Pečovatel

Není se co divit, že právě v Belgii začali jančit a točit filmy s tímto pro mě nepřijatelným tématem. Odpověď je nasnadě, jelikož ten boom odstartovalo odsouzení Marca Dutrouxe na začátku 21. století, který byl usvědčený sériový vrah a prznitel malých dětí a díky tomu policie společně s mediálním přispěním začala rozkrývat dobře organizovanou bandu těchto pedofilních, deviantních pošuků, kteří bohužel nevymřeli, ale někteří se pomocí internetu a debilních sociálních sítí stáhli do virtuálního světa, kde pobývají v anonymitě dodnes a brousí si drápky na své nové oběti. V tomto naštěstí fiktivním snímku máme jednoho takového slintala, který těch deviací má trošku víc a musím přiznat, že je expertem ve svém oboru a že se na něm ta matka příroda fakt vyřádila, že těm svým bludům dokonce i věří. Už od začátku tohoto příběhu sledujeme příběh nevyrovnaného policisty, který se utápí svými retrospektivními pohledy z dětství, kdy mu zmizel bratr, který se do dnešního dne nenašel a právě asi i kvůli tomuto traumatu se dal k Policii, kde řeší i případy těchto sexuálních delikventů. Jedním z těchto případů je i případ zmizelého malého dítěte, které je bohužel později nalezeno mrtvé a zneužité a tím se mu připomene jeho rána z dětství a začne se chovat jako utrženej ze řetězu. Čím víc se zaplétá do případu tím si je jistější, že to není poslední oběť tohoto morbidního fantoma, kterého jeho známí pedouši přezdívají trol nebo také kousáč. Velice syrovým způsobem vyprávěné a pro někoho možná i nechutné, že chápu některé zdejší slabší jedince, že tento počin ani nedokoukali i když pro mě to byl o dost slabší odvar od německého filmu podle skutečné události s názvem U Zlaté rukavice (2019), kde ten frajer byl taky libovej. Bohužel, taková je realita a musíme si zvykat, že tací podivní jedinci jsou mezi námi a jediné řešení jak tento plevel zničit je, „Pochytat je všechny a naházet je do pytle a dusit, dusit, dusit a zase dusit až změknou, tak je občas zalít troškou vařící vody na konci přidat trošku tymiánu a papriky, mírně osolit. Po hodině strčit do trouby a nechat dopíct až bude křupavá kůrčička, pak vyndat a nejlépe podávat s bramborem". Za tento počin z krajiny kreslených Šmoulů a reportéra Tintina dávám nechutných 90%. (30.05.2021)

Hrozně mě těší, jak je ten film srovnáván se Se7en, protože ono i přes několikero podobností, zejména světlo, rituální ksicht místa činu, unavené zoufalství postav a v zásadě i pointu pachatelova činu se jedná o něco náročnější zážitek, který ti, co chtějí "na večer nějakou detektivku" si možná budou ještě dlouho vyčítat. Šedivá tíživost předměstského prostředí, neproniknutelnost podezřelých, neustále nasraný a tedy často iracionální protagonista řešící zločiny poměrně dost utržené ze řetězu, stopáž přes dvě hodiny, inu nic o čem budete vyprávět rodičům při obědě. Největší body ovšem Behandeling sbírá za neustálé přehazování štafety důkazů o tom, kdo je pachatel a mimo jiné taky za to, že má poměrně slušný koule. Respektive já jsem ve filmu takhle detailní ohledání umučeného dítěte už celkem dlouho neviděl. (01.07.2014)

O čem jiném může být belgický thriller, než o pedofilech, že? No, o pralinkách nebo vaflích asi těžko... Byl jsem zvědavý a natěšený na starou dobrou evropskou filmařinu, ale ouha, už po chvíli jsem začal netrpělivě pokukovat po časomíře; tohle že má být to působivé filmové představení? Tenhle divácky nevstřícný, těžkopádně a krkolomně vyprávěný příběh, jehož postavy často jednají úplně nepochopitelně a v jehož ději jsem se i přes svou jakous takous inteligenci občas ztrácel? Ale možná to bylo jen těmi otřesnými českými titulky, takže za docela dobrou atmosféru a hudbu dávám zatím provizorně tři do doby, než si to (možná) někdy v budoucnu pustím s lepšími titulky znovu. (03.01.2015)

Zhnusenie je jediný pocit z tohto filmu, ktorý som si pustil cez deň, aby som nebol ovplyvňovaný únavou. Nechápem, aký zmysel má nakrúcanie takýchto filmov. Nechápem, prečo sa policajt musí správať ako retardovaný jedinec. Nechápem prečo dej musí byť podávaný tak chaoticky a nezrozumiteľne. Nechápem, prečo ktoréhokoľvek pedofila pod zámienkou jeho vyliečenia ešte pustia do spoločnosti. A podobne, ako v ďalšom "kultovom" filme Se7en, nechápem prečo si aj tu neustále svietia baterkami, keď stačí nájsť vypínač. A ak by som nemal zásadu nevyjadrovať sa k hodnoteniam kolegov z ČSFD, napísal by som aj o ďalšom nepochopení. Chápem vlastne iba jedno. Ak by takýchto filmov malo byť viac, tak sa v budúcnosti pokojne obmedzím na filmy nakrútené v normálnejšej dobe, na normálnejšie námety, normálnejšími režisérmi. A ďalším nepríjemným zistením je, že okrem Zory Neoralovej existuje aj ďalší titulkár, ktorý prenecháva tvorbu titulkov počítaču s poškodeným softvérom, nerešpektujúcim, že málokto ovláda holandštinu alebo čím to vlastne hovorili a rovnaký počet divákov dokáže dvojriadkový text prečítať za zlomok sekundy, počas ktorého sa objaví na obrazovke. (23.02.2016)

Vždycky mě nadchne, když nějaký evropský thriller strčí své americké příbuzné do kapsy a tenhle film je přesně ten případ. Z žánrového hlediska mu podle mě nechybí absolutně nic: atmosféra, napětí, domněnky, (ne)zavádějící vodítka, několik podezřelých, sympatický hlavní hrdina, trauma z dětství a nezaostává ani po technické stránce. Jistě, najde se sem tam slabší moment (kostice nevyužitá ke snaze otevřít pouta, ignorování možné stopy, trochu zvláštní závěrečný souboj atd.), ovšem všechny tyhle detaily považuju já osobně opravdu jen za drobnosti, poněvadž to pozitivní na filmu jednoznačně převažuje. Už Loft mě velmi zaujal a po De Behandeling si budu na belgické thrillery dávat o to větší pozor. Za mě to bude slabší plný počet. (05.10.2014)