Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Čtyři zamilovaní a mnoho nerorozumění – tak se dá krátce charakterizovat děj italské filmové veselohry režiséra Luigiho Comenciniho Chléb, láska a žárlivost z roku 1954. Film je volným pokračováním snímku Chléb, láska a fantazie a jak již sám jeho titul napovídá, štěstí obou dvojic – strážmistra s Annarellou a Stellutiho s Výtržnicí nebude mít dlouhého trvání… (Česká televize)

(více)

Recenze (38)

topi 

všechny recenze uživatele

Typicky klasická bláznivá italská komedie, nenapodobitelně originální ve všem. Takhle Taloši točili stylem sobě vlastním. Ať už šlo o klasické komedie, dramata nebo horory. Fakt klasa!! Jenže tady funguje snad ještě lépe druhá linka a tou je český dabing z roku 1967. Kurňa to je nááááářez jak se patří!!! Miloš Kopecký (Vittorio De Sica), Blanka Bohdanová (naprosto překrásná a sexy Gina Lollobrigida). Tohle by bohatě stačilo, jenže co předvádějí ostatní čeští herci, to jsou přesně vybrané charaktery, které dokonale pasují k těm italským! Tohle se fakt povedlo na jedničku s hvězdičkou! Navíc se podařilo do dabingu přenést ten jedinečný italský temperament, se všemi jejich "ááááá", že jsem se tím vyloženě kochal a bavil. Bomba!! Snad nejlepší český dabing, co jsem kdy slyšel. Zde je další výčet herců, kteří s italskými rolemi naprosto srostli dohromady : Martin Růžek, Josef Větrovec, Petr Kostka, Jana Dítětová, Nelly Gajerová, Lída Roubíková, Libuše Havelková, Helga Čočková, Vilém Besser, František Hanus a další. Naprostá třída tehdejší české herecké školy!! KULT!! Samotný film bych viděl asi na 4, ale za tu naši jazykovou nádheru přidávám bod navíc! ()

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Druhý díl LÁSKA CHLÉB ŽARLIVOST navazuje na stejném místě jako skončil jeho předchůdce LÁSKA CHLÉB FANTAZIE. Se stejným hereckým obsazením se tak znovu vrháme ještě v ostřejším tempu do série humorných situací, spojených s naturelem italského maloměsta, kde je v centru dění milostné vzplanutí dvou dvojic, přičemž na správný chod věcí dohlíží církev svatá, zosobněná postavou místního faráře. K mojí nelibosti se Marie od minulého dílu nedokázala zbavit pitomce Stellutiho. V tom jí upřímě lituji. Dějový vývoj filmu mi následně dává za pravdu, že jsem se v tomto chlapci nemýlil. Tato lidská tabula rasa svým ostentativním přesvědčováním okolí, že není úplně blbej, stále více přesvědčuje, že je dutej jak necky.... Je zajímavé sledovat italskou mentalitu a kulturu. Ať už jde o společenské hodnoty a rodinnou úctu, kterou známe většinou v trochu přehnané podobě sicilské mafie, ale ona je v určité formě vlastní i prostým italům. Dále třeba jejich slavnostní hostiny s tradiční láskou ke špagetám a makarónům, jichž spořádají ohromné množství. Pěkné jsou výdobytky moderní techniky v podobě fotoaparátu a psacího stroje. Dnes všechno cenné kousky technických muzeií. Pozoruhodná je také lidovost vážné hudby. Zatímco u nás jde o záležitost vyžehlených obleků v operních síních, v Itálii zahraje lidová kamepa Aidu na počkání. Na přání strážmistra i v pochodovém tempu. Zápletka filmu nechává k mojí libosti z města odjet odjet Stellutiho. Marie se následně stává terčem pomluv, že se snaží „balit“ Antonia. To těžce nese Annarella, kterou navíc kontaktuje otec jejího dítěte. Stelluti se následně nečekaně vrací (k mojí nelibosti), aby dělal Marii scény. Vše se zamotává a vtipných scén je k vidění ještě více než v minulém díle. Např. Strážmista ládují již na druhé hostině jídlem. On reaguje. „To všechno mám sníst?“ Hostitelka začíná brečet. „Stážmistře, ještě nám rozpláčeš Carmelu!“ „Cože? Já, že rozpláču kmotřenku?“ Všichni na něj. „Jez!“ Zvedá se Marie a spustí. „Jestli přijde o mlíko, bude to tvá vina!“ „To kvůli mně nebude kojit??“ „Jez!“ „Jistě! Jestli nebudeš jíst, Carmela určitě ztratí mlíko a do týdne nám umřou obě!“ :-) ….Nejdojemnější je pak scéna, ve které umírá oslík. Zakončení tentokrát není čistě happy endové, ale spíš v duchu italské reality. I když přecijen trochu milosrdně přikrášlené. Film jsem viděl s parádním dabingem Miloše Kopeckého. 76% ()

