Strážci Galaxie Vol. 2

"Možná to byl tvůj otec, ale nikdy ne tvůj táta." ___________ James Gunn to opět dokázal, opět na to šel od lesa, opět šel proti proudu, a natočil třeskutě zábavnou fantazijní hudební komedii o jedný nesourodý bandě bláznivých vesmírných outsiderů – a je jedno, že mezi ně patří šmoula s červeným čírem který si myslí že je Mary Poppins, týpek jehož životním vzorem je David Hasselhoff, egoistický mýval s obsesivní zálibou v střelných zbraních, malý mluvící strom který sotva vylezl z květináče, dvě vražedný kyborgský sestřičky, potetovaný wrestler který nechápe metafory, anebo hmyzí holka s anténama – zamilujete si je všechny. Strážci Galaxie Vol. 2 tak nejenom excelentně fungují jako feel-good space-opera o daddy issues, nebo vizuálně krásný barvičkovitý spektákl [který je natolik pestrobarevný až připomíná dětské omalovánky] s okouzlující osmdesátkovou retro estetikou, ale i jako ukrutně zábavná a neskutečně dojemná galaktická pohádka o strastech a radostech kamarádství, jinakosti a důležitosti rodiny s víc než inspirativním poselstvím: že i ten nejhnusnější grázl může mít srdce ze zlata. Je však nutno vše brát s patřičným nadhledem a komediální nadsázkou, protože ten smysl pro absurdno kterej z tohohle over-the-top vodvazu srší na několik parseků daleko nemusí sednout zrovna každýmu – jenže tenhle biják se mi takřka ze všech hledisek trefil do vkusu, že to ani neni možný. No a finální katarze je taková emocionální ždímačka, že je i pro největšího alfasamce obtížný zatlačit slzu – protože fakt pečlivě kulminuje všechny příběhové (pod)zápletky a motivy.... Tenhle film má prostě svoje specifický charisma a čaro, a hlavně má něco, co ostatním komiksovým blockbusterům tak akutně chybí: srdíčko – protože je na něm znát ta láska a péče, kterou do něj tvůrci vložili. James Gunn je fakt mistr svýho řemesla, kterej si doslova vycucal z prstu jeden z nejlepších blockbusterových spektáklů, co jsem za poslední roky viděl, a já mu za to nohy líbám.... Zcela bez debat moje nejoblíbenější komiksovka s mým nejmilovanějším soundtrackem co jsem kdy slyšel. Zkrátka, tohle je jeden z mála filmů, co mě vždycky pěkně zahřeje u srdíčka, a který jsem viděl už tolikrát, že to ani zdrávo není.... Yondu FTW. Co dodat? I'm Mary Poppins y'all! 💙 (07.09.2017)

Nemá to Davida Hasselhoffa a jeho ooga chaka song, ale za to má asi milion jiných věcí, včetně několika naprosto božích cameo rolí (dá se kurník cameo česky skloňovat?) a ano, sice má trochu méně humoru a chybí tu kouzlo něčeho urputně originálního, ale je to přesto velmi boží s nekonečně funkční bandou zábavných charakterů (Drax, Yondu) a tam, kde ubírá na humoru, přichází na řadu, překvapivě, emotivnost, která naštěstí nikdy nesklouzne do patosu, protože se buď zjeví nějaký naprostý pahumor, nebo se zjeví ... No, něco/někdo/cokoliv. Je to hroznej digitální bordel, ale proklatě zábavnej, tak, že zapřísáhlý odmítač popcornu, jako já, se s tou chroupající zvrhlostí dokonce i trochu smířil a neměl nutkáním křupavcům nacpat tu praženou kukuřici do levé nosní díky a zazpívat jim u toho hymnu Jižního Sůdanu. (08.05.2017)

A to jsem si už myslel že se mě nikdy žádná Marvelovka nebude líbit. Holt James Gunn natočil svůj nejlepší kousek a celé si to sedlo přesně tak jak mělo, alespoň tedy v mých očích druhý díl zafungoval. Nerozumím tomu, že jednička tohle kouzlo nemá, přitom oba filmy jsou si hodně podobné koniny. Je pravdou že zatímco jednička lítala z planety na planetu a styl připomínal Star Wars. Dvojka má mnohem sevřenější příběh. Chlapec konečně pozná svého tátu a z něj se vyklube darebák. Tvůrci šikovně obsadili Kurta Russella a na třetí díl se musím těšit, protože to vypadá že Stallonova úloha nabyde na významu. Rozloučení s Yondou nemohlo snad být ani důstojnější. 75% (20.10.2017)

Jak jsem se na tenhle film těšila do kina to si nedokážete představit. Mluvila jsem o tom se všema kámoškama nebo lidma ve frontě v hypermarketu či chodila zcela zdravá k doktorovi jen abych o tom mohla tlachat s důchodcema v čekárně. Mezi nima jsem měla největší úspěch ty jsou vděčný za každý téma a když už napůlmrtvá stařenka zjistila že existuje mluvící mýval s raketometem údivem jí z toho vypadla zubní náhrada. Jenže pak film konečně šel do kin a já se na něj nedostala z blíže nejmenovaných důvodů. Luxusně mě to nasralo, pohrdala jsem špatnou verzí a s brekem čekala na nějakou hezkou kvalitu kterou by znalkyně mojí třídy dokázala ocenit. Dočkala jsem se včera a s nadšeným řevem hodila film na USB, šoupla ho do TV, udělala se...teda udělala si popcorn, opřela se o Alíka a zcela se ponořila do svého oblíbenýho světa. A že to byla opět brutální jízda o tom už netřeba pochybovat. Takže jsem prskala popcorn z huby při záchvatech smíchu při debatě o hovně (doslova) či u medvídka mývala a jiných chujovinách. Z nových postav si mě získala ta šukézní retardka co se nádherně hodí k Batíkovi a která mi velmi připomíná mě na trávě. Jelikož jsem na trávě pořád, tak jsem vlastně neustále stejně šílená kráva jako ona s tím, že jsem z toho nadšená. Není nad zelenou realitu, ale chci ty šnečí tykadla. Akce je vymazlená a libovější víc než pička mojí 12ti letý sestřenky. Teda...kamarádky. 21ti letý...I když film má dvě a čtvrt hodiny stejně utek šíleně rychle a já chtěla víc a víc jako při dobrý jebačce. Na konci jsem si teatrálně pořvala plná chvilkového citu (jako po dobrý jebačce) a už teď se těším na další díl ve kterém bych měla mít vedlejší roli ve scéně, kdy budu šnečici lízat ulitu. Jupíííí (21.07.2017)

Vol.2 nie je nijako seriózne závažná prehliadka, ani sa tak už od samého začiatku netvári. Je to zábavný príbeh, ktorý pobaví ako obyčajných divákov, tak aj tích najzaritejších fanúšikov Marvelu. Film prekvapí aj svojim veľkým počtom piatich scén po záverečných titulkoch, na ktoré sa oplatí si počkať. Strážcovia sú príjemná, zábavná, milá, oddychová prehliadka, ktorá stojí za to, keď už, tak už len kvôli soundtracku. Pre film, ako je Guardians of the Galaxy Vol. 2, sú obzvlášť dôležité špeciálne efekty a masky. Tvorcovia si aj tentoraz pohrali s vizážou rôznych mimozemšťanov a je to dôkaz, že fantáziám sa naozaj nekladú medze. Aj napriek stopáži dlhej 2h 16 minút má film rýchly spád, dej sa nevlečie a bez toho aby sme si toho boli vedomí, už je zrazu koniec. (09.09.2019)