Reklama

Reklama

Koyaanisqatsi

  • Portugalsko Koyaanisqatsi (více)
Trailer
Dokumentární / Hudební
USA, 1982, 86 min (Alternativní 82 min)

Obsahy(1)

Skupina vysokých nehybných postav obrácených k postavě ještě vyšší, nesoucí na hlavě korunu. Jeskynní malby z Horseshoe Canyonu v Utahu jsou prvním i posledním tónem skladby, která diváka provede světem tak, jak ho vidí Godfrey Reggio. Majestátní věkovitost stalních útesů, zdánlivá nehybnost pouště i věčná dynamika mořských vln sugerují prapůvodní čistotu života, do níž náhle, po staletích pozvolného, takřka neměřitelného vývoje, vstupuje člověk, měnící svou energií podobu světa i rytmus plynutí času. Přináší technický pokrok, zrychluje, propadá se do anonymity, přivádí na svět úžasné vynálezy i ničivé prostředky nepředstavitelné síly, zamořuje životní prostředí a vede války. Reggio beze slov, jen prostřednictvím fascinujících obrazů a za doprovodu úchvatně minimalistické hudby Philipa Glasse poprvé komentuje vztah přirody a člověka, resp. destruktivní sílu lidského působení na naši planetu. (AČFK)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (273)

Ducharme 

všechny recenze uživatele

Nuda...nuda...nuda...perfektní záběr...nuda...famózní záběr...nuda. Co přesně by bylo Koyaanisqatsi bez démonické hudby Philipa Glasse? Jen zajímavě sestříhanou snůškou, vesměs průměrných záběrů lidské společnosti 80.let. Právě hudba je totiž tím elementem, který drží celý experiment pohromadě, udává náladu, vytváří celou atmosféru, dělá i ze záběru na letadlo jedoucí po runwayi zajímavou podívanou. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Koyaanisqatsi by v jazyce Hopi mohlo zrovna tak znamenat "Člověk je blbec", protože přesně takové je poselství tohoto filmu. Počáteční fascinaci přírodou po několika minutách vystřídá depresivní údiv nad tím, jaký je homo sapiens mamlas, že v sebedestruktivních sklonech hravě trumfne i lumíky... A tak dále. Více než polovinu atmosféry sice tvoří Glassova skvělá hudba, nicméně materiál natočený a posbíraný Godfreym Reggiem za ní nezaostává. Závěr s raketou mě definitivně zatloukl do křesla a donutil mě v něm nehnutě sedět dobrých deset minut po titulcích. ()

Reklama

Slarque 

všechny recenze uživatele

Vizuální esej Godfreyho Reggia má vysvětlení svého názvu schválně až v závěru, aby nezkreslovala divákovy představy a nevzbuzovala předsudky. Reggio prostřednictvím kamery Rona Frickeho jen sleduje a nechává vše na posouzení příjemci. Výborná je práce se zrychleným obrazem a střihová skladba. Nejradši bych přidal i poslední hvězdičku za to, že režisér přivedl do světa filmu skladatele Philipa Glasse, bez kterého by nejen tento film byl poloviční (90%). ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Nevnímal jsem toto dílko úplně jako dokument, spíše jako velmi specifický artový film, takže za sebe si mu troufám udělit i tradiční hodnocení. Godfrey Reggio mě svým neotřelým počinem dostal v doprovodu úvodních tónů Glassovy hudby hned na začátku do téměř hypnotického stavu a já se nechal unášet jedinečným audiovizuálním představením na téma člověka, přírody a společnosti. Film mi vedle vycizelované souhry hudby a vizuálu nabídl i osobité vyprávění příběhu Země obrazem, spoustu podnětů k přemýšlení a nesmírně silné poselství. Žel, došlo pro mě uprostřed vší fascinace a pocitů silného zásahu i na pár momentů, kdy jsem měl pocit, že ve vybraných záběrech nabízí film opětovně v různých variacích jen to, co už pár minut před tím několikrát ukázal a kdy jsem měl pocit, že by celek pro větší údernost potřeboval ještě prostříhat. Týká se to zejména zrychlených záběrů na davy lidí v různých střediskách, jež v poslední půlhodině Reggio nahromadil tolik, až začaly být skoro nesnesitelné a ztrácet údernost. Proto se nakonec přikláním jen k 4 hvězdičkám, ač jinak mi přineslo Koyaanisqatsi mimořádný zážitek. 85% ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Jeden z předchůdců geniální Frickeovy Baraky. Ve své době to muselo být pro některé jedince stejné zjevení, jakým pro mě byla Baraka o deset let později. Jelikož jsem ale viděl nejdříve Baraku a pak teprve ostatní podobné/předcházející filmy, těžko už mě mohl tento předchůdce tolik ohromit. Jsou zde použity stejné postupy i podobné záběry jako později v Barace, jen kvalita obrazu je bohužel mnohem horší. Ale krásné, velkolepé a se skvělou hudbou, to ano. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (14)

  • Jeden ze záběrů horských pásem měl být původně použit v Kubrickově Osvícení. (hot_spot)
  • Sekvence s Boingem 747 na ploše losangeleského letiště se natáčela čtrnáct dní. Střihem tak vznikl nejdelší nepřerušovaný záběr použitý ve filmu. (Terva)
  • Film měl světovou premiéru na filmovém festivalu v Santa Fé roku 1982. (Terva)

Reklama

Reklama