Angelika, markýza andělů

Začátek ságy o Angelice ,která sice miluje Nocolase,ale ten musí utéci . Angelika je donucena díky svému otci se provdat za zjizveného a pajdajícího hraběte Joffrey de Peyrac přes počáteční odpor se do něj zamiluje ,jenže jak už to bývá nic netrvá věčně a Joffrey je obžalovál z čarodějnictví a posléze upálen.... (01.08.2008)

Limonáda, ale chutná. Angeliku jsem dodnes neviděl, ovšem věděl jsem, že ji předchází pověst nebývalého erotického dusna... Samozřejmě tedy nebývalého v roce 1964. A tak jsem byl zvědav, co mi může nabídnout dnes. Překvapivě to bylo opět ono dusno, ačkoliv ne nijak intenzivní. Atmosféra snímku je přesto příjemně lechtivá, Michèle Mercier to sluší v šatech i bez nich, Robert Hossein sice není bůhvíjak charismatický, ale to potřebné "něco" v sobě také má, no a suverénně nejlepší herecký výkon podává sympaťák Jean Rochefort. Také kostýmy jsou skvělé, souboje mají šťávu, Magneho hudba je krásná, tak proč ne.___P.S. Opět vynikající československý dabing. (11.04.2015)

Sladký francúzsky romantický gýč, ktorý je tak hriešne chutný, že sa ho na tú dobu nedá nemať rád. Je to síce patetické až strach, ale ak by som sa narodila v komunistami zmietanej krajine a dostal by sa mi raz za čas do ruky tento drobný darček, z nostalgie by som ho radila medzi najkrajšiu romanťárnu nielen vtedajšej doby. Romantická harmónia kontrastov charakteristická pre Hugov slávny Chrám, ktorá sa mi dostala pod kožu a k tomu musím pochváliť nadpozemskú (a podcenenú!) hudbu. (14.11.2008)

Angeliku miluju. Jako film. Ale protože už jsem velkej, tak s nadhledem přecházím postoj svých přátel, kteří jí říkají "ta kurva Mersijérová". Angelika mě kdysi naučila poznávat historii a historie by mě dnes měla správně nutit nahlížet na Angeliku kriticky, což se ovšem neděje. Ačkoliv většinou sepsuju kdejakej historickej blábol, Angelika se na vrcholu mých top filmových zážitků ani nezachvěje. Nepřestává mě fascinovat, jak úžasně nesourodej hereckej ansámbl se podařilo Bernardovi Borderie angažovat. Jedni jsou významní divadelní herci, co se filmu spíš vyhýbali, druzí byli hvězdičky béčkových žánrů, co šli naopak z filmu do filmu. Tu první skupinu zastupují šarmantní pánové Jacques Toja (Ludvík XIV.), Claude Giraud (bratranec Philippe de Plessis-Bellières) nebo Bernard Woringer jako zastupující ženich. Do druhé grupy patří Giuliano Gemma (Nicolas). Sem spadá i Etchika Choureau, extrémně krásná ženská, tady ovšem vedle Michèle Mercier v roli její sestry Hortensie šedá myška (ten účes!). Na hranici významných divadelních herců a hvězd béčkových filmů balancuje Robert Hossein; tady je na místě zmínit, že když se řekne "chodí jako Peyrac", je jasno a i v tomto ohledu se Angelika stala nesmrtelnou. Připočtěme dobrou výpravu, i když Borderie točil v destinacích, kde už pár let předtím točil Tři mušketýry. Navíc je známo, že klášter, kam byla nezdárná Angelika poslaná na převýchovu, a Peyracův zámek je jeden a tentýž barák (L'abbaye de Fontenay v Burgundsku). Už tady se nicméně objevují historické nesrovnalosti a nelogická jednání hlavních postav... jenže... Angeliku miluju (viz výše). (18.02.2012)

„Diabla nemožno uraziť. Mňa áno." No a čo, že znetvorený muž má v ružovom svete báječne neskrotnej Angeliky (Michèle Mercierová) maximálne tak jednu nenápadnú jazvičku cez líce? Krásne nahé ženy, bohatá vizuálna stránka, humor, láska, akcia... Francúzi sú frajeri a pocukrovaná historická limonáda u nich chutí lepšie, ako u Nemcov či Američanov. (07.10.2007)