Vlna

Velmi příjemné překvapení, které ukazuje, že dobré katastrofické filmy ještě nejsou mrtvé. Tady se mi líbí, že se Norové více zaměřily na lidi, jejich vztahy, jejich osudy. Je to celkově niternější a v tomto ohledu silnější. Když ale pak dojde na příval vody, také to nic neztrácí a je to ohromující, až máte chuť také utíkat. (29.12.2015)

Konečne mám pocit, že sme sa dostali ku katastrofáku, ktorý je v niečom lepší, než väčšina filmov, ktoré sme tu už mali. Prvá polka filmu je absolútne skvelá a veľmi dobre využíva svoju atmosféru. Čakáme čo sa stane, vidíme prípravu a spoznávame postavy. A musím priznať, že aj tie sú veľmi zaujímavé. Veľa sa o nich dozvieme, máme čas ich pochopiť a dáva im to väčšiu dávku osobnosti. A rovnako som chcel, aby sa z toho dostali von so zdravou kožou. Potom sa to ale z výborného filmu stane v druhej polke okey film, ktorý potrebuje opäť formovať drámu a zapojíme do toho klišé a melodrámu. "Bolgen" to síce využíva lepšie, než väčšina amerických katastrofákov, no napriek tomu si myslím, že niektoré scénky mohli byť lepšie, keby dopadli presne opačne. Nebudem ale zachádzať do spoilerov. V pravom mieste to pochopíte. Občas sú tam jeden alebo dva hlúpe momenty, ale celkovo je to podľa mňa film, ktorý stojí za to vidieť. Pre fanúšikov katastrofických filmov hovorím určite áno, pre všetkých ostatných, myslím si, že budete celkom spokojní. Pozrite sa na to a spravte si vlastný názor. Za mňa hovorím áno. Hodnotenie: B+ (25.01.2016)

Žeby nórska odpoveď na katastrofický film Rolanda Emmericha, Deň potom z roku 2004 ? Aj áno, aj nie, síce Uthaug nie je tak okázalý, pompézny, velikánsky, ako skúsený devastačný matador Emmerich, ktorý má tento vzrušujúci žáner v malíčku, keď sa matka príroda nekontroluje a napácha nekonečné materiálne a ľudské škody. Až by som povedal, že diváci sú bažiaci po takýchto filmov, ktoré predznamenávajú rútiacu sa APOKALYPSU, kedy ľudský život visí na vlásku. Viac - menej, podobný je aj scenár, keď skúsený vedec zisťuje, že čoskoro dôjde ku katastrofe, pričom ostatní kolegovia ho ignorujú, neberú do úvahy, vážne, až keď sa niečo stane, potom zvyčajne býva už neskoro. Predtým, ako k tomu dôjde, režisér obstojne buduje dusnú atmosféru, kedy zaznamenáva, že hlavná postava má naštrbené vzťahy v rodine, pričom pred ním sa ponúka nové zamestnanie, za ktorým treba vycestovať, ešte varuje tvrdohlavých kolegov, že k niečomu príde, či jeho žena pracuje vo vychytenom hoteli, ktorý zasiahne zdrvujúca vlna... Žena je so synom v tomto ohrozenom hoteli, muž je s malou dcérkou na ceste preč z tejto krajiny, ale nestihnú to, lebo VLNA sa strašne rýchlo rúti smerom k nim. Zasiahne ich. Niektorí to, bohužiaľ, ako zvyčajne, neprežijú, iní, áno, práve odhodlaný muž chce ísť na pomoc svojej žene, ktorá uviazla v hoteli. Najlepšie je snímok sledovať vo fáze, keď sa blíži čosi extrémne nebezpečné, čo dokáže všetko navôkol seba zničiť, spustošiť, zlikvidovať, odstrániť... Potom, keď už to mám za sebou, film sa strhne klasickým hollywoodskym klišé, vtedy som ostal voči filmu totálne zaujatý, lebo prináša to, čo som už X Y - krát videl. Preto nakoniec zvolím, zlatý stred, ak by som si mal vybrať znovu, volil by som Emmericha, ktorého vízie bývajú oveľa, ale oveľa mohutnejšie + vizuálne efekty sú taktiež na inej, vyššej úrovni. (18.08.2016)

Norská limonáda v hollywoodském balení. Vlastně jsem nedostal vůbec nic jiného, než kdyby to režíroval třeba Emmerich. Ten by nejspíš potopil půlku světa (oh wait), ale jinak by to mělo přesně tu stejnou šablonu jako v tomhle intimním norském fjordu. Prostě zrzavá rodinka (chyběl už jen pes), která se trochu pohádá, otec geolog, co mu nikdo nevěří, jedna nasraná hora a celá rodina těsně před katastrofou ve velmi nestabilním módu. Pak to praskne, udělá se vlna, potopí se všichni a otec jde celou rodinu zachraňovat, nechybí ani povinné velmi napínavé oživovaní a pak přiběhne dcerka a všichni se obejmou. Konec. Vlastně nic co bych už neviděl. Vlna evidentně CGI modelována tak dlouho, až to sežralo veškerý rozpočet, takže pak už to bylo jen studiové zachraňování ve vodě (já teda nevim, ale mě by asi byla zima, ale tady se všichni tvářili, jako když dojde ke katastrofě někde uprostřed pacifiku). No nic, jako uteklo to rychle, to je známka toho, že jsem se bavil. Jinak vcelku nic světoborného. 55% (12.06.2020)

Norové ve formě!! The Wave je velmi strhující katastrofický survival s parádními sekvencemi ( Až lituji, že jsem si nepočkal na kino v Lednu). Úvod je lehce pomalejší, klasické navázání kontaktu s postavami a blížící se hrozba, ale jakmile příjde na scénu lavina, která s sebou strhne 80 metrovou vlnu Tsunami v malém odlehlém Norském městě, tak je po srandě. Evakuace,chaos,panika toho největšího kalibru!! Roar Uthaug má talent na vytváření napětí i atmosféry a zaručuji vám, že 20 minut v středě filmu se nebudete moct ani nadechnout, vyslovíte 45 sprostých slov, zpotíte se a možná vám potečou i slzy jako mně. Po hodině The Wave promění subžánry v Postapo,což lehce začne připomínat Španělské Lo Impossible. Šlape to hezky, fungují emoce i empatizmus. Jsem překvapen jak slušné to bylo. 80% (10.12.2015)