Šťastné údolí

Řada nešťastných příhod, kniha čtrnáctá. Na jedné straně je mi sympatická verva, s kterou se scenáristka Sally Wainwright pustila do obžaloby násilí páchaného muži na ženách. Na druhé straně mne téměř exploatační vytěžování fyzické i psychické ženské bolesti iritovalo (při zobrazování násilí páchaného na mužích jsou tvůrci podstatně méně názorní). Téměř jako v nějakém biblickém podobenství nebo v téměř libovolném filmu od Larse von Triera (ovšem bez jeho ironického pomrkávání) přijímá Catherine jednu ránu osudu za druhou. Sama víceméně bez poskvrny (za nevhodné chování se na rozdíl od ostatních dokáže omluvit), funguje jako hromosvod cizích hříchů. Skutečné vyšetřování zločinů přitom vedou muži, jí se pouze několikrát poštěstí být náhodou ve správnou chvíli na správném místě (šťastné náhody scénář dávkuje stejně štědře jako ta nejobehranější klišé policejních seriálů). Podřízené postavení žen je konstatováno jako nezměnitelný fakt. Protagonistka se zkorumpovanému systému může buď poddat, nebo vzdát. Aktivní vyjednávání, které ukazuje jiné temné britské krimi s feministickým podtextem The Fall, jí není umožněno. Zvýšený zájem o utrpení zlomených a nalomených žen se odráží také v postupné žánrové proměně z procedurálního krimithrilleru v drásavé, částečně mateřské, částečně „kitchen-sink“ melodrama s hysterickými postavami. Není to sice na škodu, neboť silné emocionální scény postavené na hereckých výkonech dokáže Wainwrightová napsat lépe než scény něčím napínavé či překvapující (napětí je zde vzhledem k vševědoucímu vyprávění vůbec poskrovnu), jenomže poslední dvě epizody (které neodhalují mnoho nových informací a hlavně rozmazávají starší i novější traumata a prohlubují smutek a depresi hlavní postavy) a vyústění celé série jsou kvůli tomu v kontextu předchozího dění poněkud neuspokojivé. Přepnutí žánru totiž působí jako snaha nastavit čas o další dvě hodiny, spíše než jako reakce na potřeby vyprávění. Přes zvýšený zájem o vnitřní svět postav jsou hrdinové pozoruhodně neměnní a předvídatelní. Máme jistotu, že nevystoupí ze svých stereotypních škatulek. Cokoli udělá Tommy, bude ve své podstatě úchylné a zlé, cokoli udělá Catherine, bude správné. Na podobnou jednostrannost doplácí také snaha vytvářet atmosféru světa, z něhož vymizely skoro všechny pozitivní hodnoty a láskyplné mezilidské vztahy. Autorka moc tlačí na pilu, všechno je jenom temné, a může být jedině temnějším. Humor se, na rozdíl od námětově blízkého Farga, nepřipouští. Příliš urputná snaha o ponurost má ve výsledku opačný efekt – stává se úsměvnou. Oproti jiným britským a skandinávským krimi alespoň nejsou směšné příběhové zvraty, které scénář po většinu času udržuje ve sféře uvěřitelného. Společně s vynikající Sarah Lancashire jde o jeden z mála plusů série příliš ploché, aby mohla stát na postavách a zároveň málo našlapané dějem, aby byla uspokojující jako detektivka. 65% (04.12.2014)

Hodnoceno na základě první série. Spíše slabší britská detektivka s příběhem jak z filmového Farga. Než o případ jde hlavně o postavy a jejich traumata. To už jsem však viděl x krát a v mnohem poutavější podobě. Tentokrát bohužel ani hlavní postava není dostatečně charismatická a zajímavá, aby seriál utáhla. (10.06.2022)

// Anglický venkov, čtyřiceti-a-něco-letá badass policajtka v uniformě, okraj společnosti topící se ve fetu a tudíž logicky plno problémových adolescentů, kteří se poflakují od jednoho zločinu ke druhému a do toho všeho jeden malý frustrovaný účetní, který asi nikdy neviděl Fargo. První čtyři epizody jsou tempem i gradací neskutečně zábavné, chytré i vražedné a nabízí prakticky jenom to nejlepší, co dnes britská produkce může nabídnout, pak se to ale zlomí, scénář vytáhne ten nejuspokojivější moment příliš brzy a zbývající dva díly to vypadá trochu jako kdyby tvůrcům zbylo pár stránek prázdného papíru a pár desítek tisíc liber z rozpočtu a tak ještě natočili pomalý, hodně psychologický epilog. Je to škoda, protože jinak bych se vůbec nebál maximálního hodnocení, takhle - i přesto že mi i to rodinné drama v závěru celkem sedlo - to nakonec bude jen za hodně spokojených 8/10 a můžu jedině doufat ve stejně kvalitní druhou sérii. Tohle veselé údolí má určitě ještě hodně co nabídnout. (06.04.2016)

Podobné překvapení jako byl loni seriál Broadchurch, navíc Happy Valley jde, co do vykreslení charakterů, věrohodnosti počínání postav a hlavně co do emocionálního napalmu, ještě dál. Protože tohle je, vážení milovníci serošů z produkce BíBíSí, neskutečná pecka! Sarah Lancashire je ode dneška můj největší hírou a Happy Valley strčí, co do krásy, do kapsy celej Londýn, Manchester a Edinburgh dohromady. Navíc ten přízvuk, Aj fokn lov it :-) Jinak čsfd zase jednou klame, těch dílů není tři, ale naštěstí jednou tolik. Za druhou řadu bych se vůbec nezlobil, protože tohle byl nejlepší seriál letošní sezóny (ano, lepší i než novej Doctor). (02.09.2014)

Jeden z najlepších televíznych seriálov, ako som kedy videl, v prvotnom nadšení dokonca asi zápis do osobnej TOP 10. Sarah Lancashire podáva asi najlepší herecký výkon v TV projekte vôbec, takto hrať vo filme, tak zbiera všetky Oscary, Glóbusy a Bafty. Brilantný scenár s dokonale psychologicky vystavanými postavami. Začne to ako mierne vtipné "anglické Fargo", ale postupne sa to premení na nesmierne brutálnu a drásavú policajnú drámu, vedľa ktorej sú veci ako True Detective alebo The Night Of večerníčky na dobrú noc. (09.09.2016)