Fénix

Nemôžem si pomôcť, moc ma to nechytilo. Uznávam, technická, herecká aj formálna stránka sú na vysokej úrovni, len čo z toho, keď všetko prebíja taký nanič nevýrazný príbeh, na mňa moc šedivé, ploché a nudné. V tomto smere je dobrý len záver s pôsobivým klavírno-speváckym vystúpením a rozuzlením, na dobrý film sa mi to však zdá hrozne málo. Slabučký priemer. 50/100 (01.07.2016)

Zajímavé a poměrně originální téma, které má - narozdíl od nadhodnocených nesmyslů typu "John Wick" či "Kingsman" - alespoň nějakou myšlenku. Němčina filmu sluší, (pro většinu diváků) neokoukané tváře taktéž, s výsledným hodnocením nicméně zůstanu spíše při zemi. Peß a spol.: Nemyslím si, že by ji nepoznal, spíš si nehodlal / nechtěl / nemohl připustit, že by to mohla být skutečně ona. Z psychologického hlediska je Johnny jednou z nejzajímavějších postav, které letos prošly kinem (alespoň prozatím).;-) (21.02.2015)

Z celého snímku je slyšet šustění papíru tak silně, že má jeden skoro pocit, jakoby četl knihu. Což ale nemyslím jako pozitivum. Námět filmu je zajímavý a slibuje katarzi, ze které si sednete na zadek, bohužel pojetí snímku přináší poněkud lobotomické chování Nely a veskrze demetní postavu Johnyho, takže na závěr sedíte na zadku v blátě a říkáte si "proč jsem zase zabil tolik času?" 50% (21.02.2016)

Vzhledem ke všemu, co jsem o tomhle filmu posledního půlroku poslouchal a vzhledem ke své zápletce, je až směšné říct, že 98 minut filmu je zbytečně dlouhých, a že by si Fénix snad i vystačil na poli krátkometrážním. Poté, co se totiž odehraje úvodní představení postav a všichni se setkají ve všemi, nestane se až do závěrečné scény v podstatě vůbec nic. A díky tomu působí i ona poslední "mind blowing" scéna úsměvně a levně. Fénix si hraje na artové Vertigo, ale všechny svoje karty, pokud vůbec nějaké má, vysází na stůl příliš brzy. 5/10 (18.02.2016)

Vyzerá to, akoby Fassbinder sfilmoval Hitchcockov scenár. Poodbnosť s britovým slávnym opusom tak trochu chápem ako prenesenie podobného sujetu do úplne odlišného dobového a kultúrneho kontextu. Ako sa napríklad udialo u dvoch Kurosawových historických filmov, prenesených na divoký západ. Ale tam to bolo vedomé, tu je základom filmu kniha. Treba sa odosobniť od faktu, že hlas nie je poznateľný iba na základe spevu, ale aj rozprávania a ono asi aj na koži by si manžel všimol nejaké to materské znamienko a nemusia hneˇskočiť o postele, aby to bolo zreteľné. Ale aj tieto logické nedostatky skôr smerujú k myšlienkam diela, ako absolútna zmena človeka po pobyte v koncentračnom tábore. Čiže nielen psychická, ale aj fyzická. (27.07.2017)