Reklama

classic 

všechny recenze uživatele

...Ako snáď už samotný titul priamo napovedal, tak tentoraz išlo najmä o žiarlivosť, ale zároveň i o sequel: Chlieb, láska a fantázia, keď prvé dve pomenovania opätovne platili, a tak teda napokon len fantáziu, vystriedala "žiarlivosť", a to konkrétne so štandardným kvartetom postáv z pôvodného príbehu v nasledovných podobách: vrchný strážmajster Antonio Carotenuto a pôrodná asistentka Annarella, ktorí predstavovali prvý pár; zatiaľ čo Mária "La Bersagliera" De Ritis a carabinier Stelluti, zase ihneď ten nasledujúci, pričom, medziľudské vzťahy medzi týmito ústrednými postavami, vrátane i medzi samými sebou; akosi začínali dostávať menšie trhliny... • Na režisérskej stoličke znovu zasadol tento taliansky režisér Luigi Comencini, rovnako sa vracajú i Vittorio De Sica a Gina Lollobrigidová, kedy sa mi poňatie ďalšieho dielu ukazovalo byť oproti tomu predchádzajúcemu, ako povedzme v oveľa „vážnejšom tóne”, súčasne i v mierne chaotickejšom ukotvení, no i napriek tomu, kladné dojmy ostávajú opäť zachované. • Príchod „nemanželského dieťaťa” Ottavia ku jednej z týchto postáv, môže automaticky predznamenávať určité komplikácie zo strany opačného pohlavia, nakoľko i to bolo jednou zo scenáristických noviniek, s ktorou prišla práve táto skúsená štvorica scenáristov, keď sa mi občasne zdalo, že sa miestami už nemali kam pohnúť. • Výtržníčka ma ešte našťastie dokázala v mnohých ohľadoch veľmi príjemne prekvapiť, i keď sa mi zas javilo, že teraz nemala až toľko hereckého priestoru, ako tomu bolo predtým, alebo sa mi to skrátka možno iba  zdá? • Asi úplne najväčšia výhoda podľa mňa spočívala snáď predovšetkým v tom, že obidva tituly sa nakrútili v tesnej nadväznosti hneď za sebou, a tak už samotné [filmové] dianie začínalo zhruba po 48 hodinách odkedy vlastne skončilo to predošlé, z čoho vyplývala akási nefalšovaná autenticita, proste; taký pocit, že postavy "takmer" vôbec nikam neodišli... ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Zábavná italská klasika se ve druhém díle odvrátila od milého humoru a začala sázet na venkovskou drbárnu. Přiznám se, že jsem přitom smíchy nespadl ze židle, za břicho jsem se nepopadal a ani žádné sousedy jsem hurónským smíchem nevyrušil ze spánku, ale úchvatné pěvecko-taneční číslo Výtržnice mi umožnilo dát alespoň tři hvězdy ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Posun od vesnické idyly ke commedii dell´arte je tak výrazný, že autoři raději dali na záčátek ospravedlňující titulek vymezující hranice mezi filmem a realitou. Sicův strážmistr dostal prostor pro svoji výřečnost (předobraz Dottore - výřečný a požitkářský), Výtržnice nejen zpívá, ale i tančí (předobraz Kolombína) a Stelluti přpomíná Innamorati (zamilovaný se po různých peripetiích a trápeních dostane ke své milé). ()

Galerie (7)

Zajímavosti (1)

  • Exteriéry filmu, stejně jako v jeho předchůdci v tetralogii Chléb, láska a fantazie (1953), byly natočeny v Castel San Pietro Romano v Laziu, ve východní části provincie Řím. (classic)

Reklama

Reklama