Vlna

Norská limonáda v hollywoodském balení. Vlastně jsem nedostal vůbec nic jiného, než kdyby to režíroval třeba Emmerich. Ten by nejspíš potopil půlku světa (oh wait), ale jinak by to mělo přesně tu stejnou šablonu jako v tomhle intimním norském fjordu. Prostě zrzavá rodinka (chyběl už jen pes), která se trochu pohádá, otec geolog, co mu nikdo nevěří, jedna nasraná hora a celá rodina těsně před katastrofou ve velmi nestabilním módu. Pak to praskne, udělá se vlna, potopí se všichni a otec jde celou rodinu zachraňovat, nechybí ani povinné velmi napínavé oživovaní a pak přiběhne dcerka a všichni se obejmou. Konec. Vlastně nic co bych už neviděl. Vlna evidentně CGI modelována tak dlouho, až to sežralo veškerý rozpočet, takže pak už to bylo jen studiové zachraňování ve vodě (já teda nevim, ale mě by asi byla zima, ale tady se všichni tvářili, jako když dojde ke katastrofě někde uprostřed pacifiku). No nic, jako uteklo to rychle, to je známka toho, že jsem se bavil. Jinak vcelku nic světoborného. 55% (12.06.2020)

Naděje, že by severský příspěvek do, již od svého počátku, vyčpělého žánru katastrofického filmu přinesl nějakou inovaci začíná a končí u Ane Dahl Trop Hlouposti, jejíž inteligentní, aktivní a milující postava matky nemá ve filmech tohoto typu obdoby. Zbytek je sice technicky vyzrálý, ale nijak zvlášť zajímavý. Posledních dvacet minut už čistej Emmerichovskej facepalm. Pokud si nemůžete dovolit lítat na svátky letadlem, potěší vás mladý Stropnický v hlavní mužské úloze. (11.05.2016)

Takový kolem toho ti Noři dělali humbuk a nakonec jen do fjordu hapalo popkornové skalisko a zvednutá hladinka unyle vycachtala pár trollů z jejich brlohů. Naprosto taky spláchla obvyklou skandinávskou originalitu a zůstala jen prachsprostá, tisíckrát viděná holyúdská matrice, osazená Radkem Šmrhou, pár sterilními Heyerdaly a několika chladnými bezpoševními Norami, kolem kterých zamrzají i termály a gumovatí ocelové trubky. S těmi dvaceti minutami fjordího vlnění se sice poňuňali moc hezky, nicméně zbytek je otravně omletý syžet, plný teplých přátelství a rektoryvných rodinných hovnot. (06.01.2016)

Intro hezky načrtlo reálné mantinely následného dění a přes všechna "povinná" klišé je to až do úderu vlny skutečně napínavě budovaná katastrofická story. Když se vlna přežene, je to pak už jen nudné a dementní vršení minut přes sebe, kde se nedaří ani to napětí ani ten sentiment.. Fakt se těším až někdo někdy natočí syrově realistický katastrofický film, bez housliček v pozadí, bez rodiny v centru dění, bez okázalého hrdinství a obětavosti, atd.. (29.07.2023)

Hollywoodska zábava na nórsky spôsob. Hoci hlavná premisa o tsunami vo fjorde môže znieť blbo a nerealizovateľne na stopáž celovečerného kinofilmu, opak je pravdou. Všetky klišé (celý film je jedno veľké) sú ale tak sympaticky spracované a predané, že mi vôbec nevadili a absolútne nekazia zážitok z filmu. Veľké plus za prvú polovičku a pomaly budované tempo ktoré vrcholí neskutočne napínavou naháňačkou s vlnou na ceste (bez irónie) a vlnou v budove (s iróniou), za dve netypické scény (autobus, panika), nádhernú scenériu a celkovo technické prevedenie na vysokej úrovni. Myslím, že pánovi režisérovi už prišli nejaké pozvánky do Los Angeles (zistil som, že to vyšlo teda na reboot Tomb Raidera; cool). P.S: Na Bolgen a tematicky blízkom San Andreas vidno, aký digitálny trend žijeme a že nie vždy viac CGI znamená automaticky hneď aj lepší filmový zážitok... (01.02.2016)