Muž, který zabil Dona Quijota

Jsem rád, že Terry Gilliam svůj opus dei konečně natočil. Jsem i rád, že jsem ho viděl. No a to je asi tak všechno, co bych k tomu asi chtěl říct. Žádný zázrak to prostě není. Co bych od Terryho taky vlastně měl čekat jiného, než filmový úlet. Abych ale nebyl jenom negativní, tak musím říct, že Adam Driver do své role docela dobře zaplul. Hrozně se mi líbila ta jeho postava, která je takovou nepřímou paralelou k samotnému režisérovi. Také i prostředí nemělo chybu. Španělsko má svoje kouzlo, o tom netřeba dlouze spekulovat. Filmařské řemeslo tu opět ukázalo, zač je toho loket, ale po příběhové stránce tu je více fantazie, než reality. Ale když nad tím po shlédnutí přemýšlím, tak co je vlastně ta realita? Vždyť to nevěděl ani Don Quijot. (23.07.2019)

Tím mužem, který zabil Dona Quijota je Terry Gilliam, který natočil nesoudržnou, nepřehlednou groteskní a podivnou komedii s pěknou výpravou, zajímavými exteriéry, ale nepochopitelně amatérskou režií, která není schopna převést scénář na plátno a vést jinak dobré herce. Driver se snaží, je to cítit v každé scéně, ale výstavba scény mu hází klacky pod nohy. Škoda. Ten film je asi vážně prokletý. (07.07.2018)

Na vysnívaný projekt je to v druhej časti až priveľmi zmätočné a vyžaduje si to strašne otvorenú myseľ zo strany diváka, aby sme nie lenže kašľali na to, ako sa v tom celom mišmaši zorientovať, ale tiež prijať všetky pravidlá hry, ktoré sú nám ponúkané. Gilliama mám rád. Vie byť svojsky, vie byť správne bizarný a jeho príbehy tak špecificky vybočujú zaužívanému trendu. Zbožňujem jeho cit pri výbere herečiek. Jeho postavy sú mi zvláštne blízke. A Don Quijot je manifestom týchto bizarností. Zásade súhlasím s Andertonom, hoci ja aj napriek vyššie spomenutým úskaliam som odchádzal s pozitívnym pocitom. Asi koniec vo mne zarezonoval silnejšie, ako som predpokladal. Muž, ktorý zabil Dona Quijota je čarosmutný príbeh o dobrodružstvách, ktoré už nie sú, a o príbehoch s tým spätých. Je to viera uveriť v zázraky vo veľmi nezázračnom svete. Nie dokonalé. To vôbec nie. Ale mám po tom chuť ísť do Španielska. (08.07.2018)

Nečekal jsem mnoho, ba dokonce nečekal jsem víc, než jemný dotyk bláznosvství Terryho Gilliama se špetkou nudy, která se občas do jeho filmů vkrádá, ale výsledek byl jiný. Don Quijote je i pro mě velmi sympatický příběh, byť jsem tu bichli samozřejmě nepřelouskal. Láska, kterou Terry Gilliam k příběhu Dona Quijota chová a pocta, kterou mu vzdává, je cítit téměř z každého záběru. Příběh je v nadsázce a jemném humoru vystavěn tak, aby dal vyniknout kontrastu mezi dobou moderní a dobou Dona Quijote. A to je skvělé, lehce inteligentní, nikoli však pozérské. Zábavné, humorné, ale ne zcela absurdní. Vsadím se, že spoustu, možná i většinu diváků nebude tato kompozice nijak hluboce oslovovat, ale to už je daň za nevšední umění. Za mě výtka pouze malinko protahovanému konci, jinak to na mě působilo jako příjemné pohlazení na duši. 8/10 (08.07.2018)

Jedinou vadou tohoto opulentního filmu je, že obě jeho cca poloviny spolu moc nekomunikují. Přesto těch 25 let za to stálo. Don Quijote žije na věky. A vždy nepochopen - hodnocení a komentáře zcela zapadají do příběhu. Apropó, moje milá Morien, Óscara Jaenadu ti rozhodně neberu, ale představitel Qujiota ho ztvárnil dokonalou formou - vidíme směšné prkenné deklamace, protože jinak dona Quijota vidět nemůžeme. Vidíme "vetchého senilního starce", protože už ve své původní době byl opotřebovaným přežitkem. Xavier věří, že je don Quijote, právě tak jako tomu věřil don Quijote. Xavier věru je don Quijote. Přišel čas, aby jeho pofidérní "tvůrce" - režisér Toby - byl konfronotován s duchy, které vyvolal. A Terry Gilliam "uvězněn ve třicet let starých tvůrčích postupech"? Jako don Quijote de la Mancha, rytíř smutné postavy. (09.05.2019)