Rocketman

Ano, výsledek bude samozřejmě každý srovnávat s nápaditým, živelným a Malekem skvěle zahraným loňským veleúspěchem v podobě Bohemian Rhapsody. Energie, výtečná kamera a střih jsou pochopitelně i tady, Taron Egerton je zrovna tak skvostný. Oba projekty navíc spojuje jméno režiséra Dextera Fletchera. Ač je u snímku o Freddiem Mercurym všude uváděný Bryan Singer, právě Fletcher po něm film dokončoval a asi mnohé doladil. Nyní přichází s britským klenotem Eltonem Herculesem Johnem. Nemám rád klasické životopisy, většinou jsou srozumitelným kusem pro všechny, jenže stejně často i strojeným a nudným zklamáním. Tenhle mezi takové nechce zapadnout. Celé je to pojaté jako jakási terapie, do které jsou citlivě zapracovaná ryze muzikálová čísla i momenty jako „klasické“ vystoupení. A pochopitelně životní mezníky včetně nejbolestivějších proher sebedestruktivního umělce. Začalo to nezájmem rodičů, pokračovalo setkáním s dvěma důležitými muži: textařem Berniem (skvělý Jamie „Billy Elliot“ Bell) a manažerem, milencem a slušným zmetkem Johnem Reidem, který spolupracoval právě i s kapelou Queen. A vystoupením v americkém klubu Troubadour, kdy měl pocit, že létá a které leccos odstartovalo. Přechody mezi jednotlivými životními etapami jsou přitom přirozené a hladké. Přesto bych si přál větší dynamiku, nějaký zásadní moment i výraznější tečku. Ano, víme o tom, že chlapec toužil po objetí, že bylo jeho extravagantní pestrobarevné odívání cestou obrany proti světu, že se zásadně podílí na boji proti AIDS, přesto bych byl místy temnější, kontroverznější, chcete-li. Každopádně natočené a Egertonem zahrané a zazpívané je to skvěle. (26.06.2019)

„MUSÍŠ ZABÍT TOHO, KÝM SES NARODIL, ABY SES MOHL STÁT TÍM, KÝM BÝT CHCEŠ...“ /// Elton John… znám, znám… to je ten zpěvák, co vlastnil FC Watford (kdysi s ním hrála v poháru Sparta a postoupila…). Ale co zpívá… (jasně teď jsem si nastudoval, že jako ten Lví král by bez něj nebyl taková pecka, ale…). Když už se rozhodnu něco sledovat, jsem schopnej tolerovat hudbu, která mi moc neříká. Scény s bukvicema… to už je na hraně, ale když von… dobrá! Je to takovej videoklip, kterýmu vládne „pan divný“. Celkem dost se rozmáznou ty jeho bolístky, takže jde až o poetický vyrovnání se s minulostí. Celkem se mi to líbilo a dokonce jsem poznal ten poslední song! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám (dalšího) mistra sebedestrukce. 2.) Od filmu čekám tři věci: zkurvenou rodinu, drogy a homo sex.. 3.) Thx za titule „majo0007“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (27.08.2019)

Životopisný snímek o pozdní snaze umělce o návrat k prvotní realitě. Podobný snímek Bohemian Rhapsody je ohleduplnější, přímočařejší, líbivější a pietnější. Má také auru předčasné smrti zatímco Elton John své démony vyřešil. V Rocketmanovi je méně klišé a víc upřímnosti.Elton odkrývá i své temné chvíle. Dvě věci si divák uvědomí mimoděk. Jak výjimečné texty mají písně Eltona Johna a jak ironické je, že filmu o něm chybí finální patos pouze proto, že na rozdíl od Mercuryho nad svými démony zvítězil. Film vypráví vynalézavěji, v nesentimentálním výprodeji sama sebe a stylizovaněji. Pcity se vyjadřují hudbou. Jímavé jsou přechody mezi smutným Eltonem v šatně a koncertem kde ovládne publikum. Raní scéna v níž se zrodí Your song je nejsilnější a nejčistší. Eltonovi textu jsou velmi kvalitní, to je další výhoda filmu.Celkově dávám 70%. (21.08.2019)

Mě Elton nikdy moc nebral, jeho extravagance na mě působila spíše negativně a i když uznávám jeho úspěchy a talent, i tenhle filmový životopis ukazuje, že se z lajny úspěšné rockové a hudební hvězdy vlastně nijak zvlášť neodlišoval. Takže zase dál půjdeme každý svou cestou. U filmového zpracování oceňuji místy zajímavou vizuální stránku zpracování, milfózní Bryce a... to je vlastně všechno. (15.09.2021)

Hned na úvod předesílám, že o Elton John vím akrát to, že je to slavnej zpěvák a tím to hasne a říkám to ne proto., abych demonstroval jak jsem blbej, ale aby jsi to vzal(a) v potaz v kontextu s mým hodnocením. Řekl bych že se jedná spíše u muzikálový film než o hudební, paradoxní je to, že je normálně písničky a tancování během filmu moc nemusím, ale tady mě to přišla jako jedna z těch vydařenějších složek. Problém je ve vyprávění příběhu, je to naprosto tuctový příběh o tom jak se někdo drápe na vrchol, je na vrcholu chlastá, festuje, zpívá, vztahy, podrazák, no budiž, ale ve filmu bylo víc brýlí než emocí. Dokonce a to mě hodně mrzí i věci kolem hudby , skládání písní, nahrávání, koncetování tam bylo minoritně. Takže nejsilnější byl film především v dramatických dialozích mezi hlavním hridnou a jeho rodinou díky kvalitnímu hereckýmu projevu Targon Ergotona. Vlastně když vemu všechny ty filmy o rockerech a jiných hudebních hovadech co jsem viděl, tak mě tohle přišlo jako tuctový hudební životopis. (23.05.2019)