Lída Baarová

Popravde, vzhľadom na všeobecnú nechuť, ktorá sála z väčšiny ohlasov na film, som to čakal horšie. Aj keď na druhú stranu treba priznať, že to dramatické spracovanie nebolo bohviečo. Našťastie Táňa Pauhofová v hlavnej úlohe robila čo mohla. A charizma jej tu určite nechýbala. Lepší priemer. 65/100 (12.01.2021)

První polovina filmu docela ušla - hra na minulost, s filmařským prostředím, pokus o barrandovské ateliéry bez okolních domů, vsazení Baarové a její matky do dobových dokumentů, jako by šlo o realitu, melodrama s Fröhlichem, rozpor s otcem, vše ušlo. Sice mi Pauhofová přišla, že se do role moc nehodí, její charisma je takové laciné, a navíc její slovenský přízvuk mi také vadil (a to pak i u Mariána Huby, neb oba měli být čistokrevní pražáci), ale ušlo. Jenže pak Renč popustil uzdu svým reklamně patetickým obrazovým fantaziím, a najednou zde máme scény jako z reklamy - Křišťálovou noc, odchod sestry Baarové z divadla, její sebevražda - vše jen na obrazový efekt. Zmizel i příjemně odlehčující humor první poloviny. Navíc charaktery postav jsou strašně černobílé - Baarová v podání Pauhofové se jen připitoměle usmívá, jako by vyhrála první ve sportce nebo si dala práska, maminka je zabedněná a touží po dceřině úspěchu a penězích, sestra je chvilku rozumná a domlouvající, a hnedle zase psychicky labilní, otec zodpovědný, vyslýchající jsou stereotypně kruťasi, stereotypní pojetí komunistického demagoga v divadle... A to nemluvím o německých postavách. Na rozdíl od ostatních se mi Kříž jako Hitler líbil, gesta a dikci okoukal skvěle, ale postava Goebelse je zde zparodována - nepřijde mi ani uhrančivý, ani inteligentní, spíše jen stále funí jako kaňour. Stašová hraje přehnaně hystericky, a občas i Pauhofová. Film navíc postrádá atmosféru - je v pastelových barvách, a tam, kde bych čekal nějakou depresivní nebo těžkou a hutnou atmošku (stahující se mračna nad Německem, konflikt s manželkou Goebelse), tak to vypadá jako selanka. Ve filmu mi vadily mnohé nedořečenosti - proč zrovna starej Havel dával Baarové role, když jí všichni ostatní opovrhovali? Proč je její angažmá v letech 1948 - 1958 jen narychlo projeto pár plakáty? Ale pro lidi, kteří v životě neslyšeli o tom, kdo postavil barrandovské ateliéry, co to byla Křišťálová noc, jak se dřív točily filmy, jaké měli dřív auťáky, pro ně bude film možná hezkým startovacím začátkem pro to, zjistit si víc. Asi podobně, jako když si čtete o nějaké události nebo životě osobnosti na Wikipedii, ale zbytek, podrobnosti a to podstatné si musíte dohledat jinde. (21.02.2016)

Jedna zářivá za Táňu, druhá za kostýmy. Předabování němčiny byl otřesný nápad a působí dosti rušivě, místy dokonce směšně (ostatně jako vždycky). Ale není se asi čemu divit, když se v dnešní době předabovává i slovenština (WTF?!). Ona zkratka by se taky dala použít v souvislosti s několika scénami ve filmu a nejvíc mě v hlavě asi straší ta krbová, tedy orgasmická pasáž v plamenech - 40%. Paradoxně mě zklamání z "velkofilmu" ještě víc navnadilo na dokument od paní Třeštíkové, kde se nepochybně dozvíme něco mnohem zajímavějšího ze života této slavné herečky a dost možná i výpravnější formou. (22.01.2016)

