Kamera:
Stéphane FontaineHudba:
Ludovico EinaudiHrají:
Omar Sy, Charlotte Gainsbourg, Tahar Rahim, Izïa Higelin, Issaka Sawadogo, Hélène Vincent, Christiane Millet, Jacqueline Jehanneuf, Liya Kebede (více)Obsahy(2)
Samba se do Francie přistěhoval před deseti lety ze Senegalu. Pracuje načerno v různých zaměstnáních a doufá, že brzy dostane povolení k trvalému pobytu. Jeho neradostná rutina se změní, když potká Alice – manažerku, která trpí syndromem vyhoření a dobrovolnickou prací se snaží dát svůj život zpátky dohromady. Brzy mezi nimi vznikne křehké pouto. Jejich vztah se však nesetkává s pochopením okolí: Sambův strýc synovce varuje, že jej žena opustí, jakmile bude psychicky zase v pořádku, a Aliciiny kolegyně jí zase vyčítají, že si od klienta neudržela profesionální odstup. (AČFK)
(více)Videa (4)
Recenze (137)
Nakache a Toledano dokáží naprosto dokonale odvyprávět náhodné setkání dvou naprosto odlišných lidí se všedními problémy a spojit dva různé světy do jednoho, tak aby Vám po shlédnutí jejich filmů bylo naprosto dobře. Dokáží to tak perfektně, že stejně tak, jako byli Nedotknutelní, si zamilujete i tento film. Možná je tu jeden problém a to ten, že Samba je možná ještě více aktuální teď, než byla v době vydání v rámci celého světa. V době, kdy jsem tenhle film viděl, totiž celou Evropou probíhala vlna nevolí ohledně utečenců, co se snaží z Blízkého Východu dostat na západ a noviny z toho udělaly poměrně aktuální téma. Aktuálnější o mnoho více, než bylo dříve. A dříve už vlastně bylo aktuální víc než dost, když o tom mluví třeba zrovna tenhle film. Aktuální problémy ale celou řadu lidí sere a tak věřím, že se plno lidí najde i v případě tohodle filmu. Za sebe ale musím říct, že Omar Sy a Tahar Rahim zde předvedli tak dobré herecké výkony, že nešlo jejich utečence nemít nerado. Nakonec nám všem ve výsledku dojde, že veškeré tyhle problémy nejsou o skupinách, jako spíš o lidech. Jenže rozdělit je nejde a nikdy nepůjde a vždy o nich budeme mluvit jako o skupinách. ()
Ale jo, nebyl jsem z toho sice tak mimo jako z Intouchables, ale pořád se jedná o velmi slušný počin. Tvůrci se mi svým humorem povětšinou trefovali do vkusu (a to je u mě co říct, obzvláště když jde o film) a dvě hodinky ve společnosti elegantní múzy Charlotte Gainsbourg a zdatně sekundujícího smíška Omara Sy utekly velmi příjemně. 80% ()
Snaha tvůrců zopakovat úspěch s Omarem Sym, naroubovat příběh na aktuální tématiku přistěhovalců a odlehčit to náhodnými, s příběhem naprosto nesouvisejícími scénkami, moc nefunguje. Výsledek neurazí, ani nenadchne, na (romantickou) komedii je málo vtipný, na drama příliš vykalkulovaný, takže zbyl jen takový snadno zapomenutý hybrid (50%). ()
Porušovat zákon, žít na hraně, aby rodina doma nemusela hrábnout a já si po návratu koupil dům u jezera a už nikdy nepracoval? Nebo je to jinak? To jediné jsem si o daných problémech odnesla. Zákon Samba porušuje jen tím, že je ve Francii nelegálně, touží ale po práci. Proč ale? Kde je ta motivace? O co tam vlastně šlo? A ano, ve Francii jako v Čechách, přiživme se na někom v nouzi. Absolutně nemám představu, co si o tom filmu myslet. Láska ale překonala sociální rozdíly, alespoň něco jasného a pozitivního. ()
Možná několikrát provařený příběh o těžkých časech přistěhovalců opět v jiné podobě, takže nic nového pod sluncem, uzavřeme to a tečka. Kdyby nebylo Charlotte a Omara, tak půjde úplně do kopru. Tak v mém případě ani omylem, protože jestli mám hodnotit srdcem a psát o svých pocitech, né jako odborná recenzentka filmových produktů. V mém případě jedu na úplně jiné vlně. Já tam viděla tolik osvěžujících kapek rosy v podobě něhy, jemnosti, lásky, radosti a třeba i tance, které splývaly s těmi smutnějšími kapkami v podobě smutku, nejistoty, chvění a strachu a to všechno podkreslené úžasně laděnou muzikou, že jsem po tomhle filmu chvilku seděla v zamyšlení nad tím, jaký je tenhle svět. Co dobrého každý den přináší, ale současně nám hází klacky, ne..... klády pod nohy. Jak se s tím lidé vypořádávají? Každý nějak jinak.....možná jste to tam také tak vnímali jako já.......... ()
Galerie (39)
Zajímavosti (4)
- Po filmech Ces jours heureux (2002), Nos jours heureux (2006) a Nedotknutelní (2011) se jedná o 4. spolupráci Omara Sy s dvojicí režisérů Oliviera Nakache a Erica Toledana. (Terva)
- Natáčení probíhalo v Paříži. (Terva)
- Film měl nesoutěžní premiéru na filmovém festivalu v Torontu v září 2014. (Terva)
Reklama