či je mŕtvy alebo nemŕtvy a začnú medzi sebou viesť jalové dialógy, ide to celé z kopca. Vôbec ma nezaujalo, kam napokon celý film vyústil a dopozeral som ho len zo zotrvačnosti. (23.05.2018)

Dlouhou chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že styl tohohle filmu je takový jaký je schválně a že se tudíž nejedná o nějakou trapárnu pro týnejdžry se sexy vystajlovanejma modelama v hlavních rolích, protože Tom je po dvaceti letech v pakárně nepravděpodobně vysportovanej a vysolárkovanej a Lynn má svým xichtíkem i projevem hodně daleko k nonkonformní holce z donáškový služby. K žánru "psychologický / thriller / horror" by se ještě patřilo připsat něco jako "popkulturní a lehce artová černá komedie". A jakmile jsem se s neotřelým filmovým jazykem Deliria smířil, začal jsem si ho v tu ránu dobře užívat. A přiznávám, že až do finále jsem si nebyl úplně jistý v tom, co jsou hrdinovy halucinace a co je realita, i když rozuzlení je paradoxně vcelku předvídatelné a fádní. Minimálně vizuální stránka, režie a zvláštní "coenovská" atmosféra však film posouvá do solidního nadprůměru. (13.06.2018)

Delirium je zajímavější na povrchu, než uvnitř. Nedá se říct, že je film špatný, avšak nenabízí nic moc nového. Některé věci se dějí nelogicky, a závěrečná třetina filmu dle mého zbytečně překombinovaná. V hororové poloze působí snímek daleko lépe, než jako thriller o psychicky nemocném člověku. Výkony herců jsou tak nějak přiměřené nízkorozpočtovému snímku, a i když se jedná rozhodně o zajímavější kousek mezi mysteriózními thrillery, mezi projekty studia Blumhouse zůstane ve stínu daleko úspěšnějších kolegů, jako Uteč či Rozpolcený. (11.09.2018)

Jason Blum se vrací! Producent, hlava studia Blumhouse a pravděpodobně jeden z nejmocnějších lidí současného Hollywoodu nám letos dodá až téměř 10 filmů a občas se mu povede doručit opravdovou pecku. Loňský rok nadělil perfektní Uteč či mind-fuckového Rozpolceného. Občas sice donese i něco s menšími ambicemi jako letošní Insidious 4 či pro mentálně slabší lidi fungující Vadí, nevadí, pořád se ale dá věřit, že se na to půjde alespoň koukat. A pak je tu Delirium které se drží zlaté střední cesty. Není to totální shit, dá se na něj koukat ale Blum má na krku mnohem lepší zářezy. Jedná se prostě o jeden strašidelný barák a to je vše. Originalita-ne. Šokující zvrat- Je tam ale není nějak překvapivý. Zajímavá režie- Ani tak ne, jelikož Dennis Illiadis není špatný ale rozhodně také ne úplně zajímavý režisér. Jediné kouzlo kterém film je to, že divák asi do půlky neví jestli to je vše pravda nebo se jedná jenom o halucinace hlavního hrdiny. A jakmile dojde k rozuzlení toho zda jde o to či ono, už není moc důvod se o film zajímat. Topher Grace v hlavní roli je v pohodě, nejedná se ale o tak silného herce který by vlastně strhával film sám na sebe a to je docela problém vzhledem k tomu, že jde většinu příběhu o jeho ONE MAN SHOW. Delirium není špatný film ale ani ne extrémně dobrý film. Zlatý střed a za půl roku už si nevzpomeneme. (03.06.2018)

První polovina stojí za to, hrdina se v obrovském sídle plném tajných chodeb se šmíráckými průzory do jednotlivých místností a divných zvuků či stínů noří do tenat šílenství a film diváka ponechává v nejistotě, zda se to děje jen v hrdinově hlavě, anebo v obřím boháčském sídle straší doopravdy. Dvě tři lekačky fungují a sledování vyvolává mrazivý pocit. Je taky zábavné sledovat, jak tvůrci nezapřou svou inspiraci jinými horory.Dva příklady za všechny: když se Tom prochází v chodbách sídla zazobaného otce, nelze si nevzpomenout na Osvícení a chodby hotelu Overlook. Anebo záběr z videopásky, na němž jeden z duchů leze rozevlátým způsobem zpoza postele: nebylo přesně tohle chování Samary z Kruhu? Bohužel pak přijde druhá polovina filmu. A ta se dost zvrtne. Twist je překvapivý, ale změní se tím celý žánr - což uprostřed děje diváckému zážitku neprospělo. Kromě toho je druhá půlka plná klišé a nepravděpodobných okamžiků. Opravdu by se Tom uvězněný ve sklepení pustil do dlouhé a pomalé prohlídky sklepa, místo aby se pokusil dostat ven a zachraňoval Lynn, které jde o život? A proč by vlastně Lynn nebyla zabita hned a dočkala se další scény? Nebo třeba se nejde nepozastavit nad tím, jak mohl Tom mít po dvaceti letech pobytu v blázinci tak namakané a vysvalené tělo... Tyto scenáristické (a vlastně i castingové) chyby strašně škodí. Podobně jako obří nedovysvětlení celé zápletky na konci filmu. A kdo za to může? Správně, režisér Iliadis. Film se mu nějak rozpadl pod rukama, pevnější vedení by bylo jen ku prospěchu. Ale žádné nebylo. Což je škoda. (30.05.2018)