Hrdina

Poprvé viděno v kině - zážitek doslova uhrančivý. I při druhém zhlédnutí se dostavilo mrazení v zádech. Na druhou stranu se ale také odhalily jednoduché dialogy, jistá prvoplánovost a ideologický podtext. Třetí projekci tedy pravděpodobně omezím pouze na momenty, ve kterých je v hlavní úloze choreografie a která z Yimouova filmu vytváří magicky barevné akvárium, kde kolem sebe tančí dvě Bojovnice... (07.07.2008)

nesmí vám vadit ,,letecké" kung-fu souboje. pokuď se nad touto věcí povznášíte a máte rádi historické filmy - jste na správné adrese. netradičním způsobem vyprávěný příběh, postavený na choreografii soubojů, super kameře a střihu (probíhání mezi kapkami deště, souboj v listí, ale z čeho jsem byl fakt hotovej, bylo odrážení šípů). pastva pro oči a v mandarínštinině (dts) také pro uši. a třeba se dozvíte, že kaligrafie a meč mají stejná pravidla. (26.01.2006)

Úchvatný film s naprosto božským uměleckým zpracováním. Boje hrdinů na různých místech (asi vrcholný souboj nad vodou a scéna s listím). Celý film je úžasně barevný a skvěle vyvážený. Pro mě umělecky dokonalé dílo s jednoduchým příběhem, který je jen ke prospěchu. Skvěle hrající herci. Krásný zážitek!!!! (17.07.2004)

Netajím se tím, že filmy s bojujícími orientálci mě nebaví (možná v dětství, třeba Úder otevřenou dlaní, ale to už je hooodně dávno), celá ta stylizace, lyrika i filozofie tohoto kultu jde prostě mimo mě. Za těchto okolností mi Hrdina připadl opravdu spíše jako konverzační komedie, kdy hlavní hrdina (BTW Jet Li OPRAVDU NENÍ dobrý herec) sedí před vládcem a vypráví mu příběh, který snad každých pět minut (a jenž je přerušovaný pravidelnými bitkami) mění směr. Jinak odkazuju na styl komentářů zábavných (Radyo) i vážných (Cival.) (20.07.2006)

Podobné hrátky se způsoby vyprávění byly přesně tím, co mi svého času chybělo v Klanu létajících dýk a co z Hrdiny dělá i něco o kapku rafinovanějšího než jen sled překrásných obrázků. V podstatě jednoduchý koncept dvou vypravěčů a tří verzí jedné situace umožňuje nejen donekonečna opakovat souboje v pokaždé jinak zabarvených lokacích, ale také měnit pohled na dění, vykreslovat postavy a má koneckonců vliv i na vizuální podobu snímku; jak směřujeme od původních smyšlenek k jádru věci, mění se i původně ultrahypersuper stylizované wuxia scény záhadně se chovajícího listí a odrážení tisícovek šípů pomocí kusů látky na “realisticky” přijatelnější souboj na meče v poušti. Od letmého náčrtu malicherných a malých postav se zamíří k prokreslenějším, lidštějším a zároveň vznešenějším charakterům (jejichž vztahy nabývají v závislosti na poznávání pozadí události jemnějších rysů), od jednoznačnosti ke komplexnosti, od stereotypního motivu pomsty k „vyšším zájmům“, a to v přímé úměře k tomu, čím blíž jsme pravdě. Jestli něco přežije svou dobu, tak to dle mého nebude příliš učesaný, dějový a v podstatě jednoduchý Tygr a drak, ale právě Hrdina. (05.12.2008)