Godzilla II Král monster

Celé Monster univerzum začíná vypadat jako hodně těžký průser, který je čím dál těžší financovat. Největší problém spatřuji v tom, že nevznikají kvalitní filmy. První Godzilla byla docela fajn, ale lidi si stěžovali že se dlouho čeká na nějakou pořádnou bitku. Kong Skull Island dodal fajn akci a hlavně skvělé herce. Jenže pak přišla druhá Godzilla a ta nám nedodala ve své podstatě vůbec nic. Postavy jsou na pecku mezi oči od samého počátku, všechny bych je nechal nemilosrdně sežrat. Akci jsem čekal mnohem zajímavější. Z upoutávek jsem cítil napětí, které se ve výsledku jaksi rozplizlo. Výsledkem je přeplácaná nezajímavá patlanina, která dokáže maximálně ohromit menší děti. Opravdu se nejedná o dobrý film. 40% (23.08.2019)

Tenhle monsterverse je zatím raritní ukázkou variabilních filmařských postupů, které jednotlivé filmy vzájemně značně diferencují. Godzilla (2014) byl možná nejosobitější blockbuster dekády, který chytře vázal dění na vizuální perspektivu postav a bezvýslednost jejich konání, Kong: Ostrov lebek zase nabídl přímočaré a formálně nadnesené dobrodružství s důrazem na lidské činy (které vše obrací k horšímu). Třetí pokračování s ohnivou ještěrkou v hlavní roli se vydává někam mezi - z jedničky si bere seriózní snahu o osudovost a zobrazení nicotnosti lidských aktérů, od Konga zase přebírá vypravěčský drajv, větší prostor pro střetnutí monster (nebo s monstry) a aktivnější lidskou účast v partii Titánů. A asi nemusím oddalovat tvrzení, že oscilace mezi dvěma takto různými přístupy vytváří dost neosobní přístup a často poněkud zjednodušuje, možná až oslabuje jednak charakter monstrózních střetnutí, jednak úděl a motivace lidských hrdinů. Katalyzátorem děje je totiž skupinka lidí, jejíž význam však postupně slábne a nakonec zcela ustupuje protlačovaným rodinným poutům a oné bezbrannosti tváří v tvář všemocným titánům. Kladné postavy se zase snaží celou dobu aktivně jednat, jenže svými činy (které ale naštěstí většinou nejsou hloupé ani naivní, naopak srozumitelně motivované) jen naplňují potřebnou funkci oddalování vyvrcholení (na rozdíl od jedničky, kde se postavy na vyvrcholení jen snažily připravit). Na druhou stranu vyprávění náramně odsýpá a rytmicky zasazuje monumentální akční sekvence do příběhu, který systematicky přešlapuje mezi subjektivním sledováním všech hrůz a škody monstry napáchaných a mezi obdivováním Godzilly, jejíž ikonický obraz film rozvíjí a stupňuje. A jednotlivé zvraty na sebe plynule navazují a v podstatě dávají smysl, byť je často zjednodušuje šíleně rychlé přesouvání prostorem a samozřejmě ona nerozhodnost, jakým dominantním směrem se vydat. Jednotlivé scény a jejich inscenace jsou sami o sobě skvělé a je velká škoda, že se kolem nich úplně nepovedlo uzavřít soudržnější dějový oblouk. Rozhodně ale pořád zajímavě řešený přístup k rozsáhlé mytologii světa, na nějž si někdy rád posvítím znovu. 70% (08.06.2019)

History shows again and again how nature points out the folly of man. Godzilla II dokazuje, že MonsterVerse je tím vůbec nejlepším pozápadněním východního díla. Američani všechno racionalizují a tentokrát to paradoxně je jen ku prospěchu celého univerza. Godzilla Garetha Edwardse byla atmosférickou žánrovkou postavenou mimo klasické stereotypy, co skládala poctu primárně Hondově filmu z roku 1954 a monster filmům obecně. A jako taková funguje v rámci MonsterVerse na chlup stejně, jako první Godzilla vůči svým následovníkům z původní série. Oproti ní je totiž pokračování Michaela Dougherty epický love letter plný akce a dech beroucích monster bitev. King of the Monsters vzdává hold celému Toho kánonu ve všech jeho aspektech a divoce rozkopává vrátka sdíleného vesmíru dokořán. Dougherty si je moc dobře vědom, v čem spočívá kouzlo kaijû žánru a stejně tak dobře ví, čeho si na něm fanoušci nejvíc cení. Na jeho filmu je to zatraceně znát. A že je určený primárně fanouškům z něj automaticky nedělá film špatný. Dougherty prostě promění ve zlato, na co šáhne. A to pomrkávání na konkrétní G-filmy nebo třeba Carpenterovu Věc je prostě boží. (30.05.2019)

Nic bombastického, ale příjemná ekologická agitka prošpikovaná populárními monstry. Mothra je krásná, když rozevře svá zdánlivě křehká křídla, Rodan rozsévá ohnivou zkázu a King Ghidorah je prostě král! Ze zbývajících sedmnácti zmiňovaných monster jich během filmu zahlédnete jen pár a většinu na monitorech, tam se ale mihne i Kong. Nevím, jak kdo, ale já se vydal do kina na souboje oblud. Jasně, mohl bych naříkat, že se bily většinou jen krátce, ale nechť. Nejlepší ze všech byl samozřejmě tříhlavý Gidorah, který má ode mne deset hvězd. Lidi až tak důležití nebyli, ale Ch. Dance mohl dostat mnohem více prostoru. Drak stojící na vrcholu sopky je jedním z nejkrásnějších obrazů. Jen jsem čekal poněkud ničivější devastaci měst v přímém přenosu, ale vyvažuje to u mne podmořská cesta. Celkově jsem byl spokojený a 3,5* zaokrouhlím nahoru. (31.05.2019)

Ah shi... Vyčítat Godzille, že v ní jsou hloupí lidé je trochu nefér. Oni byli vždycky hloupí a jejich jednání často nelogické ba přímo dementní. Navíc ta Godzilla za to nemůže. Hybatelé děje v čele s nesympatickou vědkyní jsou na pěst, ale daří se jim budit monstra, které ničí města a dávají si do nosu. Díky aspoň za to, jinak se nemá cenu lidmi vůbec zabývat. Bitek je více a jsou mnohem monstróznější než před tím. Drak mimozemšťan je baculovi důstojným soupeřem. Červ/můra je za největšího sympaťáka a nechybí ani pták Noh (letecká honička je neuvěřitelná) nebo mamut. Pokračování s Kongem má dle mě už předem jasného vítěze, ale rád se na to utkání podívám. Příště ale méně lidí prosím. (31.05.2019)