Šťastni spolu

Existenciální drama o závislosti na lásce. 1) 39letý režisér, scénárista a výkonný producent Kar-Wai Wong si vybral jednačtyřicetiletého (!) Leslie Cheunga (odpovědnější ve vztahu Ho Po-Wing), 35letého Tony Leung Chiu Waie (lehkovážný Lai Yui-Fai) a v menší roli jednadvacetiletého Chen Changa (kuchař Chang). 2) Film, který není určen masovému divákovi, se mi zpočátku vůbec nelíbil. Nepříjemné vulgárně působící zvuky řvané čínštiny dvou rozhádaných chlapů, k tomu nejasně působící změny barev a všeobecně pro mě obtížná orientace v ději i v obsazení mě ponoukaly k tomu televizi vypnout a tohoto zlého snu diváka českých seriálů se zbavit. Naštěstí jsem to neudělal a byl jsem odměněn zajímavým zážitkem, jak nešťastná neperspektivní láska s člověkem mává. 3) Spoiler. Snímek mě dokonce vtáhl do děje. Toho rozmazleného spratka Yui-Faie bych nejraději spráskal. Jak jsem cítil s Po-Wingem, který mu neustále ustupoval prostě jen proto, že svou lásku k němu nedokázal ovládnout. A i já jsem pak očekával, zdali se z přátelského vztahu ke spolupracovníkovi v kuchyni Changovi vyvine něco víc a zdali se jejich vzájemný vztah nějak sexuálně definuje. V zobrazovaných vztazích jsem poznal hodně ze své vlastní minulosti. 4) I když jsem nakonec k filmu svou cestu našel, mou srdeční záležitostí se přece jen nestal. Čínská práce s pojmy a obrazy je přece jen mému indoevropskému vnímání dost vzdálená. (14.06.2011)

Některé filmy člověk musí vidět ve správnou dobu. Tak mi snímek, který jsem kdysi ve špatném rozpoložení vypnula, nemizí z hlavy. Nevěřím tomu, že by tento příběh, který vlastně neměl ve scénáři jasně ukotvenou strukturu, a který Wong Kar-wai upravoval za pochodu, někdo natočil a zahrál lépe. Dnes, když vím, že ten suicidní opar, který vyzařuje Leslie Cheung, byl skutečný, když vím, že byl bisexuál... a navrch po zhlédnutí dokumentu "Buenos Aires Zero Degree" o podmínkách nátáčení filmu v Argentině, je dopad "Šťastných spolu" na mě maximální. (10.06.2010)

Určite to nebude tým, že by som mal proti podobným námetom odpor, veď napríklad Brokeback Mountain bol krásny film. Aj dobré sentimentálne a komorné filmy si veľmi rád pozriem, no toto sa tu skombinovať nepodarilo. Najviac so všetkého chýba príbeh, ktorý by viac zaujal a emócie. Herci pôsobia umelo, chladne, neprístupne a trošku tupo. Trošku pomohol záver, ale inak som skoro zaspal. 40%. (23.06.2007)

(1001) Na film s tak navýsost strhujícím, poetickým, jednoduchým a kdo ví jakým ještě názvem jsem se nesmírně těšila, nicméně teď musím jenom konstatovat, že mnou prošuměl bez nějakého hlubšího "zadření se" nějaké myšlenky za jakýkoliv záhyb mého těla. Zůstal tam akorát vymazlený vizuál, smutný pohled Tonyho Leunga a afektovanost Leslieho Cheunga. A nesmírný pocit prázdna, ale pravděpodobně ne takového, jaké si režisér představoval. (09.03.2010)

Snad právě celá ta nahodilá kompozice černobílých a barevných záběrů, dějových sekvencí i meditativních záběrů, všechna ta souběžná tekutost i přetržitost, mi spolu s hypertrofovaným tělesnem pokaždé brání zorientovat se bezpečně v celém tom melodramatu. S každým krutým i sladkým gestem mi rovněž připomíná celou řadu próz, dramat i filmů, kde se podobně osudový vztah naplňoval právě tímto rytmem: pokaždé to bylo a je stejné, až do únavy stejné. Tak namísto, abych cítil, co cítí muži na stříbrném plátně, jen svědčím o chaosu jejich přitažlivostí a odporech a zůstávám bezradný. (09.03.2024)