Angelika, markýza andělů

Začátek ságy o Angelice ,která sice miluje Nocolase,ale ten musí utéci . Angelika je donucena díky svému otci se provdat za zjizveného a pajdajícího hraběte Joffrey de Peyrac přes počáteční odpor se do něj zamiluje ,jenže jak už to bývá nic netrvá věčně a Joffrey je obžalovál z čarodějnictví a posléze upálen.... (01.08.2008)

Sladký příběh lásky, která byla krutě zastavena. Angélique Sance de Monteloup (půvabná Michele Mercier), dcera chudého šlechtice, je donucena se provdat za bohatého hraběte Jeoffreye de Peyrac de Morens d'Inistru (Robert Hossein). A protože kulhá a má nehezkou a dost hlubokou jizvu ve tváři, tak se její odpor ještě stupňuje. Nakonec ale odhalí jeho Pravý ušlechtilý charakter a navic si může dovolit vše, na co si jen vzpomene. A tak je tu láska až za hrob. Leč bohatství se stalo trnem v oku ješitného krále Ludvíka XIV. (Jacques Toja) a tak je chudák důvěřivý Jeoffrey odsouzen v zinscenovaném procesu za čarodejnictví k upálení. Pomoci se mu snaží, leč marně zajímavý Desgez (Jean Rochefort). Nejdůležitějším svědkem obžaloby je zapšklý a nepřející páter Becher (Charles Regnier). A samotnou Angeliku v paláci Louvru, kde se snažila vymoci královskou milost, byla znásilněna a byl na ni učiněn pokus o vraždu. Měla mocné nepřátele v podobě prince de Condé (Francois Maistre) a vévody Filipa Orleánského (Robert Porte). A tak Angelika dává děti k sestře a stává se markýzou andělů, modlou zločinců, které vedl Nicolas (Giuliano Gemma(), který byl náhodou její láskou z období dospívání. Ale láska v srdci zůstává. (19.12.2010)

Jako největší romantik 20 a současně i 21.století samozřejmě nemůžu ignorovat film, ve kterém je láska větší než nekonečnej vesmír. Mám akorát pár drobných poznámeček, k tomuhle krásnému zamilovanému cvrlikání. Především ta Žofrého jizva, proboha tak bohatej chlap by si jí jistě i tenkrát mohl dát nějak kosmeticky upravit, byla poměrně hluboká a příliš široká a otevřená a nebylo mě příjemný na ní furt koukat a že jsem na tu jizvu čuměl pokaždý, když na ní byl závěr, nechápu proč. Samozřejmě je strašně krásný vědět, že nejhezčí dívky na naší zemi sní o hnusným chlapovi co kulhá, to mě u holek dává jisté naděje. Holky totiž jistě nezajímají peníze a krása, holky sní jen o čistotě srdce.....och jak krásné. Jak se s ní nevyspal a poctivě čekal, až to bude z lásky.....zase nádherné, ale zkuste se dneska nevyspat s holkou tak měsíc a nabere Vás vidlema na hnůj. Těma zamilovanýma očima jak se na Angeliku díval snad i když spal, to je jiný než my, co holky? My dnešní muži, máme nejzamilovanější pohled, když vidíme naše hokejisty se zlatou medailí na hrudi. Mimochodem všimli jste si, že by Angelika někdy vařila...no já nevím, ale láska prochází žaludkem, takže zatímco ženy sní o tom, jak jim chlap řekne, to, co Žofré Angelice, my sníme o dobrém teplém jídle na stole . Angelika může bejt ráda za ten konec v tom filmu, protože jinak by se to jistě zvrhlo časem v rodinou rutinu. Žofré by vydělával jak černej, aby mohla Angelika chodit pěkně oblíkaná a Angelika by buzerovala pohunky ať vařej, perou a žehlí. Doufám, že po tomto komentáři budu platit za největšího romantika CSFD, tak jako pro mě platí, že jsem slyšel nejpovedenější a nejpodmanivější romantickou hudbu vůbec, viděl nejkrásnější markýzu na světě, pochopil, že i chlap, který kulhá a má jizvu může imponovat každé ženě a především jsem byl rád, že i sladký román může chutnat a moc. (20.10.2007)

Vše už tu bylo napsáno. Angelika je královnou romantických historických filmů ze staré Francie. Je to sladké, místy kýčovité, naivní, dámy vnadné, zápletky často překombinované a přesto se to dá vidět s odstupem času znovu a znovu... Angelika je i vtipná, velmi mne pobavilo jak po stížnosti Michele Mercier Jeanu Rochefortovi, že se jí v královském paláci pokusili zabít ji odvětil: Když oni se v té barabizně tak nudí :-)) ! * * * (15.07.2012)

Klasika,ktorá neodmysliteľne patrí k dejinám československej televízie.A nielen tej.V polovici osemdesiatych rokov(ked americkým kinám neohrozene vládol Schwarzenegger a jeho Terminátor) zaplňali filmy o Angelike naše kinosály do posledného miestečka a nikoho nenapadlo pozastavovať sa nad skutočnosťou,že vlastne ide o filmy dvadsať rokov staré,mimo krajín socialistického bloku už nikoho nezaujímajú a z Angeliky je už dávno dáma v preddôchodkovom veku.Kúzlo francúzskej historie umocnené dojimavým príbehom nekonečnej lásky bolo silejšie,než zdravý úsudok a okrem toho sme si vtedy nemali veľmi z čoho vyberať.Nebolo by preto fér podceňovať niekdajší význam Angeliky a začať kritizovať jej nedostatky,hoci nám dnes priam bijú do očú.V časoch opozeraných inscenácií a komunisticko-propagandistických seriálov išlo o absolútny vrchol kultúrneho vyžitia priemerného Cechoslováka,a tak si Angelika trocha tej úcty a vdaky určite zaslúži. (01.03.2012)