Zátopek

Od Zátopka jsem měl velká očekávání, protože jsem od Davida Ondříčka viděl dosud všechny celovečeráky a postupně si u mě nastavil laťku hodně vysoko. Navíc jsem si uvědomoval, jak dlouho trvalo tenhle film zrealizovat, a kolik úsilí to stálo. A aby toho nebylo málo, v přímém přenosu jsem sledoval, jak si Zátopek ukradl České lvy z velké části pro sebe. Teď už můžu konstatovat, že poměrně dost zaslouženě. Zátopek je kvalitou filmem takřka světové úrovně, a to bez nadsázky. Ondříček natočil podívanou, která nenudí a baví, má víc než podařenou technickou stránku, dynamické sportovní scény, pro mě překvapivý humor, výborně zahrané postavy (úsilí, které do přípravy na svou roli vložil např. Neužil, jde opravdu vidět) a slušný příběh…ano, právě na něm vidím asi jedinou kaňku na celém jinak podařeném celku, protože z těch 2 dějových linií mě ta novější až tak nebavila, víc jsem si užíval dění ze Zátopkovy aktivní kariéry. Podtrženo sečteno, hodnotím solidními 4*. Vrcholy Ondříčkovy tvorby vidím jinde, přesto jde o velmi kvalitní záležitost. (24.07.2022)

"Já chcu vždy vyhrát. Zúčastňovat se můžó ti za mnó." Zátopkovi jsou nesmrtelní. Narodili se ve stejnej den a ve stejnej den vyhráli i olympiádu. To se asi nedá překonat. Taky to byli moc fajn lidi. Strávil jsem s nimi jednoho Silvestra a musím konstatovat, že mezi baviči Ťopek neměl moc konkurentů. K historický věrnosti filmu se nechci moc vyjadřovat, protože některý věci si pamatuju trochu jinak, ale netuším jestli správně. Jsem si však jistej tím, že jsem viděl naprosto dokonalýho Emila, sportovně absolutně netrefenou Danu, báječný funkcionáře a úplně zbytečnýho Clarka s titulkama. Přesto jsem si to užil. (23.12.2022)

Vydřený film plný úsilí, schematičnosti a deklamací (ty mi vadily už v Dukle, tady mi to opět připadá naprosto neposlouchatelné - a devět let jsem žila na Moravě, kde mám i kořeny, tak to není tím, že bych měla z pražštiny nepřizpůsobené uši). A ať už měli Zátopkovi v životě nějakou hloubku nebo ne, film ji mít měl. Takhle se z něj stala přesně ta nuda a vězení, které se jim neměly stát z manželství. Zas mi chyběl u tvůrců nadhled a dů-vtip (což nemá nic společného s vtípky typu pivo je česká minerálka rozesetými po filmu s téměř "mankovsky" obsedantní pečlivostí), uvolněné porozumění. Zátopek i jeho žena pro ně zůstali jako osobnosti nerozlousknutou ambivalentní záhadou, kterou nějak na povrchu zpředmětnili, aby nikoho neurazili a tu a tam i potěšili, místy vychytrale, ale nijak moudře, ani porozumivě, a nedobrali se za 130 minut ničeho. Nevíme o Zátopkovi o moc víc, než před filmem, a není to uspokojivé zjištění, protože ani nevíme, proč nevíme. Venkoncem jalový počin. *~ (28.08.2021)

Životopisný portrét fenomenálního (socialistického) sportovce, jemuž nekompaktnost a zkratkovitost hodně ubrala na působivosti. Václav Neužil si však svého Emila Zátopka dokonale užil a podřídil mu naprosto vše. Ačkoliv ho se slavným běžcem nepojí úchvatná podobnost (maskéři si vyhráli jen s charakteristickou pleší), je v gestech a mimice věrný svému předobrazu. A všechny ostatní herce vytlačuje ze zorného pole. Jeho osobité ztvárnění je na filmu tím nejlepším. (Jeho) výkony na trati jsou velmi působivé. Mimo běžecké tratě už film nenabízí tolik převratně zajímavého. Tradiční komunistické persekuce, které jsou velmi limitovaným způsobem předvedené a znázorněné. A posléze se ke všemu přidala dějová předvídatelnost, rozkouskovanost a scenáristická naivita. Zcela otřesná byla naroubovaná naprosto nedůležitá linie s atletickým rekordmanem Clarkem, která v podstatě rozjíždí retrospektivní ráz filmu. A díky za tu retrospektivitu, jinak by se to setkání v neblahém roce 1968 snad ani nedalo ustát a vydržet. Díky i za zchátralý stadion za brněnskými Lužánky, který neprcá jen se Švancarou, brněnským fotbalovým fenoménem, ale posloužil také jako kašírované olympijské stadiony v Londýně a Helsinkách. Ne, opravdu jsem si nevšiml, že se jedná o někdejší dominantu jihomoravské metropole. Pochopitelně se film nevyhýbá ani zkreslení mnoha faktů (viz plánované těhotenství Zátopkové, která děti nikdy mít nemohla a dobře to věděla). Docela jsem postrádal popisky u některých zlomových (sportovních) událostí. Orientovat se v některých časových obdobích bylo poměrně náročné. Režie Davida Ondříčka oplývala v globálu kvalitou, kamera Štěpána Kučery se zaskvěla, scénář chtělo podstatně vypilovat. Václav Neužil alias Emil Zátopek měl evidentně natrénováno a filmu urval dobré skóre. 6/10 (08.10.2022)

Václav Neužil si jde zaslouženě pro Lva. Obdivuhodná přeměna, která musela bolet a stát ohromné nezměrné úsilí. Klobouk dolu. Potom se mi líbila bodrá hanáčtina v podání Marthy a James Frecheville, velký sympaťák. Bohužel detaily se Zátopkovic život a stereotypnost v zobrazování komunistických postav (tentokrát je to Josef Dostál, funkcionář Miklušův), kdy nepochybně musel Emilovu cestu na vrchol a až do bahna potkat přehršel figurek a činovníků, ale ve filmu potkáte za dvacet let života jen dva. Když už museli vymyslet epizodní roli Pleslovi, měli tvůrci tuhle příhodu na konci aspoň objasnit. 5 dávám za krásně natočené retro a výkon Neužilův, protože ten jeho optimistický a přátelský Emil se mu s klidem dá věřit. (08.10.2022)