Muž na střeše

Svedsky reziser Bo Widerberg je pomerne neznamy,  o to vsak lepsi film antocil. je to hodne netypicka kriminalka, dejovo je to zhruba ta ista liga ako Belmondove kriminalky pripadne US Dirty Harry. Ide o vysetrovanie vrazd a najma o mravenciu pracu policajtov. Ako pise oficialny text distributora, ta scena ked ozbrojeny chlap striela na ludi na ulici je fakt brutalna. Pozeram, pozeram, ze uz aj LiVentura vyplodil ucelenu vetu, nielen vysteky typu  "Dobre, prilis pomale". 95 % (17.08.2021)

Sjöwall & Wahlöö., pro mě stejně oblíbené krimi jako George Simenon. Jako dítě jsem od nich přečetl vše, jako dospělý jsem si tím vybavil knihovnu, Když jsem jako pubescent viděl tento film, rozladilo mě, že Martin Beck není svalnatý tetovaný Švéd ale prďola s břichem a pytlema pod očima. Teď jako dostatečně starý prďola s břichem dovedu ocenit toto filmové zpracování mých oblíbených seveřanů. Vono asi odhalit vraha není o svalech a šarmu ale že člověk nemá v hlavě nasráno. (20.09.2011)

Je ohromná škoda závěrečný půlhodiny, protože v tu chvíli jsem si myslel, že si snad ze mě někdo dělá srandu, že policie nadokáže zajistit prostor a nechá civilisty běhat po chodníku, že nevyklidí ani dům ze kterýho vrah střílí a díky tomu tak můžeme vidět jak pán v bytě kouká na TV a nad ním na něj ze střechy čumí vrah, to fakt teda nevím. Úplnej vrchol přijde však v okamžiku, kdy se policii nabídne nějakej chlap z baráku s tím, že je instalatér a že má v bytě bambitku, a jestli může jít na střechu s nima, jen pro připomenutí, vrah na střeše před tím zabil či postřelil na chodníku několik policajtů a sestřelil vrtulník čili extrémně nebezpečnej parchant, a policie klidně řekne tomu instalatérovi, ať teda jde s nima, to do tý doby hodně výbornou kriminálku posílá někam k Bláznivý střele. Ovšem než se toto událo, sledoval jsem naprosto civilně vyprávěnou krimi soustředící se především na identifikaci vraha. Scéna, kdy je za závěsem záběr na vrahovo oko je docela nepříjemná. My tady máme teď na baráku lešení a jelikož po skončení bijáku byla tma jak v prdeli, nejednou jsem se kouknul směrem z okna na to lešení a hnout se tam něco, tak se asi na místě duálně poseru i pochčiju a můžu říct, že takovej pocit z nějaký scény jsem neměl už hodně let. (10.06.2013)

Seveřani mají pověst podivínů se zvláštním (ne)smyslem pro humor. A Muž na střeše tuto image rozhodně nevylepšuje. Při nejlepší vůli tuto kriminálku nemohu označit jinak, než jako podivnou. Zpočátku se odehrává ve velmi pomalém, takřka bergmanovském tempu a najednou, asi po hodině, záporák chytne do ruky pušku a vše se změní v akční film se sestřelenými vrtulníky a honičkami na střechách. Jeden z policistů ve filmu bůhvíproč jistý čas chodí nahý. Když vrcholí přestřelka, náhle se mezi špičkovými agenty objeví člověk, co jde zrovna kolem a má u sebe zbraň, a když se policistů zeptá, jestli se k nim může přidat, oni mu to dovolí. Nejpodivnější je ovšem hlavní hrdina, komisař Beck. Hned po Clouseauovi asi nejmizernější detektiv, co spatřil plátno kin. Starší pán, co v nevzrušeném tempu chodí po různých archivech a čte si články, nebo si dává kafe a klábosí s lidmi, a to i tehdy, když už policie dávno ví, kdo je pachatel a snaží se ho dopadnout. Beck se potom hrdinně nabídne jako největší odborník na přestřelky, ovšem doslova v první vteřině je postřelen a pak už jen leží, chroptí a přidělává všem ostatním policistům práci. Inu, jakousi atmosféru to má, to proslulé vrahovo oko za závěsem je děsivé, ale asi dávám přednost detektivkám, co jsou tak nějak... normální? (24.12.2017)

Bo Widerberg byl doposud pro mě naprosto neznámý člověk. Kontext či motivace k nasazení některých jeho starších snímků do českých kin mi úplně unikal a k Muži na střeše jsem se tak dostal jako tabula rasa. Kdybych věděl předtím, že se jednalo o snahu přiblížit se syrovosti Friedkinovy French Connection skrze příběh s v tamní popkultuře zajetou švédskou variací na inspektora Vacátka, asi bych si v tom nenašel ten svůj druhý plán. Já většinu času sledoval špinavou syrovou sondu do jakéhosi rezignovaného světa, kde všichni únavou klimbají nad kelímkem automatového kafe, házejí do sebe prášky jak lentilky, jsou neuvěřitelně (ale fakt neuvěřitelně) oškliví, všechno je použité, omlácené, nemyté a nemotivované. Filmařsky to působí často velmi amatérsky, fyzická přítomnost kamery je dost hmatatelná, procedurálnost vyšetřování unavující a naprostá neschopnost všech vyšetřovatelů iritující, ale má to svoji autentickou syrovost. Švédsko je zde vykresleno jako umáčená, unavená a upadající země (připomněla mi dystopickou Budapešť jak je vykreslena v Měsíci Jupitera) a já dlouho film podezíral, že jde o politicky kritický snímek ukazující na příšernou úroveň veřejných služeb v rámci nějaké tehdejší reformy nebo tak něco. (23.04.2024)