Fotograf

Červená košile, filosofické řeči, podrážděnost, černé brýle, nabarvené vlasy, předvádění svých fyzických předností, rozevlátý i citlivý muž, teatrální chlípník, bohém milovaný i nenáviděný.. Není to snad jen zástěrka, že uvnitř skrývá něco bez přikrášlování? Kypré zadky, perverzní momenty, slabá dramaturgie a příběh, který není úplně pevný. Točit filmy o žijících osobnostech je vždycky s velkým otazníkem. Opravdová témata z jeho života (pokus o sebevraždu) chybí. Klouže se místy po povrchu, dívá se na to i díky technické stránce však slušně. Prostě Saudek (spoluautor scénáře) vypustil historkovitě jen to, co chtěl. Roden, ač mám radši toho starého dobrého Rodena, má nominaci na Českého lva jistou. Berme to tak, že to mohlo dopadnout o dost hůř. (16.05.2015)

Jan Saudek je hodně zvláštní a svá figura, kterou člověk nepřehlédne jako krajinu. Člověk ho buď přijme nebo nepřijme. Není žádná jiná možnost. Klobouk dolů před Karlem Rodenem. Zraje jako víno. To byl parádní výkon, úplný koncert. Introvertní osoba dokonale zahrála extroverta. Ale Saudek je prostě Saudek, ten se napodobyt nedá. Je jako živelná pohroma, nebo se alespoň tak prezentuje na veřejnosti. Člověk, který má velký nebo mimořádný talent, tak za něj musí zákonitě zaplatit, aby vše bylo v dokonalé harmonii. Čím větší talent, tím větší je i daň za něj. Z filmu mám velmi rozporuplné pocity. Nedokázala jsem se pořádně ztotožnit ani s jednou postavou. Celé mi to přišlo jako slepenec bláznivých epizod. Nemůžu se zbavit pocitu, že šlo jen o bláznivý sen, ze kterého jsem se ještě pořádně neprobudila. Mám v hlavě i pár otazníků, na které budu chtít odpovědi. Bez skutečného Jana Saudka bych se klidně obešla, protože mě jeho přítomnost rušila. (11.05.2015)

Pro mě po velmi dlouhé době konečně opravdu dobrý a lehce velký tuzemák. Modrou barvu nechápu, ale chápu to, že Saudkův velmi bohémský život a kontroverzní tvorba nesedí každému. Co se týká samotného filmu, tak je škoda, že to nelemuje soudkův život po pravdě, ale jak řekl sám Saudek, je tam hodně upravených nebo smyšlených scén. Protože já jako neznalec jeho osobního života se nedokážu úplně orientovat v pravdě a smyšlenosti. Nicméně mě to strašně bavilo, bavil mě jeho kvartír narvaný děvečkama velmi vytříbené kadence, bavilo mě Rodenovo herectví a věřím, že Saudek takový rozverný život žil a žije. Místama je to komedie, místama hraje vážnější nota a postupný vývoj děje s ženskou zákeřností a podlostí je parádní. Roden zahrál excelentně a stejně tak i všechny herečky, takže po stránce herectví výborné. Mám pocit, že to lidi neumí ocenit, proto pálím plnou nálož, i když je to spíš na 4*. Mohlo to být více hloubavé a životopisné. Úplně vypustili bráchu Káju... (12.05.2015)

Dobrý den, já jsem tady kvůli mrdu... krásná replika. No, i když... Karel, budějcký bard (toho času zámecký pán a věčně mrtvý Rus v holýmúdu) to nepodal tak, jak bych si od Saudka představoval. Ano, toho Saudka, kterému bych chtěl být trojčetem. Jasně, dvojčetem ne. Kromě jím vyhledávaným předimenzovaným prdelím bych chtěl vlastnit aspoň metr čtvereční jeho stěny a tři až čtyři buňky vostrýho voka s dobrým světlem a ždibec krabičky od mejdla, kurva, s tím se dá fotit? Kde jsi má invence? Film o kontroverzním umělci, bláznovi a geniovi, který se snadno miluje a nenávidí, proč ne, mně i bráchovi je to u tlusté prdele, pokud ho někdo ignoruje, pak je pro mě ale čirou záhadou. Co se týče snímku...ehm...hmmm. Zkrátka, vše se bude odvíjet od vidění Jana Saudka tím, nebo kterým pičusem. Já, jakožto právě ten neobjektivní pičus, kterého tvorba pana Jendy bytostně zasáhla, jsem v podání výše zmíněného Kadla mírně znepokojen, neboť jeho pozérství a dalších pár psychických průserů jsem mu zkrátka nevěřil. Jistá nonšalance a frajerství skrznaskrz krví a generacemi... nééé. Každý genius je trošku a někdy víc sobec, miluje jen sebe, kapito? A je to magor. Vždyť to je vlastně bezva. S kolika musíte den co den být osobně. Ale pořád odbíhám, film je jen několikrát vylouhovaná kráva, nebojaksetomenuje... průměrné zklamání. Inu, každý bobra milujeme jinak a umělcům rozumíme stejně tak. Já, jakožto umělý neumělec dopiji všechny své alpy a ředidla, nasadím brýle, pokřivím motýla na červeném triku a zařvu… kurva, bez takových lidí bysme hebli, haleluja. O pijavicích záměrně nemluvím. Napsáno pod vlivem, ostatně jako vždy, skočím na stativ a pak se uvidí. Jo, ještě k muzice, no, jasně, Chlumecký.... bezva, ale jako bych to už několikrát slyšel. Přesto můj šálek čaje... ne kávy. (22.11.2015)

Verbal to v podstatě vystihl. Já bych jenom dodal, že mi seděla kamera a ještě víc hudba, v jejímž notovém zápisu byl zřetelně cítit Chlumeckého Bestiář. Klobouk dolů před Rodenem a Málkovou. Ono perverzních skoroúchyláků je na světě hodně, ale žádný z nich nemá ještě za svého života takový mediální pomník. Trochu trapné účinkování Jana Rejžka a Arény Jílkové. Technicky na vysoké úrovni, tentokrát však erotiku nedoporučím. (29.08.2015)