Rogue One: Star Wars Story

Edwards, Gilroy... anebo kdokoli, kdo přetáčel, přestříhával a tvaroval tenhle galaktický masterpiece, jsou PÁNI! Z černobílé (leč vynikající) pohádky se stala šedá zóna, kde se slévá hranice mezi dobrem a zlem, dobří páchají skutky, z nichž hledají vykoupení. A kde ti, kteří dělají černou práci, končí většinou mentálně destabilizovaní, anebo rovnou s blasterem vypálenou kérkou v zátylku. Do toho témata hodnoty individuální lidské oběti a jejího dopadu na širší vesmír a povýšení Síly zpět na čiré náboženství. A příjemná snaha nenechat postavy se pateticky vykecávat i pro ty pomalejší v publiku. Řval jsem jako želva a ani jsem k tomu nepotřeboval vaderovský masakr, který je ve své minutě velkolepější než cokoli z Lucasových prequelů. (14.12.2016)

Hvězdné války pro mě vždycky byly ságou, která je založená na dobrodružství, úsměvné naivitě, sympatických hrdinech a celkem jednorozměrných, ale ve výsledku zábavných postavách. Rogue One nemá nic z toho. Nic proti snaze natočit temnější příběh, ale snaha dělat z rebelů tak trochu svině, které se nebojí pobíjet nevinné, protože „účel světí prostředky“, jsou spíš rušivé než zajímavé, stejně jako všechny ostatní pokusy o drsnější atmosféru a snahy dělat z téhle sci-fi podívané válečnou záležitost. I když ono by to fungovat mohlo, jen by u toho musely být zajímavější postavy, o kterých něco víme. Ne dva Asiati, kteří jsou s hrdiny v jedné partě proto, že se náhodou potkali ve městě a stali se z nich nejlepší kámoši během scény, co nejspíš skončila ve střižně.Nikdo z celé bandy prostě není ani trochu zajímavý, nedovede vzbudit žádné emoce a prostě tam jen je a buď se tváří jako slepý polojedi nebo tlustý milovník velkých zbraní. Tím ale jejich veškerá zajímavost končí. Nikdo není vtipný, nikdo není cool, nikdo není děsivý, prostě tu jsou, létají z planety na planetu a vy jim máte fandit, protože to pan režisér řekl. A čím víc nabíhají minuty, tím je to celé unavenější a otravnější. Naštěstí Rogue One vypadá skvěle a ve své poslední půlhodině vytáhne z rukávu skutečně epickou vesmírnou řežbu, takže nakonec jsem z toho kina odcházel ne spokojený, ale rozhodně ne naštvaný. I když jsem se s každým dalším odkazem na epizody 4-6 cítil víc a víc trapně. Průměrně zábavná velkolepá podívaná a docela velký krok mimo pro celou ságu. Doufám, že poslední. (15.05.2017)

„Důvěra musí být vzájemná.“ Jen snaha vytřískat z fenoménu SW další peníze? Nakonec jsem tomu přeci jen šanci dal a nelituju. Ano, zprvu jsem měl problém naladit se na atmosféru, proniknout do filmu. Ale s přibývající stopáží mě bavil čím dál víc. Postupně jsem nacházel zalíbení v postavách a objevoval „pravého“ ducha SW. Užíval si technickou stránku filmu, akci i hudbu (téměř bez Williamse!). Dost odvážné bylo ale i „oživování“ některých postav (maskéři dělali, co mohli). Ať už šlo o „zásahy“ menší (Bail, C-3PO, stylový „badass“ Vader) či radikálnější (Monthma, Leia a hlavně zcela démonický Tarkin). Došlo na humor (skrz průpovídky K-2) i dojetí (z obětí). Vytknout by se dala řada věcí, ovšem vyloženě špatní byli jen „falešní inspektoři“. Už u Epizody VII jsem nad 5* váhal, u Rogue to mám stejně, ovšem ten slabý plný počet mu přece jen přiklepnu. Jsem prostě SW fanoušek každým coulem, léčit se nehodlám. „K?“ - „Naše optimální cesta do archivu vede kolem pouhých 89 vojáků. Zabijí nás nejpozději ve 33 % cesty.“ (28.06.2017)

Já nevím mě to nebavilo. Je to takové nijaké ani nevím kam to zařadit, nebýt tu pár odkazů, známých propriet, zrestaurovaných postav a občasný hudební motiv, tak to těžko identifikuji jako Star Wars a hlavně prázdné a nic neříkající. Největší problém pak představují postavy které mi byli absolutně ukradené v tomhle dává mistr Abrams a Force Awakens packalovi Edwardsovi a Rogue One těžký K.O, bez emocí a zájmu o vývoj děje to nemůže fungovat a nezachrání to ani slušné finále. Konec s Darth Vaderem nejlepší, ale to nestačí. Jsem fanda SW, ale 3* nedám, když vidím to hype a další film co bude klátit miliardy a přitom se na značce jen přiživuje.45% (26.12.2016)

Chtěl bych křičet "je to skvělé, chci víc!", ale vlastně nemůžu. První dojmy jsou silně rozporuplné a ani den po projekci si ještě pořádně nesedly. Edwards je skvělý režisér a ona závěrečná dvacetiminutovka na Scarifu dokáže pěkně zvednout ze sedačky, ale jeho Rogue One není ani zdaleka tak strhující, jako Abramsova Epizoda VII, ať už jde o vyprávění či samotné postavy. Nehledě na odpudivého digitálního Petera Cushinga a... a další; v tomto případě ne vždy účel světí prostředky. Nebetyčným zklamáním je pak Giacchinovo neinvenční, nudné score. Pořád si ale myslím, že veškeré zmiňované nedostatky (s výjimkou Cushinga) jsou způsobené předně tím, že jsme pořád mimo rámec hlavního vyprávění a některé mikrosvěty holt nejsou tak epické. Teda alespoň napoprvé. Doufám... Druhá projekce snad všechno napraví. Snad... (15.12.2016)