Taky mi moc nesedí Renč. Po všech stránkách a ta filmařská je jen jednou z nich. Budu ale objektivní a nebudu tu metat ODPADY jen proto, že to točil prezidentův mazánek. Baarová dopadla všelijak to říkám na rovinu. Těšil jsem se na ni asi jako většina lidí zde. Film o krásné ženě, která zmámila nejvlivnější muže předválečné Evropy, která měla pletky i s leckým od filmu u nás i v zahraničí a která pak jako nebeská hvězda náhle pohasla... Již v úvodu mi nesedly zpomalené rozmazané záběry na tančící páry za zpěvu ,,R. A. Dvorského'' - Petra Hanzlíka. Zřejmě to mělo zakrýt nedostatek lidí na place, parket zel prázdnotou. Až komicky působila návštěva prvního města Třetí říše, kde Táňa se Stašovou působily jak vsazené postavičky do studiových pohádek z osmdesátých let. Tohle se musí umět a když se to neumí, ať se to raději nedělá. Jedna věc jsou statické ateliéry na zahliněném statickém kopci Barrandova a jiná přihlížení pochodu esesmanů na dobovém filmu... Nebudu se to rozplývat či naopak hanět podobu toho či onoho herce jeho historickému protějšku. Co bylo ale strašné byl Kříž snažící se imitovat způsob projevu Hitlera... Hudba mi také zrovna nesedla. Nechápu proč když na obraze vystupoval nějaký nacista či když starostlivý otec nabádal Lidušku, že si hraje s ohněm vypůjčil si Soukup od Wagnera ony známé smyčce... To asi aby hloupý divák věděl - že to je klíčový moment v osudu herečky ! Táňa se snažila a i ona je opravdu krásná. Stašová mi ve filmu nesedla. Hubu mám rád, ale už mne unavují ty jeho role starých zralých mužů. Jeho projev je stále stejný, sice stejně příjemný a chtělo by to nějakou ostřejší změnu! Přínos filmu vidím alespoň pro mne v odhalení osudů rodiny Baarové, netušil jsem, že onen pád z výsluní tak tvrdě zasáhl i nevinné z jejího okolí. Kladně hodnotím také snahu o historickou věrnost prostředí. Interiéry, exteriéry, auta... Zde bych jen podotkl, že se Hitler bál výšek a proto Orlí hnízdo - Kehlstein navštívil jen párkrát a raději dlel v rozlehlém domě dole pod kopcem. Nechce se tedy věřit, že by zrovna tam káral Goebbelse kvůli nevěře... ----- Renč si tentokráte vzal do úst sakra velké sousto. Bohužel, tam kde v rádoby šedesátkových Rebelech stačila mlaďounká Norisová v promočených šatečkách s deštníkem, tady to chtělo mnohem více. Když jsem na film koukal, nebyl jsem zkrátka tam v té době jak to cítívám u jiných filmů (naposledy např. u Dámy ve zlatém). A když TAM nejsem, není to ono. Kdyby se mi někdo zeptal jaká scéna se mi z filmu nejvíce líbila, řekl bych po pravdě, že to byly ty krásné průlety nad parním vlakem jedoucím zelenou krajinou. Jenže tohle byl film o jedné z nejkrásnějších žen předválečné Evropy... Takže toliko asi. * * * (07.07.2016)

Zbytečně dlouhý komentář, ale nemohu jinak: Lidka Babková z Prahy, vypočítavá zlatokopka, pohybovala se v nejužší Hitlerově společnosti, válela s Goebblesem, dělávala společnost Mussolinimu, lítala s ním soukromým letadlem a z těchto všech kontaktů profitovala i v době, kdy ji Hitler vykázal zpátky do Prahy, protože Magda se postavila na zadní. Argumenty jejích příznivců, že za to nemohla, byla totiž tak strašně krásná, mladá a naivně zamilovaná, pokládám za směšné. Byla krásná, pravda, ale vím o další krásné, její sestře Zorce. Ta kvůli činům své vykutálené sestřičky spáchala sebevraždu. Jasně, Vydra se k ní zachoval jako hulvát, ale správně pochopila, že jinou reakci ani nemůže čekat. V té době rozlícený dav oběsil známého režiséra na pouliční lampě, situace byla děsná. Jejich matka zemřela u výslechu. Kdežto bezmála stoletá Baarová se natřásala přiožralá, s cigárem před kamerou a suverénně vzpomínala na staré zlaté časy. S ledovým pohledem a beze studu. Tu o tom, kterak utíkala z Prahy s německými ustupujícími vojsky a někde u Norimberku ji chytili Američané, tu tedy nevypíchla. K filmu: záměrně jsem se mu vyhýbala, ale nakonec mě neminul. A vůbec nebyl špatný! Renč nechal dostatek prostoru na to, aby vnímavý divák pochopil sám. Výprava, kostýmy, hudba a i ta Táňa mi nakonec přišla trefná... Věrným fanouškům Lídy Baarové se omlouvám, ale nastudovala jsem si o ní toho tolik, že zkrátka logika nepustí. Ta pro svůj komfort udělala doslova cokoli. Jediné, co ji může být ke cti, nikdy nikoho neudala. On ji byl totiž každý naprosto ukradený. :) (26.01.2019)