Příchozí

Obsahuje spoilery. Třetí admirálův (já vím, shoda jmen, ale snadněji se mi to píše) film, který jsem viděl. Z této trojice nejslabší, což neznamená špatný, protože laťka je nastavená hodně vysoko. Stejně tak to není lepší film než Interstellar, i když hype říká opak. Na to si z dřívějšího filmu až příliš půjčuje. V čem se Arrival zásadně liší od povídky, kterou adaptuje? V první řadě cestou k pochopení heptapodského jazyka. V povídce hlavní hrdinka pochopí mimozemský jazyk tím, že pozorně sleduje tvorbu symbolů a zjistí, že heptapodi začnou psát více znaků najednou, je lhostejné, co zvolí jako začátek a co jako konec, protože teprve celek je důležitý, ne proces vedoucí k jeho vytvoření. A pochopení písma znamená pochopení myšlení a tím pochopení budoucnosti. Ve filmu plného pochopení dosáhne v jakési komoře, kdy se jí dostane jazyk a tím i myšlení mimozemšťanů do hlavy. Jde o zjednodušení proti povídce, dané zdramatizováním děje hrozbou konfliktu (to v povídce není vůbec přítomno). Měl jsem z toho ostatně neodbytný pocit, že moment pochopení jazyka byl až příliš průhledným pokusem napodobit právě Interstellar a zejména scénu v teseraktu. V druhé řadě samotné písmo (tedy heptapodština B), které jsem si představoval dle slovního popisu v povídce jinak. Vyplňovalo celý kruh a důležitý v něm byl sklon jednotlivých částí. V třetí řadě pak účel. Ve filmu jde o snahu o budoucí pomoc heptapodům (opět to nápadně připomíná Interstellar). Naproti tomu nám povídka účel návštěvy zůstává dlužna, jelikož se zabývá především konfrontací dvou velmi odlišných způsobů chápání reality, času a procesů a k čemu to vede z hlediska lidského chápání. To je silná stránka povídky. Na druhou stranu emocionální dopad je ve filmu silnější, zejména nastínění důvodu rozchodu hlavní hrdinky s manželem, stejně jako příčina dceřiny smrti. To mi ve filmu sedlo více, působí to uvěřitelněji. Jako že v povídce ani změněné myšlení by podle mě matce nemělo bránit v zabránění smrti dcery, která nebyla způsobena něčím nevyhnutelným - to mi přišlo příliš podivné. Měl bych některé výhrady, třeba scénu s čínským generálem - hrdinka by v ní neměla být překvapená, protože už ji znala. Tak nebo tak, admirál patří mezi nejlepší režiséry aktuálního Hollywoodu. P. S. Kéž by z Chiangových povídek zfilmovali též vyloženě rouhačskou "Peklo je nepřítomnost boha." (12.11.2016)

"If you could view your life as an image, a story told in one nonlinear and infinite symbol, would you change it?" Ale i přes některé moc zajímavé myšlenky v pozadí + nevšední scénář kdyby něco takovýho nastalo, nám ARRIVAL nesedl herecky (obličej Amy Adams už bych teď radši nikdy znovu neviděl) i celým svým provedením, takže za mě nuda až otrava s divnomimozemšťany, dcerkou u jezera a prostě "bohužel". P.S. Ale musím říct že ten samotný nápad mi ještě nějakou chvíli v hlavě pracoval. (09.02.2017)

Ve filosofii jazyka existuje teorie, že řeč ovlivňuje naše přemýšlení a že dva lidé, kteří mluví rozdílnými jazyky, budou také jinak vnímat svět. Právě tato teze se stala základem Arrival, kde díky zapojení mimozemských bytostí přesáhla hranice běžných odlišností mezi dvěma pozemskými národy. První polovina se snahou najít systém, jak neznámé návštěvníky pochopit, mě nesmírně bavila, druhá polovina mě svou předvídatelností a vyústěním, která je buď paradoxem, nebo popírá možnost svobodné vůle, docela zklamala. Za nápad čtyři až pět hvězd, za provedení za mě pouze tři. (04.01.2017)

Monumentální, přemýšlivé, humanistické, jímavé sci-fi. Přesně to, čím se zoufale snažil být Interstellar, ale v mých očích se mu to nepovedlo. Arrival u mě sice neni bez drobných výtek, o nichž se možná blíže rozepíšu později (scénář imho trochu nepřehledně řeší komunikaci mezi jednotlivým světovými týmy v průběhu zkoumání), ale závěrečná husí kůže vítězí. (11.11.2016)

Sapir-Whorfova teorie, předhozená nevědomému davu na hraní? Z určitého hlediska záslužné, alespoň se nám rozšíří obzory a pochopíme, proč jsou ti, co jenom pičují, takové píči, že. Jak film správně upozorňuje, doba dozrála k tomu, abychom změnili svůj jazyk, a tím i zkostnatělé myšlení. Tedy ne již jen genderově, etnicky či nábožensky, nebortíme jen šovinismus, xenofobii a evropocentrismus, nově je v hledáčku i humanocentrismus, a tak to má být. Za spoilery se omlouvám, ale zatím nejsem dokonalá bytost. S Vaší pomocí se však, drahé bytosti, stávám lepší a lepší. - Nevěřila jsem, že mi bytost, prozatím zvaná zastarale Amy, v nějakém díle nebude vadit. Zde však, v roli bytosti, co je prapodivně vyšilující bytost, přinejmenším nezacláněla. Když se nad planetou bytostí objeví vesmírná plavidla bytostí, je vojenskými bytostmi bytost, o níž jsem již psala (abych nemusela znovu užívat to nechutně sexistické jméno) požádána, aby odstranila komunikační bariéru mezi bytostmi... a bytostmi. A bytost to za valné pomoci bytostí dokáže! Díky tomu se naučí nejen jazyk bytostí, ale i jejich vnímání času. Což je docela radost, protože pak konečně přestanou bytostné vzpomínky naší bytosti na malou bytost, která odejde do nebytí, dávat absolutně smysl. Bytost náhle stojí před rozhodnutím - vysrat se na to, nebo se pokusit s bytostí, obrostlou srstí, porodit bytost (nespecifikováno, kdo rodí, v nejlepším případě oba)? Má malou bytost, nebo srstnatou bytost, informovat o osudu? V pauzách mezi přemýšlením si zavolá bytosti do Číny (archaismus v podobě brzy již bývalých národních států), zajde na ples, napíše slovník a vykoupe se. Milé bytosti, klidně se na to podívejte, ale je asi zbytečné z toho srát naplacato jako jiné, zde přítomné bytosti. (30.01.2017)