Hrdina

Hodně Kýčovité, hodně zmatečné, a některé Litací scény postrádají tempo Tygra a Draka, protože hrdina prostě skočí... a letí... a letí a letí a pak teprve se střetne s protivníkem a většinou ho mine :) ale vímn, že v kině mě to bavilo, hudba je krásná, a při všech Kaligrafických scénácjh se, cítil podivné mrazení v zádech. Jeden by nevěřil, jak napínavě se dá natočit psaní znaku. (20.02.2006)

Tak tohle mě chytlo fakt hodně. Jsou tu spousty nezapomenutelných okamžiků ( odrážení šípů ) ale hlavně nové vizuálně originální nápady (odrážení kapek deště, ty letící a dopadající šípy, údery plochou stranou meče). Choreografie se mi líbila více než v Tygrovi a drakovi, ale nejdůležitější pro mě je, že ten příběh je mnohem lepší. Rozhodoval jsem se mezi čtyřmi a pěti - nádherný dojemný závěr rozhodl. Také musím zmínit hudbu a krásné kostýmy. (09.06.2003)

Hrdina má překrásnou výpravu, dokonalé bitevní scény, myšlenku (i když nerad tahám do filmu politiku, tak se obávám, že ta myšlenka bohužel spíš podporuje totalitu a současný Čínský režim) a výbornou strukturu vypravování, podobnou té z Kurosawova Rašomona. Skvost a jeden z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší, bojový film, co jsem kdy viděl. Ani Tygr a Drak(*****), Kletba zlatého květu(***) nebo Klan létajících dýk(****) se Hrdinovi nemohou rovnat. (09.11.2004)

Nebudu tajit, že filmy typu Tygr a drak či Obávaný bojovník mám velmi rád a vždy se na ně kouknu s radostí. Bohužel Hrdina je přímo ukázkový příklad vítězství formy nad obsahem. Po vizuální stránce nemám absolutně co vvtknout, zkrátka úžasná podívá se spoustou skvělých bojových scén, barev a triků. Co se týče příběhu, tak ten mi přišel opravdu slabý (když porovnám třeba s Obávaným bojovníkem, tak tohle je jen slabý odvar). Ale na druhou stranu se na takovéhle snímky nekoukám kvůli příběhu, ale kvůli úžasné vizuální podívané, kterou Yimou Zhang vytvořit umí na jedničku. Dal bych pět hvězdiček, ale přeci jenom znám lepší filmy s podobnou tématikou....... (29.05.2008)

Netajím se tím, že filmy s bojujícími orientálci mě nebaví (možná v dětství, třeba Úder otevřenou dlaní, ale to už je hooodně dávno), celá ta stylizace, lyrika i filozofie tohoto kultu jde prostě mimo mě. Za těchto okolností mi Hrdina připadl opravdu spíše jako konverzační komedie, kdy hlavní hrdina (BTW Jet Li OPRAVDU NENÍ dobrý herec) sedí před vládcem a vypráví mu příběh, který snad každých pět minut (a jenž je přerušovaný pravidelnými bitkami) mění směr. Jinak odkazuju na styl komentářů zábavných (Radyo) i vážných (Cival.) (20.07.2006)