Stážista

Princezna nám vyrostla, místo deníku má noťas a založila si vlastní firmu. Robert De Niro si hraje na hodného taťku, dědu, strýčka, co všechno s úsměvem vyřeší a pro každého má pochopení. K tomu hraje unylý podkres bez jediného hudebního nápadu. Naštěstí neznám cílovou skupinu, pro kterou byl film určen. A nechci jí znát. Proč jsem dala jednu hvězdičku? Hrozně nerada dávám odpad, a Rene Russo vypadá i po šedesátce skvěle! (21.11.2016)

Příjemná komedie, drama ze života, které nemůže urazit. Bavil jsem se. Robert De Niro je vždy sázka na jistotu. Příběh o sedmdesátníkovi, co se nechce ještě stát důchodcem a mladé perspektivní ženě, která buduje svoji firmu. Obě duše si padnou do noty a právě v tomhle životním okamžiku se potřebují. Podobně jako v Ztraceno v překladu (2003), ale ten je mnohem více hořký. Stážista je brán s mnohem větší lehkostí. Potěší i přítomnost Adama Devina. Já toho klučinu mám prostě rád. Za mě velmi příjemná romanťárna o životě. (70 %) (11.06.2022)

║Rozpočet $35miliónov║Tržby USA $58,730,982║Tržby Celosvetovo $134,630,982▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ po menšej odmlke je režisérka Nancy Meyers potešujúco späť vo svojom tématickom živly a opäť nám dáva príjemne civilnú pohodovú komédiu /videl v kine: 70%/ (02.10.2015)

Musím teď chvilku zhluboka dýchat, abych si při tom kokotmentování nenablil do klávesnice ….. Nejodpornější zaoceánský kýč znovu zaútočil a já měl pocit, jako by mi slizká afektovaná neherecká piča Anička Hetevejová s bárbinkovským úsměvem rvala dvě hodiny prsty do krku. Já debil se prostě nepoučím, že si nemám pouštět nic se stážistou v názvu, pokud to nebude o Moničině felaci. Po odporném gůglkurvení vkusu Troubou Vilznem k nám totiž z Továrny na noční můry připlavalo svinstvo ještě žluklejší a já mám chuť vypíchnout si oči, abych nic podobného už nikdy neviděl! Je to snad ta nejhnusnější dávivá směska zatuchlé korporátní umělé hmoty a učebnicově zrůdně pokřivených rodinných hodnot, zapatlaná prudce zubokazným cukrkandlem a zalitá přeslazenou Kokakolou přímo z rukou nechutně dobráckého Satan Klauze z té otravné močopudné reklamy. Vskutku nehumánní výprava do sterilního Mumulendu, vysněného to světa manipulativních amerických kokotů, ve kterém si slauďoučce harlekýnkovská pizda najme kouzelného dědečka, aby jí ukrutnou stařeckou moudrostí a letitým selským rozumem analogového prodavače telefonních seznamů zachránil digitální mezinárodní internetovou filmu a manželství s tím nejempatičtějším a nejrozkokošnějším teploušem, jaký se kdy objevil ve filmu. Obzvláště při ideálně idiotsky idylických rodinných scénkách s jejich slizkým paznehtem, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct s tou lostomiloškou štyšletou plinsezniškou, jsem si musel urputně rvát palec do prdele, abych si hrůzou neposral sedačku, a celý zbytek toho krystalického svinstva mě nutkavě natahovalo. No a jak myslíte, že celý ten šestákový fekál asi tak dopadl? Inu, vše se po tom „tolik napínavém“ průběhu se spoustou zle zákeřných osidel a přezlovolných nástrah „překvapivě“ v dobré obrátilo, magický stařík dokonce naši odpudivou zdegenerovanou krávu donutil jako bonus sežrat třikrát denně brokolici, aby ji nezklátila anorexie, a všichni dohromady si nakonec skvěle zacvičili tajči v Central parku, kde chybělo už jen stádo pasoucích se růžových jednorožců, poletující hejno dobrácky otylých lesních víl a Petr Pan s Medvídkem Pú. Bobík byl sice sympatický od přirození, ale buď už nezavadí o kloudnou roli, nebo senilní a bere i takové sračky, avšak ani jeho charisma to nezachránilo před zaslouženým titulem „Nejplesnivější plastový sajrajt roku“. A to prý plasty neplesniví! (04.01.2016)

Dnes jsem při repríze přidal filmu hvězdičku a učinil jsem tak téměř proti své vůli. Snímek totiž obsahoval příliš mnoho mnou neoblíbených položek, jakými jsou například: slaďoučké dětičky, přehnaná naivita, klišoidy, patosoidy a Anne Hathaway. A byla to právě Anne Hathaway, která se mi postarala o nevšední zážitek, protože šlo o její druhou roli, při které jsem nepociťoval silnou nechuť a náběh na kopřivku. První rolí byla Bílá královna z Alenky. A i přes výše zmíněné nedostatky u mě dnes jasně převládl pocit, že se Nancy Meyers pokusila natočit lidsky milý film, a za sebe můžu konstatovat, že se jí to v zásadě povedlo. / Poučení: Nikdy není pozdě. (08.06.2022)