Král Artuš: Legenda o meči

O kráľovi Artušovi a jeho excalibru už toho bolo natočené toľko, že ma už nové verzie vlastne ani nezaujímajú a už vôbec nie v blockbusterovom balení s veľkou dávkou fantasy, ale Guy Ritchie je predsa len zaujímavý režisér a zvesti o tom, že si to natočil úplne po svojom ma prilákali a musím povedať, že som teda mimoriadne spokojný. Aj napriek faktu, že s takýmto rozdielom kvality medzi akčnými a neakčnými scénami v neprospech akcie som sa snáď ešte nestretol. Akcia je síce celkom netradične pojatá, vizuálne nápaditá a aj technicky slušne zvládnutá, ale väčšina je tak prehaná práve tým spôsobom, ktorý neznášam a tak ma skôr otravovala. Skutočne nevidím žiadny kladný význam napríklad v akcii, kedy hlavný hrdina konečne pochopí silu meča a vo fantasy digitálnom móde s ľahkosťou zlikviduje desiatky nepriateľských bojovníkov. Nielen, že sa tu absolútne vytratí akékoľvek napätie, ale ani sa nedá vychutnať nejaká choreografia alebo zaujímavé úmrtia, toto je len otravná nuda. Jedine úvodná veľkolepá bojová sekvencia pôsobí celkom slušne a v priebehu sa ešte nájde pár menších neprehnaných, ale ani to nie je nič, čo by upútalo a ten zvyšok ma už rušil vrátane celého finále. Ale keď si odmyslím akciu, tak som prakticky nadšený. Guy Ritchie takéto dialógy a prácu s postavami zvláda bezchybne a tu to dokazuje naplno. Všetci sa tu síce správajú a vyjadrujú dosť moderne, ale cez to sa dokážem preniesť, filmu to dodáva na zaujímavosti a vďaka vysokým kvalitám aj na zábavnosti. Dejovo je to samozrejme predvídateľné, ale aj tak sa tu nájde nespočet výborných scén, dialógov, hlášok a skvelo načasovaných vtipov, pričom mnohé sekvencie sú skvelo zostrihané, takže skutočne mimo akcie som bol väčšinu času mimoriadne prekvapený a spokojný. Sadli mi aj postavy, Charlie Hunnam zvládol hlavného hrdinu až prekvapivo dobre a pritom som mu pôvodne moc neveril, pomáha mu Djimon Hounsou, skvelá postava čarodejnice, ktorá mi bola veľmi sympatická a ďalšie slušné vedľajšie postavy. V malej úlohe poteší aj Eric Bana a ako hlavný záporák Jude Law, ktorého som si v takejto úlohe tiež moc nevedel predstaviť, ale bavil ma. A technicky tu nemám moc čo vytknúť, skvelá vizuálna stránka, pekné lokácie a výborná netradičná hudba. Na to, že ma tento film pôvodne vôbec nezaujímal som pri ňom dokonca premýšľal aj nad plným hodnotením, ale výhradne mimo akcie, tá to celé len kazila. Ale aj tak si to určite ešte s radosťou pozriem. 79% (29.07.2017)

Spalující sága vášně, která překonala vesmír i čas! Budete otřeseni! Účinkuje 1000 slonů! Jenže ve skutečnosti je to jen jeden velbloud stokrát kolem kamery, podvod na diváka, který pak pro velblouda nevidí poušť. Ten film se sice jmenuje po známé legendární postavě ohánějící se neméně legendárním mečem a kolem toho se občas míhají postavy obdobně zvučných jmen, ale nejen že jejich představitelé jsou natahaní na práci ze všech kontinentů, ale i všemožné epizodky jsou natahané ze všech možných zdrojů, od videoher přes všemožné spravedlivé revoluce až po znak státu Mexiko. Větší pocit nemístnosti jsem měl snad už jen z Bratrstva vlků a tamního kung-fu Indiána. To vše je obaleno kolem nudné psudogangsterské story s otravnými postavami, nesmyslnými rozhodnutími, mizernými (nepřehlednými, digitálními) akčními scénami (jo, s ubohou choreografií) a tragickým záporákem i gerojem. Zkrátka něco, co by se dalo korektně nazvat univerzální příběh, kde je dle mínění tvůrců "všechno" a ve skutečnosti naprosto nic, jak je pro současné pojetí výpravného filmu příznačné. Žádná vazba s něčím konkrétním, atmosférou určitého místa, mytologií (to co tam dali, je okleštěně, nezajímavé, nedopracované a nesouvisející jakkoli s Artušem), mentalitou, zvyky, nic z toho není jakkoli svázané s artušovskou legendou, klidně by se postavy mohly jmenovat Pankrác, Servác a Bonifác a vyšlo by to nastejno. Je jedno, jaká jména postavám dáte, kam to formálně zasadíte, protože na tom ve výsledku v tomto pojetí vůbec nezáleží. Něco z toho by možná samostatně mohlo i v nějakém filmu s lepším scénářem fungovat, ale tohle je doslova splácanec hodný Kolíka Aťsepicnu. Jděte s tím do hajzlu. Normálně i blbinám přeju výdělek, když si tím lidi kazí dobrovolně vkus, ale téhle sračce vyloženě přeju ten totální komerční propad. (06.08.2017)

