Stepující stonožka

Další z komedií o francouzských (ne)odbojářích. Tentokrát je však vtipu poskrovnu a celé je to takové línější a nucené. Naivita a bezelstnost hrdinů filmu je sice sympatická, ale veškeré situace, které mají být vtipné, jsou spíše křečovité a vyzní do ztracena. U nás se o něco podobného pokusili Miloň Čepelka s Jiřím Šebánkem ve filmu Stůj nebo se netrefím a musím říci, že jejich film byl o poznání svižnější, byť kvalit francouzských majstrštyků taky nedosahuje. Kdyby se to autoři rozhodli natočit jako akční film s komediálními prvky, možná by to dopadlo lépe. (05.02.2017)

Francouzské komedie mám velmi rád a jelikož je má rád i můj tatá, tak jsem na nich vyrůstal. Společně se slavnějšími komediemi jako je Sedmá rota či Fantomas je tohle další z nich. Bohužel jsem ji naposledy viděl, když mi bylo tak deset a absolutně jsem si nepamatoval herce natož název. Tudíž jsem musel využít zdejší diskuzi - hledám film (Tímto moc děkuji uživateli Šimpy). Není to nejlepší komedie Jeana Giraulta, ale určitě příliš nezostává za svými staršími kousky. Škoda, že Michel Galabru nehrál větší roli :(. Stepující stonožku si opět musím někde sehnat a po dlouhé době zkouknout, protože vím, že mě to tenkrát moc a moc bavilo..... (24.07.2008)

Původní úmysl byl dobrý, ale nakonec se tvůrcům nepodařilo dotáhnout slibný námět do dokonalého konce. Filmu sice nechybí spád, ale spousta humoru se tak trochu míjí účinkem a jen několik málo vtipů mě dokázalo skutečně rozesmát. Nicméně se nedá jednoznačně říct, že je to špatný film, to tedy není, jinak bych mu nedal ty 3 hvězdičky. Jenom mohl být klidně i o kousek lepší. (17.04.2003)

Výskyt humoru není zaručen a divák bude dost stepovat, aby se ho vůbec dočkal. Je-li divák stonožkou, čekání unaví jeho končetiny. Vlastně jsou zde jen dvě humorné scény. První přijde asi po hodině, když dva odbojáři v převleku za gestapáky vysekají z maléru svého třetího kamaráda, který byl v převlečení za ženu dopaden při razii v nevěstinci. Mimochodem, na tu dobu pěkné kněžky lásky. Od této povedené scény se tempo filmu výrazně zvýšilo a bylo doplněno groteskním finále, v němž se nalézala druhá humorem načichlá scéna. Německý generál divoce souloží se svojí podřízenou a jeden z odbojářů jim při tom "asistuje" schovaný pod velkou postelí. Pelest pod přírazy naráží do jeho hlavy. Poměrně vděčný a nikterak nápaditý humor v chaotickém rozložení zápletky se jako stonožka vine celým filmem. Na zápletce se dalo zapracovat. Tahat se celý film o jednu sochu, mně přišlo poměrně stereotypní. Posléze už napětí kolem osudu sochy opadávalo. Herecké obsazení hodně neokoukané. Určitě existuje spousta diváků, kteří si herecký trojlístek Perrin-Mirremont-Moreau vybaví v souvislosti snad jen s tímto filmem. U mě tomu tak rozhodně je. Dabing ok, patřil k těm kvalitním. Kudrnáče Francise Perrina daboval Mirek Středa, ale k němu by se hodil Pavel Trávníček, který daboval Rogera Miramonta. Jean-Jaques Moreau mně typově připomínal německého komika Mike Krugera (maník z komedií o nosáčích). Neznámějším v hereckém ansámblu byl vždy skvělý Michel Galabru geniálně nadabovaný jeho dvorním dabérem Soběslavem Sejkem, který se i ve vedlejší roli nikterak neztratil. Z německých oficírů číšil respekt, ale samozřejmě jejich postavy musely být ty méně prozřetelné, aby svojí chytrostí nepřevyšovaly mazané francouzské odbojáře. Film nevyužil potenciál jejich postav naplno. I u komedie, která si dělá legraci z války, by se měl divák strachovat o svoje hrdiny. Tady, až na pár nevýrazných náznaků, k ničemu takovému nedochází. Vlivem řídkého děje se po půl hodině filmu stalo, že mně to připadalo, že mám za sebou nejméně o hodinu delší projekci. Bohužel, ještě víc jak hodina filmu byla přede mnou. Zpočátku pořád to samé omílání jednoho, do toho se přidal zrychlený pohyb postav v rámci groteskního rázu. Film spasila závěrečná půlhodina v dynamičtějším ražení. Ale ani ta nebyla nic tak extra. Ve výsledku je tahle letitá a proslulá komedie chaotickou kravinkou, která je zbytečně přechválená. O nic nepřijdete, když ji nikdy neuvidíte. Tenhle galský kohout by potřeboval víc zrní. Málo ho odbojáři krmili stonožkami. 40% (28.06.2015)

Komedie, kterou bych označil jako kvalitní. Není výjimečná, ale některé repliky se vám opravdu zaseknou pod kůži, jako ten při příjezdu hlavních hrdinů s partyzánem na nádvoří zámku strýčka jednoho z nich, které je ovšem obsazeno německým oddílem: "Klid, to se zvládne, usmívejte se," nabádá jeden z trojice hrdinů, na což partyzán reaguje: "Jo, fajn, usmívejte se. Falešný doklady a v kufru dva samopaly!" Velice hezká byla epizodka právě onoho strýčka v podání Michela Galabrua. A tohle je právě jeden z případů, ve kterém bych nechal historická data plavat stranou, nakonec tvůrci filmu to dali najevo i tím, že skutečné historické postavy jsou znázorněny jen stíny. (29.06.2008)