Monsieur Hire
Monsieur Hire
Monsieur Hire
Monsieur Hire
Režie:
Patrice LeconteKamera:
Denis LenoirHudba:
Michael NymanHrají:
Michel Blanc, Sandrine Bonnaire, André Wilms, Cristiana Réali, Bernard Soufflet, Philippe Dormoy, Luc ThuillierObsahy(1)
Drama osamělého člověka, který se svým způsobem odlišuje od svého okolí a lidé ho tedy nemají rádi. Když je ve městě zavražděna mladá dívka, podezření padá na něho. Nedokazuje svou nevinnost, neuvědomuje si vážnost svého postavení. Je zcela zaujat pozorováníme dívky, která bydlí v protějším bytě, vášnivě se do ní zamiluje a je ochoten obětovat vše za její náklonnost... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
Nečekejte žádnou sentimentální podívanou, ale bolest, smutek a touhu ukrytou pod nevýrazným povrchem pana Hireho. Dalo by se říct, že jeho pocity dostatečně vyjadřují mimické výrazy v jeho tváři při různých situacích. Jeho nepřístupná a uzavřená povaha je proto terčem nejen různých posměšků, ale potažmo i závažného podezření. Velmi bolestný, mrazivý a depresivní snímek, kde souhlasím se slovy, které tam jsou vyjádřeny : "Všechno je možné". ()
Pan Hire se sem tam usměje, ale úsměv mu pokaždé okamžitě spadne, jakoby měl ochablé mimické svaly. Pan Hire občas vypění. Je to stejně nečekané, jako když se usměje. Pan Hire má tvář většinu času bez výrazu a oči s děsivou nehybností fixované na jeden bod. Pan Hire se umí dívat. Pan Hire umí čekat. Pan Hire je vždy perfektně upravený a jeho zevnějšek posiluje dojem neživotnosti. Pan Hire vypadá jako mrtvola vystavená v rakvi. Neživotný pan Hire vyvolává v člověku velmi živé pocity – čím déle se na něj díváme, tím méně cítíme strach a odpor a tím více soucit a smutek. Protože pan Hire má také city. ()
Ve filmu sice figuruje vražda mladé ženy, ale dakeko spíše než klasické kriminální drama se jedná o zajímavou psychologickou studii lidské osamělosti, zatrpklosti a odcizení. V první polovině snímku nás scénárista ještě nechává tápat a film díky útržkovitým scénám a nelineárně vyprávěnému příběhu vzbuzuje v divákovi řadu otázek, jaká je role jednotlivých postav dramatu, ale v polovině snímku odhalí karty a film funguje především díky emocím lítosti nad tragickou postavou podivínského krejčího. Pan Hire bydlí sám a jeho jedinými společníky jsou bílé myšky v teráriu. Ba co hůř, vedle příležitostných návštěv bordelu je jeho jediným koníčkem šmírování půvabné sousedky od naproti. Jednoho dne ale jeden z nich udělá krok ke sblížení... Jenže se nejedná o milostné drama, ale o hořký příběh nenaplněných citů. Pomalý film, kde i nelítostný zápas v boxerském ringu doprovází tóny smyčců klasické hudby. Celkový dojem: 80 %. ()
Pro mne zvláštní film, ani nevím, jak jej hodnotit. Po celý film jsem se vcelku nudil, dialogy mi přišly nevěrohodné, jako i herectví hlavních hrdinů a vlastně celý film. Přesto jsem v noci po jeho skončení dlouho nemohl usnout a myšlenky se mi vracely k panu Hiremu a mrše Alici, takže mne ten film vlastně dostal. Abych nezapomněl - skvělá hudba v pasážích, kdy pan Hire šmíruje u okna - největší plus snímku. ()
Představte si, že ležíte na pláži, od moře vane příjemný větřík, sluníčko svítí tak akorát a vám je tak mile ospalo. Najednou od moře zafouká vítr silněji a první vlna vám slaně zamokří nohy. A než se nadějete, je tady bouře, která nemá obdoby. Najednou se ocitáte v oku hurikánu, který s vámi cloumá na všechny strany a vy vůbec netušíte, kdy a jestli vůbec vás vyvrhne. Přesně takhle působí tento prazvláštní film. Nejdříve unyle a odtažitě a najednou vás zahltí takovými informacemi, že je vůbec nejste schopni v tom zběsilém tempu zpracovávat. ()
Reklama