Líza, liščí víla

Předpokládám, že se Maďarům líbila Amélie a chtěli si natočit něco podobného. A špatně to nedopadlo. Že by to byla nějaká třeskutá zábava, určitě říct nemůžu, ale dobře se na to koukalo, ač ani děj nebyl nic objevného. Nejvíc se mi na tom ale líbila nápaditá režie, za kterou je nakonec ta čtvrtá hvězdička. 70% (14.08.2017)

"Bláznivá japanofilka má na svědomí za tři týdny tři mrtvoly." Ano, tohle nemohlo zklamat. Liza je mixem Wese Andersona, právě dnes třicetileté Amélie z Montmartru a japonské pohádky o prokleté Liščí víle. Je to naprosto kouzelná pohádka s nádhernými kulisami: Mekk (dej si hamburgr u Mekka a zaručeně se zamiluješ), Cosmopolitan (ženy, které nosí Cosmopolitan v kabelce, mají vždycky chlapa) a tajemně přízračný japonský zpěvák Tomy Tani... To prostě musíte vidět, jestli máte rádi podobně laděné snímky. (01.02.2016)

Líza je koncepčně sympatická podivnost, ale bohužel je ulítlá nedostatečně, nadanější tvůrci by se určitě dokázali více utrhnout ze řetězu průměrnosti. Dovedu si představit třeba zpracování od nějakých tolikrát zmiňovaných úchylných Japonců, pouhé kopírování stylu Andersona či Jeuneta k úspěchu nevede. Dobře vymyšlené i vtipné momenty tu střídá nuda a infantilní, mnohdy repetitivně otravné pasáže (japonský pop zpěvák,..). Zvolená forma by přitom vyžadovala úplný ohňostroj nápadů a originality, aby se diváci neměli čas zabývat obsahem. Pokud se nad hlavní postavou na chvilku zamyslíme vážně, zoufale by potřebovala nejen chlapa, ale hlavně odbornou psychiatrickou pomoc. (07.10.2020)

Inspirace Andersonem a Jeunetem je víc než zřejmá, ale pro mě se příběh kvalitativně těmto mistrům moc nepříbližil. Oba zmiňovaní mají velmi ,,specifický rukopis", není divu, že jím byli a budou tvůrci ovlivněni. Přestože např. Andersonův Grandhotel Budapešť mám moc ráda, tohle mě nenadchlo ani trošku. U mě nenastal ani jeden úsměvný okamžik, takže o komedii těžko mluvit. Celé mi to přišlo překombinované a přeplácená včetně těch japonských prvků. Taktak jsem vydržela do konce. (22.01.2016)

"Proč jí vůbec někdo zabíjel? Na vkladní knížce neměla ani sto forintů." "Lidi vražděj i za lacinějš." ____ Buď jsem viděl špatnou verzi, jinak si to nadměrně vysoký hodnocení nedokážu racionálně vysvětlit. Spíš než plnohodnotný fantazijní celovečerák ve mě snímek spíš evokoval dojem low-budget televizního filmu za pár kaček, z něhož ta tristní lacinost čpí jak z díry tureckého retychu. Nejde o empatickou konceptuální zhovadilost, ani pitoreskní rozprávku - tvůrci chaoticky balancují mezi oběma sférami.... Vyloženě pro děti to ovšem taky není - sexu a vražd je zde požehnaně. Tak pro koho tenhle lascivní mišmaš vlastně je? Prakticky i teoreticky pro divnolidi, páč tohle je sentimentální film se vším všudy - fikční gastronomií díky níž jednotliví aktéři koštují takové delikátní gáblíky jako kupříkladu melounovou polívku s jarní cibulkou, dušené houby s džemem, anebo kapra na javorovém sirupu počínaje, obscénními karikatury v podobě vraždících japonských popových zpěváků, inspektorů na baterky, anebo obézních mrtvol konče - to vše doplněné westernovým soundtrackem, jemuž by i Ennio Morricone mohl nevraživě závidět.... Nebýt těch brakových triků, možná bych mé hodnocení vytáh i na 4*. Film mi každopádně poskytl jedno moudro, který si jednoznačně vezmu k srdci: v národě Langošů fakticky krom Bély Tarra a jeho souputníků žijí jen maďaři :((( (04.08.2020)