Režie:
Steven SpielbergKamera:
Janusz KamińskiHudba:
Thomas NewmanHrají:
Mark Rylance, Domenick Lombardozzi, Victor Verhaeghe, Brian Hutchison, Tom Hanks, Joshua Harto, Henny Russell, Alan Alda, John Rue, Billy Magnussen, Amy Ryan (více)VOD (3)
Obsahy(3)
Svět po obou stranách železné opony se propadá do šílené paranoie. Uplynulo už více než deset let od porážky nacistického Německa a lidstvo teď ohrožuje studená válka, napětí mezi USA a SSSR je téměř hmatatelné. Když v roce 1957 FBI zatkne Rudolfa Abela (Mark Rylance), sovětského špióna žijícího v New Yorku, strach a mocenská nedůvěra se ještě více vystupňují. Abel se ve skutečnosti jmenuje Viljam Genrichovič Fišer, řídil síť agentů a do Moskvy důmyslným způsobem odesílal kódované zprávy, i proto vyšetřování do dějin vstoupilo jako „Případ dutého nikláku". Americká vláda osloví Jamese Donovana (Tom Hanks), uznávaného právníka z Brooklynu, aby se chopil Abelovy obhajoby. Přes počáteční obavy jeho i rodiny a odmítání tak nepopulární kauzy se Donovan nakonec rozhodne Abela zastupovat. Chce zajistit, aby byl podroben spravedlivému soudu. Během příprav na obhajobu se mezi oběma muži začne vytvářet pouto, které je založené na vzájemném respektu. Donovan obdivuje Abelovu sílu a loajálnost. Před soudem přednese vášnivou obhajobou, aby ho uchránil před trestem smrti. Abel je v říjnu 1957 odsouzen na čtyřicet pět let vězení. O tři roky později je nad sovětským vzdušným prostorem sestřelen americký průzkumný letoun U-2 a jeho pilot Francis Gary Powers (Austin Stowell) je zajat a odsouzen k deseti letům vězení. CIA se obává, že Powers bude krutými výslechy a tvrdými vězeňskými podmínkami přinucen k odhalení přísně tajných informací. CIA proto osloví Donovana a přesvědčí jej, aby se stal členem záchranné mise. Donovan se vydává do Berlína, kde má za úkol vyjednat výměnu Abela a Powerse. Nedlouho po svém příjezdu se dozví i o americkém studentovi, který byl zatčen ve východním Berlíně. Navzdory pokynům CIA soustředit se pouze na sestřeleného pilota, Donovan se rozhodne vyjednat propuštění obou – pilota i studenta, protože odmítá v této zemi kohokoliv opustit. Velká hra začíná ... (Cinemart)
(více)Videa (14)
Recenze (962)
Seňor Spielbergo má na háku (nejen) historická dramata a s Tomem Hanksem po boku obzvlášť. Ačkoliv mně osobně hodně sedl i oscarový Lincoln, Bridge of Spies je poněkud otevřenější téma vně Ameriku a přístupnější masám i co se týče politického podtónu a mistr opět dokázal, že i přes plejádu megahitů neusíná na vavřínech a řemeslo má v malíku i po tolika letech u fochu. Celkově se jede ve skrze odhlečtěnějším duchu s mnoha vtipnými prořeky a skvěle připravenými gagy, když je ovšem třeba přitlačit na pilu, ihned nastoupí velkolepá a melodramatická Newmanova hudba (vůbec není znát, že Stevův film po letech nekomponuje Williams) a diváka daný záběr zcela strhne. 140 minut uteče jako voda a navíc graduje strhujícím finále, ve kterém tvůrci dokáží vyprodukovat adrenalin i bez použítí jakékoliv akce, nýbrž "pouze" hutnou atmosférou, která by se dala krájet nejen díky zimní mlze rozděleného Berlína...85% ()
(1001) Dívala jsem se na tenhle film snad už před měsícem a pořád jsem si říkala "musím si to nechat rozležet, musím si to nechat rozležet", až jsem nakonec skoro zapomněla, že jsem to vůbec viděla, no a to je můj názor v kostce. Kdybych to měla vzít obšírněji, tak jsem vlastně celou dobu rozjímala, jestli to záslužné téma "oh, the humanity" dokáže vyvážit tu nechutně pro-americkou/patriotickou podbarvenost, která patří možná tak ještě do těch černobílých devadesátých let, ale určitě ne do kinematografie 21. století. Tím Spielberg se svým týmem, což (pro mě) překvapivě znamená i Coeny, dokazují, že nejsou schopni překročit svůj stín a