Druhá šance

„SPÁCHALI JSME ZLOČIN.“ … „NENÍ TO ZLOČIN. MY HO ZACHRÁNÍME.“… /// Barnevernet na dánskej způsob. K druhý šanci je prej potřeba dát trochu tý Boží spravedlnosti do rukou člověka. Tomu nevadí, že půjde o zločin. A my dostaneme jasnej důkaz o lidský pošetilosti a snaze rozhodovat o všem. Ovšem Bůh není… (a když ano, tak má kurevskej smysl pro černej humor!). Jednoduchá myšlenka (s parádní pointou) a dramatická filmařina ve vánočním příběhu, od kterýho sváteční atmosféru nečekejte. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Baví mě, když Králokat trpí. 2.) Rozhodl jsem se, že práva (všech) dětí ochráním sám. Thx za titule "cricket277". /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.08.2015)

To si dám zas na dlouhou dobu od dramat pokoj. Né vážně. Na Druhou šanci jsem se těšil a čekal jsem skvělý drama thriller. Navíc jsem zjistil, že tyhle severské filmy jsou skutečně dobré. Každopádně musím říct, že v rámci dramat, v rámci depresivních dramat, byste se letos nedočkali lepšího snímku. Na tomhle snímku je vidět, jak je tenká linie mezi dobrem a zlem. Detektiv Andreas (Nikolaj Coster-Waldau) je možná hodný člověk a dobrý policista, ale když se mu ze dne na den zhroutí svět, tak nezbývá než dělat rozhodnutí za rámec morálních hodnot. Film má tísnivou atmosféru od začátku do konce a přichází zvraty, které jsou skutečně nečekané. Nikolaj po vzoru Lovců hlav (2011) hraje opět parádně. Deprimovaného a zničeného člověka mu v určitých scénách věříte stoprocentně. Především ty, co se odehrávají v autě. Skvělý dramatický výkon. Začínám mít tohodle dána hodně rád. Film je jako drama tak silné, že stačí vidět pouze jednou. Ne proto, že by bylo špatné, ale protože je skutečně silné. [Viděno v originálním znění] (79 %) (19.03.2016)

Velmi depresivní...kruté, ale i lidské, i když na příběhu je dost vidět ženský pohled na věc. Každopádně celkově je nepřehlédnutelná dánská tvůrčí škola, která nabízí precizní, jemnou režii a excelentní způsob vyprávění (počáteční retrospektiva vynikající) a skvěle gradující děj. Nicméně na pilu se zde tlačí tak, že mé čtyři hvězdy řadím k těm slabším. (17.02.2018)

Herecky asi nejsilnější sestava, kterou na severu můžeme najít. Nikolaj Coster-Waldau z Game of Thrones je hodně velké lákadlo a k tomu si připočtěte Ulricha Thomsena z Banshee a Nikolaje Lie Kaas, který momentálně vévodí severskou kriminální quadralogii, jehož nejnovější počin Složka 64 startuje v kinech už za 4 dny. Druhá šance je dusný, nepříjemný, autentický Drama/Thriller, který především pro rodiče( matky) nebude velmi příjemně koukatelný. Film se soustředí na dvě rodiny ( jedna narkomanská sociálně slabší, druhá zajištěná, ale štěstí jim velmi nepřeje). Musím říct, že film má opravdu sílu a nebojí se ukázat scény, které běžně ve filmech nevídáme viz. scéna kdy batole leží na wc od výkalů a moči byla více než šokující. Režijně, scénaristicky i herecky bezchybné a s velmi bezútěšnou atmosférou podpořené. 80% (21.01.2019)

Ono to není vyloženě špatné, v určitých jednotlivostech to funguje a námět sám o sobě má opravdu potenciál, jenže jako celek je to hrozně vyhrocené, složené především ze silně prvoplánových dramatických zvratů a taky dost vyděračské. No Amíci by jistojistě zatleskali ve stoje, jenže mě nezbývá nic jiného, než být opět zklamaný. Tři filmy jsem od Susanny Bier viděl a ze všech mám víceméně stejný pocit v tom, že vypadají jako klasické hollywoodské drama. V Po svatbě jsem jí to zpracování žral asi nejvíc, u Lepšího světa to už bylo hodně na hraně a tady se to celé tak převrhlo, že ani ty slabé tři dát vůbec nemůžu. Fakt ale nechápu, proč se to spoléhá jen na silné téma a časté detailní záběry částí lidských těl a hlav mimin živých či mrtvých, když by to především potřebovalo pořádný scénář s pořádně promyšlenými postavami. Ten tomu ale zoufale chybí a tak to i přes slušné herecké výkony (až tedy na Marii Bonnevie, která se neustále tváří jako totální psychopat... i když) a výše vypsané klady fakt nemůžu ohodnotit vyšším hodnocením. V komentářích je to sice samá pětihvězda a nadšený komentář, jenže mě ke spokojenosti nestačí přehnaně vyhrocený neustálý útok na emoce, který je intenzivní jen navenek, ale spíš očekávám něco, co bude skutečně silné i vnitřně - a u evropské kinematografie především. Dánské filmy sice bývají vyzdvihované do nebes, ale u Susanny Bier jsem doteď nepochopil, proč. Ačkoli jo, asi vím proč, ale pitvat se v tom nebudu. A od Jensena, který jí napsal většinu scénářů a sám je taky dost slavný, jsem ještě sice nic neviděl, ale celkem brzy to napravím a doufám, že mi jeho tvorba sedne o něco víc. Protože tohle, tohle mě fakt nebere a žádný silný zdrcují zážitek mi to nedává. Lepší 2* (08.05.2022)