Tři mušketýři: Pomsta Milady de Winter

Druhý díl Tří mušketýrů uváděla Čt 2 s tím, že se jedná o nejslavnější verzi. Podle mě je slavnější kapánek víc ta z roku sedmdesát tři. Nicméně musím říct, že se mi i tato verze zobrazení nejslavnějších francouzských hrdinů líbí. Pět hvězd, ale nedám, protože na můj vkus přeci jen Gérard Barray až moc vypadal, jako by jel na marihuaně, mušketýři zase až příliš často vysedávali v hospodě a jeden z nich byl mírně řečeno při těle. Milady de Winter ovšem byla krásná a kardinál Richelieu charismatický záporák. Přeci jen mám ale pocit, že se filmaři snažili o co největší zkrácení a urychlení příběhu. (12.07.2021)

Borderie umí udělat postavy placaté po svém. Hrdost Angeliky spočívá v tom, že píchá je s těmi, kteří nám jsou předkládáni jako sympaťáci a s mušketýry naložil podobně zlovolně. Ani románová předloha se nijak zvlášť nenimrá v psychologické drobnokresbě, je to dobrodružná literatura. Přesto však Dumas umisťuje do svého románu scény, z nichž povaha jednotlivých mušketýrů vystupuje, kupříkladu když je Dartaňán sbírá z hospod po výpravě do Anglie. +++++ Co nabízí Borderie? Dartaňána coby chlapíka, který hoří touhou až si v Paříži zapíchá kordíkem i pindíkem, směje se každému zabitému nepříteli. Smáčí ostošest - jazyk ve víně, kord v gardistech a šulína víme kde. Nebyl to v Dumasovi nezkušený mladíček, kterého Rochefort v prvním souboji na hlavu porazil, až mušketýři ho pořádně rozchlastali, Constance s ním uměla pěkně cvičit, Mylady ho sexem téměř ovládala a jíž se opravdu lekl, když se jej chystala zabít? Trochu ještě kluk, který se před de Trévillem nechoval stylem "a tak mě vemte k vám, néé?" nýbrž s opravdovou uctivostí? Hoch, co sice pro zabité gardisty netruchlil, ale dovedl jim projevit úctu namísto toho, aby se pitomě hihňal nad jejich smrtí? Netrvám na tom, že Borderie má otrocky kopírovat předlohu, ale v tomto případě by to jistě bylo lepší. +++++ Porthos jako vesnický balík, Athos mírně zahořklý mlčoch a Aramis coby chlapík, jenž rejděním v ženských klínech získává info, sice do určité míry odrážejí, z čeho vzešli, jde však jen o drobné odchylky od stejnostejnosti. Constance se ani nezalekne své touhy podlehnout tomu odvážnému mladíkovi, Rošfór je ubožák, Bonacieux neumí žárlit, Rišelyjé má alespoň ten rozměr muže, jemuž leží na srdci blaho státu. +++++ Mám pocit, že oba filmy byly natočeny jen za účelem zapamatování ústředního hudebního motivu, jenž záhy vleze na nerv a nutnosti naštípat dříví na zimu. Tolik zničeného nábytku! Nene, já prostě těm zrůdám mušketýrským, které se ničeho nebojí, protože jim nikdy žádné nebezpečí nehrozí, nemohu dát dobré hodnocení. To film o gardistovi, který se má utkat s těmi monstrózními nadlidmi, co zabíjejí lidi po desítkách denně, by byl jistě zajímavější, než tahle odporná rozjuchanost. +++++ Musím nicméně uznat, že v porovnání se strašlivým prvním dílem je tento zajímavější, neboť mušketýři jsou občas přemoženi, občas jim něco nevyjde a zdejší scény odposlouchávání otvory v interiérech jsou poněkud temnější a hrozivější. Přesto... Silné **. (21.03.2013)

Po letech velké zklamání, ačkoliv v porovnání s pozdějšími zpracováními (především v režii made in U.S.A.) je tahle verze pořád nejlepší. Typově přesně vybraný Richelieu, uvěřitelná hlavní čyřka (škoda, že Gérardu Barrayovi nebylo o pár let míň, v tomto v případě pořád dávám přednost Michaelu Yorkovi). Ovšem Mylène Demongeot pro mě není uhrančivá Mylady, ale slabý klon Brigitte Bardot; navíc se kvalitou hereckého projevu blíží spíš představitelce Angeliky. Chápu záměr režiséra o pobavení, nicméně jedna z nejsilnějších scén v knize, která koketuje s gotickým románem - poprava Mylady - je ve filmu trestuhodně odbytá; nechápu, proč se musela odehrávat za denního světla, když už režisér úplně vypustil roli kata. A hudba? Darmo mluvit. Prostě - jak říkával můj tatínek - průměrná rytírna. A ne že by Dumas nešel udělat jinak; pro mě zůstává vrcholem Chéreauova Královna Margot. (13.11.2011)

Dvojka má mnohem jednoduší pojetí a má mnohem rychlejší spád. Pro mě ale pořád super, mušketýři se vrátili se vší parádou a opět se celému štábu do pokračování chtělo a je to vidět zase v soubojích, scénáři i herci. Borderie se u mě zapsal, jako jeden ze skvělých talentů, který dokázal věrně adaptovat Dumase. (29.04.2021)

Ještě o stupeň lepší, než první část, opět dle předlohy. První část se dá v obou případech považovat za rozjezd, až tady začíná ta správná paráda. Ještě více humoru, akce, intrik a spikleneckých konverzací Rocheforta, Milady a kardinála. Strhující podívaná a definitivní potvrzení toho, že je tahle verze jasně nejlepší. Jean Carmet je opět totální pán a krása Myléne Demongeot mně nepřestává fascinovat. Pokračování v tomhle stylu bych si nechal líbit. Perfektní. 1.část 80%, 2.část 95%. (19.07.2020)