Strážci Galaxie Vol. 2

Jsou to šoky když zjistíte, že je papá Buch a vy takový jako nepodařenější Jéžyšeg, co? Tím si však nenechte pojebat den, vždy za vámi stojí ti praví přátelé, retardovaný mastodont, prepubescentní křoví, fotosyntetizující frnda a neurotický bobrovlkomýval, či co to je za směsku... prostě, tenkrát byl v lese hodně vostrej grupáč, gumídčí hopsinky, šmoulí lektvary, babčin chaloupkový perník, no jak se tak příká u nás, bezskrupulózních, i víl prcal fenku. Fakt docela zábavný filmík s, jak někdo již zmínil, vynikajícími úvodními titulky. I ten zbytek potěší. (07.11.2017)

Dvojka Strážců Galaxie se kupodivu nesnaží být rozmáchlejší, akčnější a zábavnější než jednička. James Gunn se raději pustil do menšího příběhu, který má pořádně ždímat emoce (a galaxie se v něm zachraňuje jen tak mimochodem), což asi kdekomu nebude po chuti. Strážci tentokrát necestují vesmírem a nepotkávají jednu děsivou hrozbu za druhou. Místo toho přešlapují na místě doslova i metaforicky a snaží se probít skrz dávné křivdy, urovnat rodinné vztahy a vůbec pochopit, kdo vlastně jsou a co by se sebou měli dělat. Za povrchními akčními orgiemi holt musíte vyrazit jinam - tady jsou veškeré digiřežby spíš na okrasu. A musím říct, že mi to zase tolik nevadilo, protože Gunn osobní linky ždíme na maximum a dělá tak z dvojky Strážců další dojemnou trefu. (8/10) (03.05.2017)

I pro mě znamenal David Hasselhoff a jeho mluvící auto hodně... Druzí Strážci Galaxie hrají na rodinou notu (dotáhl ji tam Vin Diesel z Rychle a zběsile?) a emociální veletoče. Zlý hajzl může mít zlaté srdce a naopak, zlatý hajzl může mít zlé srdce. Pokračující linie odhalující Quillův původ je zdařile zvrácená a nápad s živou planetou dostatečně neokoukaný. Potěší návrat Tanga a Cashe, parodování dronové politiky USA, Draxovy humorné vložky i Grootův roztomilý úsměv. Herecky se nic nemění, všichni si to neskutečně uzívají a Gunn si plní dětské sny duhovými bublinami a nostalgickou muzikou vytváří galony pohody s finálovým emocionálním ždímákem, který předčí i první díl. Za mě naprostá spokojenost. (09.05.2017)

Takže hned na začátku musím říct, že některé vtipy mi připadaly opravdu vtipné (ale spousta dalších ne, například všechny scény, kdy se někdo nuceně z plna hrdla smál, všechno s topornou paní s tykadly, apod.) A hned potom musím říct, že tohle přece ani není film. Je to sled skečů kolísající kvality, které doopravdy nespojuje nic. Nejhlavnější hrdina je pasivní až na půdu a jeho kolegové se snaží rozehrávat svá témata, ale protože mi nikdo (snad až na Yondua) není sympatický, tak mě ty vedlejší trable nezajímají. Možná sestry a jejich konflikt by nabízel něco slibnějšího, ale protože se to všechno odehrává jenom v dialozích a v krátkém přiděleném časoprostoru, tak se to utopí a vyšumí. Přítomnost dvou záporáků, z nichž ani jeden nepředstavuje pro hrdiny kvůli jejich nezranitelnosti pražádnou hrozbu (ale z nějakého důvodu máme věřit, že zrovna oni už určitě natuty zničí celý svět, potažmo všechny světy), je klasickým nešvarem současných pokračování komiksových filmů. I ta jedna zhasnutá svíčka se musí sfouknout sama, aby se Marvelu nedalo vyčítat, že je moc měkký. Chris Pratt pro mě i nadále zůstává zcela nevhodný představitel hlavní kladné role jakéhokoliv filmu. Určitě by byl skvělý sidekick, ale jako alfa omega nefunguje ani náhodou. Střídání vtipných, bojových a sentimentálních pasáží je mechanické až to bolí, a abych svůj komentář uzavřela kruhem, tohle přece ani není film. (30.08.2017)

Dal jsem si teď nakoukávací kolečko blockbusterových restů a po sérii neskonale nudných, stopáží přefouklých a emočně splasklých balónů je tenhle barevnej overkill jako dávka euforického fetu. Gunn by nemusel tolik tlačit na pilu s vtipem, který mu často bouchne o vteřinu vedle, ale popravdě mě tahle překvapivě citlivá storka o nedokonalosti otcovství i přátelství táhla za čumák od první vteřiny. Marvelu se nejvíc daří polidštit figury, které mají k humanitě nejdál. Ke Guardians jsem přilnul do té míry, že si tentokrát odpustím držkování. Dali mi to, co mi na plátně letos chybí – zábavu a pocit, že mi na digitální vřavě záleží. Prostě že po terabajty kalkulací jede magnetická páska něčeho opravdového. Father issues za dvě stě mega už dlouho nebyly tak roztomile ošuntělé. (30.09.2017)