reflektovat ve své tvorbě nejen dobu, jakou se zaobírají, ale (hlavně) i dobu, ve které jejich výtvor vzniká. Budu demonstrovat na příkladu: Z celého filmu se mi teoreticky nejvíc líbil oslí můstek mezi dvěma záběry, z nichž první je ten, kde Hanks jede v nadzemce "z jednoho Berlína do druhého" a vidí lidi střílené ostrými při pokusu přelézt "tu" zeď, a ten druhý je samozřejmě ten, kdy jede v nadzemce ve své domovské zemi a vidí děti, jak během hry přelézají přes plot u cesty. Jenomže jak můžou tento záběr s čistým svědomím prezentovat jako symbol "nesvoboda x svoboda" v současné Americe, která provádí víme co dětem, zdem a plotům u sebe, u svých sousedů i v mnoha dalších zemích světa. Dál by se mi taky třeba chtěla líbit postava Abela, jak ji pojal Mark Rylance, jenomže co s takovým skvělým minimalistickým výkonem ve filmu, kde se kalkul střídá s patosem. Dál mi taky přišlo úsměvné, jak je úvodní scéna pana právníka napsaná tak, aby vypadal jako největší parchant, nebo přinejmenším vyčůránek, na světě (nevím proč jsem si celou dobu představovala, že tu roli hraje Tarantino: "Ne náš týpek, ale klient našeho týpka."), ale protože ho hraje Tom Hanks, tak na tuto expozici film už dál nenavazuje a dál už se chová a mluví jako ten nejsprávnější chlap na světě v historii. No a nic moc víc už mi toho z filmu tedy neutkvělo. ()
MOST ŠPIÓNŮ je na jednu stranu pozitivně přijímán jako pastiš, která je oceňována za napodobování vypravěčských a žánrových vzorů z dob klasického Hollywoodu, na druhou stranu je kritizován jako retro, které je archaické a za svůj dobový kabátek skrývající, že v podstatě nic relevantního nesděluje k současnosti. Ani s jedním ze dvou převládajících názorů nesouhlasím a v Blu-ray kritice rozebírám, proč je poslední Spielbergův počin pozoruhodným experimentem s konvencemi klasického Hollywoodu a jak díky onomu subtilnímu vymezení se vůči jistým kinematografickým normám něco "sděluje" o žité skutečnosti. ()
Musím se přiznat, že jsem se Mostu špionů trošku bál. Tématika špionů v padesátých letech není úplně to nejnapínavější, co jsem kdy na první pohled zažil, ale pořád jsem měl brát v potaz, že ho mají na svědomí Spielberg s Hanksem a vůbec jsem o nich neměl pochybovat. Po shlédnutí jsem totiž nemohl být nadšenější a musím dodat, že se jedná o jeden z nejlepších filmů, který se letos dostal na Oskary. Příběh je naprosto přirozený a skvěle se hodí do Studené války. Tom Hanks je totální klasik, ale všecky absolutně přehrává Mark Rylance, kterého jsem dosud pořádně neznal, ale teď už vím, že na něj nikdy nezapomenu. Jediný problém tak vidím v hudbě, která je až moc americká a mohla si ty emoce trošku odpustit. Závěr kvůli ní je až moc patetický, což by ne každý mohl ustát. Sralo mě to..ale nedonutilo mi to srazit jednu hvězdičku. To jsem si tenhle film během dvou a půl hodin až moc oblíbil. ()
Mágia zvaná film v rukách toho najmocnejšieho čarodejníka. Niektoré filmy nepotrebujú byť progresívne alebo výnimočné aby ich človek mohol milovať. Toto je jeden z nich. Oldschoolová nádhera pri ktorej som mal chuť počas záverečných titulkov tlieskať. 10/10 a skoro mi je ľúto ľudí, ktorých to neoslovilo. ()
Galerie (61)
Zajímavosti (76)
- Berlínsky múr bol postavený 13. augusta 1961 v skorých ranných hodinách (00:00 - 6:00). Bol postavený tak, aby proces nevidelo veľa ľudí. Vo filme sa však ukazuje, že sa stavia za denného svetla a veľa ľudí to pozoruje. (Pat.Ko)
- Keď sa Gary Powers (Austin Stowell) usadí v lietadle U2 pred štartom, počasie je zamračené. Pri štarte je takmer jasné a slnečné. (Pat.Ko)
- V čase, keď východní Nemci postavili skutočný múr z tehál a malty, už mali ľudí pevne pod kontrolou. Nikto sa nepokúšal stenu preliezť, ani žiadnym iným spôsobom ju obísť. (Pat.Ko)
Reklama