Říkala jsem si, že když už nic, tak alespoň soundtrack Daniela Pembertona by měl být skvělý, ale i tam jsem byla zklamaná. Některé skladby měly náběh na to být boží, ale filmem byly tak utopené... Celkově jsem měla dojem, že pro mě byla Legenda o meči jen jeden velký shluk šumu. Naplněný až po okraj, ale žádný ze svých triumfů nevyužíval správně. Všechno to stálo 175 milionů dolarů (wtf už samo o sobě) a před natáčením trvala příprava šest let a stejně to vypadá tak ponuře, digitálně a odtažitě a nepropracovaně jako libovolný televizní fantasy film, kde používají meče z plastu se svítícími led diodovými runami a místo kroužkové zbroje mikiny s drátěným potiskem. Jestli takhle bude Guy Ritchie pokračovat, tak už mu brzy nikdo nedá peníze na další filmy. Ačkoliv jsem si některé z postav stihla trochu oblíbit (a většinou kvůli již existujícím sympatiím k jejich hercům), tak mi přijde, že nejvíc filmu chybí srdce. A možná nějaká trochu umírněná hlava. Nejvtipnější věc jsem se dozvěděla až po filmu, a totiž že v civilním životě je partnerkou Charlieho Hunnama žena jménem Morgana. (07.09.2017)

Nedá se Guy Ritchiemu upřít fakt, že jeho filmy dokáží mít styl. Co on natočí, to je efektivní pecka. Jenže se nemůžu zbavit dojmu, že pokaždé si ušetří nějakou scénu, kde to trošku přetáhne. Tady třeba už samotný rozjezd. První scéna efektivní jako prase, vypráví příběh Artuše od dětství až do zásadního věku, od kterého se odvíjí zbytek příběhu. Celé je neskutečně rychlé, zábavné, zajímavé a originální. Originální je to ale do konce asi první hodiny, kdy se podobné nápady začnou ředit a opakovat. A v tu chvíli celý film ztrácí šťávu a stává se z něj standardní film od Guye Ritchieho. Nápaditost mu sice nelze upřít, ale prvotní nadšení u mě osobně rychle opadlo. A i když oceňuji snahu točit fantasy příběh Krále Artuše z trošku jiného pohledu, pořád jsem měl co dělat, abych se v příběhu vyznal a nezbylo mi nic jiného, než koukat na digitální čáry, máry pod kočáry. (02.08.2018)

Očekávání byla minimální a výsledek? Největší překvapení letošního roku. Ritchie opět jede na své vlastní vlně a tentokrát perfektně kombinuje artušovskou legendu s temnou fantasy britských končin. Na pohled delikátní záležitost, kterou navíc skvěle podtrhuje Pembertonův soundtrack vycházející z britské kultury a testosteronem nabité dynamiky celého filmu (The Devil and Huntsman - lahůdka). Hunnam je i přes svůj věk vycházející sympaťák (vousy mu svědčí) a Law pokračuje ve svém zažitém mistrovství. Příběh potěší všechny milovníky středověké fantastiky a rozhodně neurazí - nevím na čem ti amíci jedou, ale jejich hodnocení považuji za ztrátu zdravého rozumu... Logan je z mé strany překvapivě překonán a já pocítil takovou radost, jakou jsem měl naposledy u Kingsmanů, nebo Civil War. (06.06.2017)