Hana a její sestry

Skvělý komorní film, k němuž asi neumím mnoho dodat. Nic mu nechybí a nic nepřebývá, má úžasný rytmus, geniálně vypointovaný scénář, je intimní a křehký, ale přitom se u něj člověk zároveň královsky baví a po jeho skončení má chuť si jej pustit znovu. Díky, milý Woody ;o) Celkový dojem: 95% Zajímavé komentáře: kinej, gudaulin, kleopatra, Cival, Galadriel a určitě i spousta dalších, neměl jsem sílu je všechny pročítat (17.03.2011)

Popravdě o něco slabší, než jsem ve společnosti Allena zvyklý. Dokonce bych řekl, že nebýt jeho postavy svérázného (jak jinak) hypochondra, těžko bych si tentokrát hledal k příběhu cestu. Takhle ale naštěstí opět není o vtipné hlášky nouze a před kamerou září hotová herecká smetánka, kterou je radost sledovat stejně jako Woodyho moudrost a životní zkušenosti, které speciálne tady bohatě zúročil. Na víc jak 75% to ale zatím nebude. (02.08.2013)

Tentokrát mě Woody zasáhl přesně a na 100 %. Hannah and Her Sisters je opravdu parádní drama/komedie/film ze života. Konečně Woody odsunul "svou postavu" (neurotik) na vedlejší kolej a zaměřil se na obyčejnější lidi a jejich problémy, (ne)lásky, vztahy… co vám budu povídat, nechápu, proč se o tomto filmu nemluví jako o jednom z nejlepších Woodyho snímků, co kdy natočil. Protože by se mělo. Rozhodně by si to tento snímek zasloužil více než třeba takový Manhattan. Já osobně tento film řadím do TOP 3 filmů od Allena. 100 % za uvěřitelné příběhy, za herecké obsazení (Michael Caine, Mia Farrow and Max von Sydow v tomto filmu excelují) a za ten konec (jestli ho Woody má či nemá rád je mi upřímně jedno, podle mého názoru tam pasuje skvěle). (19.09.2012)

Woody byl asi zrovna šťastně zamilovanej. Jinak si tu pozitivní atmosféru a happy-end nedokážu vysvětlit. Zase jsem se skvěle pobavil a dozvěděl spoustu nového o životě - a znovu trochu jiným, tentokrát takovým příjemně láskyplným způsobem. Se špetkou nadsázky by se dalo říct, že kde má Tim Burton Velkou rybu, může se Woody pochlubit Hanou a jejími svéráznými sestrami. (20.03.2004)

Podle ohlasů, výdělků, Oscarů i pozice u fanoušků jeden ze základních kamenů Mistrovy tvorby. K mému překvapení pro mě nepatří k těm absolutním kouskům a přináší také pár změn do režisérova přirozeného žánru, přesto je to pořád nezaměnitelný Woody. Jeho vztahový labyrint je tentokrát povýšen hned o dvě úrovně výš a dá trochu práci vyznat se napoprvé v rošádě vztahů k bývalým partnerkám, současným příbuzným a potenciálním partnerkám, které jsou současnými příbuznými. Novou tvář tu získává i častý motiv hypochondrie, tentokrát z občasných gagů rozvedený do klíčové linie postavy Mickeyho. S ním spojené hledání ideálního náboženství je pak jedním z nejoriginálnějších Allenových bodnutí do manýrů moderní společnosti. Takže i když je scénář díky více hlavním postavám trochu roztříštěný, hrozně mě baví se na Hanu dívat. Hlavně kvůli kousavým monologům a vyznění plnému naděje a optimismu. (24.02.2008)