Šťastné údolí

Kriminální seriál, který vedle svých nesporných kvalit přišel ve správnou dobu. Byl jsem už poněkud unavený a snad i znechucený trendem, kterým se ubírala populární severská krimi - tedy ke stále krkolomějším zápletkám, monstróznějším a stále geniálnějším pachatelům a stále méně důvěryhodné psychologii filmových a seriálových postav. Detektivové z oddělení Q jsou toho typickým příkladem. Šťastné údolí se vrací k realističtějšímu a civilnějšímu pojetí. Jeho síla spočívá v dobře napsaných postavách, kterým jejich motivace a činy věříte. Má silně feministické zabarvení, pokud se v seriálu objevují výraznější mužské postavy, pak se jedná o zločince, slabochy a sobce. Ale je to v míře, kterou jsem schopen a ochoten tak dobře napsanému a natočenému seriálu odpustit. Catherine není žádná superhrdinka ani plakátově kladná postava, má své slabosti a lidské chyby, ale její obětavost a zarputilost ji staví na roveň silných mužských hrdinů policejních thrillerů minulosti. Celkový dojem: 90 %. (17.04.2018)

Další naštvaný nýmand, který chce vylepšit svou finanční situaci a tak se svěří nepředvídatelnému hajzlovi s naivní vírou, že se všichni napakují, ale nikomu se nic nestane. Ano, jde o takový malý únos. Těm z vás, kterým to něco připomíná přihodím navrch ještě jednu všetečnou a velice všímavou policistku...A tady veškerá podobnost končí. Tohle není černohumorná hříčka, ale krutá realita, která semele každého, kdo je v dosahu. Jsme totiž v anglickém seriálu, kde se hraje trochu jiná hra. Hra, ve které se o zúčastněných postavách dozvíte informace, které vás nutí přemýšlet a zvažovat, jak málo někdy stačí k tomu, aby se váš život odebral někam...někam, kde rozhodně neměl být. Samotný příběh graduje ve čtvrté části. To, co následuje pak, je jasným důkazem toho, že šťastné konce mají velice často hořkou příchuť. (19.02.2015)

Dlouho jsem si myslela, že největším frajerem anglickýho venkova je šéfinspektor Barnaby, protože ten usvědčí z vraždy i konvičku na čaj, ale po zhlédnutí Happy Valley je mi jasný, že co do drsnosti jasně vítězí seržantka Cathrine Cawood. Jo jo, tahle madam dokáže svým pohledem ala Lance Amstrong po dopingovej kontrole zpražit nejen místní pobudy ale i většinu policejního sboru. Přitom je fakt osvěžující, když si pro změnu vyřizuje účty s podsvětím žena ve středních letech, lehkou nadváhou a nefungujícím krémem na vrásky. Všechno pak působí o dost realističtěji, jestliže je nejdrsnější akční scénou fackovaná a následný zásah pepřákem v pátým díle, takhle nějak si totiž práci policie opravdu představuju. (14.06.2015)

// Anglický venkov, čtyřiceti-a-něco-letá badass policajtka v uniformě, okraj společnosti topící se ve fetu a tudíž logicky plno problémových adolescentů, kteří se poflakují od jednoho zločinu ke druhému a do toho všeho jeden malý frustrovaný účetní, který asi nikdy neviděl Fargo. První čtyři epizody jsou tempem i gradací neskutečně zábavné, chytré i vražedné a nabízí prakticky jenom to nejlepší, co dnes britská produkce může nabídnout, pak se to ale zlomí, scénář vytáhne ten nejuspokojivější moment příliš brzy a zbývající dva díly to vypadá trochu jako kdyby tvůrcům zbylo pár stránek prázdného papíru a pár desítek tisíc liber z rozpočtu a tak ještě natočili pomalý, hodně psychologický epilog. Je to škoda, protože jinak bych se vůbec nebál maximálního hodnocení, takhle - i přesto že mi i to rodinné drama v závěru celkem sedlo - to nakonec bude jen za hodně spokojených 8/10 a můžu jedině doufat ve stejně kvalitní druhou sérii. Tohle veselé údolí má určitě ještě hodně co nabídnout. (06.04.2016)

Policejní seržantka Catherine Cawood se v poslední dekádě může srovnávat tak akorát se Sagou Norén, racionální inspektorkou ze švédského Malmö, která se s ničím moc nepárála a mnohé běžné společenské zvyklosti jí dělaly problém. V tom je ovšem životem otřískaná Catherine úplný opak. Na feťáky a násilníky z britských sídlišť je drsná, mezi nejbližšími a s oběťmi trestných činů ovšem citlivá a empatická. Její výborně napsaná postava si získává sympatie tím, že odmítá propadnout cynismu, ač tedy černohumorné hlášky solidně sype z rukávu. Sarah Lancashire ji hraje úsporně a naprosto věrohodně. Táhne jí na padesát, je rozvedená, bydlí se sestrou, bývalou alkoholičkou. Jedno dítě jí umřelo, s druhým to má komplikované, zároveň se stará o osmiletého vnuka. PRVNÍ SÉRIE se točí okolo únosu šéfovy dcery (naštvaný účetní holt chtěl přidat a neklaplo to), do kterého se zapojí i jistý Tommy Lee Royce, který podle Catherine zavinil dceřinu tragickou smrt. A který nakonec sehraje stěžejní roli ve všech třech sériích. Skvěle napsané a zahrané postavy, depresí nasáklé město v Yorkshiru, množství zápletek i postupně dávkujících indicií, vtahující atmosféra. Příliš vody mezi první a DRUHOU SÉRIÍ neproteklo. Vrací se staré známé tváře, spousta nových, tradičně zajímavých. Uvězněný Tommy je tu víceméně v roli manipulátora psychicky labilní přítelkyně. Hlavně se ale v západním Yorkshiru potuluje sériový vrah prostitutek s nákloností k rozbitým lahvím. A znovu je to místy jízlivá a značně depresivní sonda do opravdu nehezkých aspektů v mnoha případech neutěšené sociální realitě života. Před TŘETÍ SÉRIÍ nás sice čekala dlouhá tvůrčí pauza, ale kvalita zůstala. Catherine má před důchodem, vnukovy je šestnáct a k ústřednímu antagonistovi Tommymu má zatraceně blízko (James Norton dostal jednu z nejlépe napsaných záporných postav posledních let). I když je Catherine zase u řady stěžejních situací (náhodičky na druhou) a je před ostatními znovu o krok napřed, pořád je to výživná jízda. Těžké loučení. (04.09.2023)