Svéráz národního lovu

Nezaměnitelná a ve své poetice absurdity krásná komedie výrazného ruského režiséra Aleksandra Rogožkina. Trochu podobná těm jihobalkánským, které točí třeba Emir Kusturica, ale oč méně akcentu klade na symbolickou rovinu oproti Kusturicovi, tím více je tu (pseudo)filosofických dialogů a situací vyvěrajících z bodrosti šíré ruské duše, které jsou ze středoevropského pohledu tak absurdní, že jde až hlava kolem a bránice nestačí pracovat... Konfrontace pohledu Západoevropana, v tomto případě finského studenta, který jede v rámci své diplomové práce studovat etiketu legendárního ruského způsobu lovu, a který je ale v praxi konfrontován s hektolitry vypité vodky a gubernátorskými praktikami prominentních lovců, kteří za celou dobu uloví leda tak obyčejnou krávu (ale ještě ji navíc stačí nezapomenutelným způsobem transportovat do jejího chlívku podzvukovým Migem) a většinu času stráví zpíváním (úžasných) ruských dumek a pokuřováním čibuků, s realitou současného ruského způsobu života je dokonalá. Nejlepší na tom celém ale je paradoxní poznání, že finský studentík, zprvu vystrašený a šokovaný, do celé téhle ,,picí" mašinerie a koloběhu absurdit bez problémů zapadne a prolomí všechny, i ty nejhlubší jazykové bariéry (neodolatelně roztomilé rusko-finské dialogy s mou kultovní postavou, s bodře svérázným Kuzmičem). Vždyť vodka (ať už ta finská či ruská) chutná všude na světě stejně... (27.01.2007)

Svéráz národního lovu nie je až taký dobrý a vtípkami našlapaný ako rybolov, ale aj tu nájdeme dostatok absurdných scén, nechýba všadeprítomný alkohol a vodka, bezchybné originálne prípitky generála Michaliča a aj ďalší parťáci z rybolovu Serjóža, Kuzmič, Ljovo, ... (píšem ako (ne)počujem) a znovu je dej nejako prepojený s Fínskom. Občas som mal pocit, že scenárista pri vymýšľaní niektorých scénok nemohol byť triezvy a nebudete ďaleko od pravdy ak si myslíte že k lovu takmer ani nedojde. Už sa teším na ďalšie voľné pokračovania s ruskou alkoholickou partičkou. Tí by už asi mohli natočiť čokoľvek a nedal by som menej ako 3. (18.12.2017)

Herdek, viděli jsme všichni stejný film? Já teda hodinu a půl sledoval partu svérázných "lovců", kteří loví takovým způsobem, že pobíhají po lese s flintami, furt chlastají vodku a dostávají se do situací, které asi mají být strašně vtipné, ale drtivá většina z nich je v lepším případě těžce nevtipná a v horším vyloženě trapná. Pousmál jsem se asi dvakrát, zbytek přežil až přetrpět a taky se u toho strašně nudil, jelikož se tam absolutně nic neděje a vlastně by to mohlo skončit po jakékoli scéně a efekt by byl stejný. A jelikož tam jsou tři absurdní scény (z čehož dvě jsou samoúčelné a nikam negradují (což mě naštvalo hlavně u Yettiho - pár vteřin jsem si říkal "Konečně!", ale pak už z toho nic nebylo), takže za něco stojí jen ta se stíhačkou), tak to někteří okamžitě titulují jako neskutečně absurdní komedii. Tak, a teď to zhrnu klidněji. Já sice chápu, co tam má být vtipné, ale nic to nemění na tom, že mi to vtipné vůbec nepřišlo. Asi jsem suchar, že to nedokážu docenit, ale tenhle ruský humor mi byl prostě cizí a zalíbení jsem si v něm rozhodně nenašel. Vlastně ani nechápu, o co tomu šlo - je to lidová zábava? Satira na Rusy? Oslava ruské svérázností? Nebo prostě jenom komedie bez jakýchkoli dalších ambicí? Nevím, prostě to je ve své zemi kult a tady kupodivu taky, byť znatelně menší. Já ho nechápu, druhou šanci mu nikdy nedám a ostatním dílům taky ne. Nesedlo mi to, nebavilo mě to, nudilo mě to, nerozumím tomu, děkuji, viděl jsem, odcházím a ta slabá druhá hvězdička je hodně těsná. Asi jsem mimo já, protože i z mých oblíbených uživatelů z toho jsou skoro všichni relativně nadšení. Slabé 2* (09.10.2023)

Na ruskou Sibiř přijíždí mladý Fin píšící knihu o lovu. Jeho romantické vize zasněženého Ruska, aristokracie v kožešinách a v saních se trošku míjí se skutečností. Už jen jeho průvodci, kteří nedají bez láhve vodky ani ránu. Do toho přidejte mládě medvěda kradoucí zásoby alkoholu, nesmrtelnou krávu, muže zákona ztrácejícího boty a služební pistoli, časté fyzické úrazy a v neposlední řadě důsledky jazykové bariéry a dostanete skvělou komedii, jejiž sledování je o to lepší, následuje-li půl minuty před vtipnou sénou výbuch smíchu od spolusledovatele. V takových chvílích upřímně toužím po tom být chlap. (02.07.2008)

Sranda to sice byla (pro Rusáky to musí být modla), ale přišlo mi, že tvůrci s fóry hodně šetřili. Celá šílená situace načrtnutá během prvních pár minut totiž skýtala totiž tolik možností, že mě dost mrzelo, když jsem viděl tolik promrhaného potenciálu. Na lov se ale nakonec ožralové dostali a splnili si tím svůj sen. 70% (20.02.2017)